V posledních dvaceti letech se v ČR významně zvýšila užitkovost krav. V řadě chovů se zdvojnásobila a není zvláštností, že některé dojnice produkují 40 až 60 kg mléka denně. Na této skutečnosti se bezesporu podílí úspěchy v šlechtění skotu, dovoz kvalitního genetického materiálu ze zahraničí, zlepšení výživy zvířat i chovatelská a veterinární péče.
Dosažení vysoké užitkovosti dojnic a její dlouhodobé udržení při zachování uspokojivé zdravotní situaci a plodnosti krav je velmi náročné. Zdraví zvířat je geneticky podmíněno, nemá však trvalý charakter. Pro realizaci genetických předpokladů vysoké produkce mléka je však rozhodující. Zdravotní stav zvířat v největší míře ovlivňuje výživa. Na kvantitativní i kvalitativní nedostatky ve výživě vysokoprodukční dojnice velmi rychle reagují a často i relativně malé nedostatky způsobují pokles užitkovosti, poruchy plodnosti a zdravotního stavu krav. I v dobře řízeném chovu k chybám ve výživě krav dochází. Čím vyšší je užitkovost, tím důležitější jsou požadavky na výživu, ošetřování i prevenci.
Důležitým předpokladem pro zajištění adekvátní výživy přežvýkavců je vytvoření optimálních podmínek pro bachorovou fermentaci. Stabilní prostředí v předžaludku vytváří vhodné podmínky pro činnost bachorových mikroorganismů a tím i pro lepší využití živin z krmné dávky. Nejvýznamnějším rysem procesů, které probíhají v bachoru, je fermentace sacharidů a přeměna dusíkatých látek krmné dávky na kvalitní bílkovinu – mikrobiální protein.
Působením enzymů bachorové mikroflóry jsou štěpeny sacharidy, a to od jednoduchých rozpustných cukrů až po celulózu. výsledným produktem této fermentace jsou těkavé mastné kyseliny (TMK), kyselina octová, propionová a máselná.
Vzájemný poměr produkce jednotlivých kyselin je ovlivněn kvalitou a složením krmné dávky, zejména obsahem jednotlivých živin a jejich forem, obsahem strukturální vlákniny a zdravotní nezávadnosti krmiv.
Bílkoviny jsou bakteriálními enzymy rozkládány postupně na peptidy, aminokyseliny a čpavek. Nebílkovinné dusíkaté látky jsou velmi rychle štěpeny až na čpavek. Uvolněný čpavek je využíván bachorovou mikroflórou na tvorbu mikrobiální biomasy. Za fyziologických podmínek bachorové fermentace je v bachoru tráveno 70 až 75 % celulózy a 50 % SNL krmné dávky je přeměňováno na bakteriální protein. V průběhu 24 hodin tak vznikne v bachoru 3 až 8 kg TMK a 0,60 až 1,80 kg bakteriálního proteinu. Mikrobiální činností transformované živiny krmné dávky jsou základem výživy organismu dojnic a prekursory mléka. V případě zkrmování nevyrovnané krmné dávky, při deficitu či nadbytku SNL, energie, minerálních látek, vody, při zkrmování narušených krmiv nebo krmiv kontaminovaných pestidy či různými chemickými látkami se bachorová mikroflóra nedostatečně rozmnožuje, její počet se snižuje, produkuje méně enzymů a dochází tak k poruchám trávení, ke snížení příjmu potravy a k poruchám metabolizmu.
Za zvláště rizikové období lze považovat období několika dnů před porodem, vlastní porod a období rozdojování. V této době dochází v organismu krav k významným hormonálním metabolickým i morfologickým změnám. Homeostáza organismu bývá narušena a vznikají závažné poruchy metabolizmu, jako je hypokalcémie, hypofosforémie, lipomobilizační syndrom, ketóza a metabolická acidóza. Uvedené poruchy se prolínají a navzájem ovlivňují. Vyvolávají nebo podmiňují vznik i některých orgánových chorob, jako jsou steatóza jater, dilatace a dislokace slezu, laminitidy, metritidy, atrofie ovárií, ovariální cysty a mastitidy. Metabolické poruchy významně narušují imunitní systém organismu a tak zhoršují průběh orgánových onemocnění.
Předčasné vyřazování zvířat, nutné porážky a úhyny krav způsobují značné ekonomické ztráty a vedou ke genetické regresi stáda.
Ve většině případů jsou tyto problémy spojené s poruchami energetického metabolizmu, a to v důsledku zvýšeného příjmu energie v období zaprahnutí krav – syndrom ztučnění krav – náhlými změnami krmných dávek v období přípravy na porod a v raném poporodním období – vznik indigesce a nedostatečným příjmem energie v poporodním období – negativní energetické bilance, která je hlavní etiologickým faktorem steatózy jater a ketózy.
Zvýšený příjem energie v období zaprahnutí (vysoké dávky kukuřičné siláže, zkrmování jadrných krmiv) vede ke ztučnění krav a k řadě komplikací v době porodu a poporodním období. Krávy s výbornou kondicí (BCS 4 až 5) před porodem významně snižují příjem krmiv již v předporodním období a rychle se u nich vyvíjí lipomobilizační syndrom. Kromě těžkého porodu často vzniká u krav porodní paréza, zadržení placenty, výhřez dělohy. V poporodním období tyto krávy málo žerou a velmi rychle se rozvíjí steatóza jater a ketóza, často vzniká dislokace slezu, involuce dělohy se zpomaluje a vznikají endometritidy. Častý je i výskyt mastitid. Takto postižené dojnice omezují produkci mléka, vyžadují odborné ošetření a po dlouhou dobu se u nich vyskytuje řada zdravotních problémů, Především poruchy plodnosti a onemocnění paznehtů.
Náhlá změna krmné dávky a zkrmování velmi koncentrované krmné dávky s vysokým podílem jadrných krmiv vyvolává indigesce, především acidózu bachorového obsahu.
Řešení zdravotních poruch v peripartálním období vyžaduje komplexní přístup:
1. Udržet krávy a jalovice v období vysoké gravidity v optimální kondici (BCS 3,25 až 3,75).
2. V průběhu období přípravy na porod realizovat přechodnou fází výživy, která umožní adaptaci bachorové mikroflóry a sliznice bachoru na krmnou dávku s vysokou koncentrací živin.
3. Zabránit vzniku hypokalcémie krav.
4. Minimalizovat vznik negativní energetické bilance u krav v poporodním období.
Zvládnout období rozdojování je velmi náročné. Vysokoprodukční dojnice velmi rychle zvyšují produkci mléka, ale příjem sušiny krmné dávky zvyšují pomalu.
Snahou chovatelů a výživářů je stimulována žravost krav tak, aby v co nejkratší době byl příjem energie v rovnováze s jejím výdejem. To znamená, že směsná krmná dávka musí být tvořena kvalitními krmivy, musí mít optimální sušinu a strukturu i vyrovnaný obsah živin. Pro dosažení optimální koncentrace energie je nezbytné zastoupení tuků v krmné dávce. V období rozdojování a vysoké produkce mléka má dojnice vysokou potřebu glukózy. Tuto glukózu si musí vytvořit v játrech, částečně v ledvinách z glukoplastických látek. Rozhodující glukoplastickou substancí je propionát, který se podílí na celkové tvorbě glukózy 50 až 60 %. Glukoplastické aminokyseliny – kyselina glutamová, alanin a serin se podílí 25 % a glycerol, pyruvát a laktát 15 až 20 %. U krav na počátku laktace jsou zdroje glukoplastických látek omezené. Nízký příjem sušiny a tím energie v prvních týdnech laktace i při vyrovnané krmné dávce neumožňuje dostatečnou tvorbu kyseliny propionové a ostatní zdroje aminokyseliny, glycerol, laktát a pyruvát jsou pro tvorbu potřebného množství glukózy nedostatečné.
Vysokoprodukční dojnice se neobejdou v tomto období bez potřebných aditivních látek, jako například pufrům kvasinek, obdukovaných aminokyselin, některých vitamínů a glukoplastických látek. Významnou glukoplastickou látkou vhodnou pro dojnice je propylenglykol.
Propylenglykol (1,2 propandiol) je zvířaty dobře přijímán, velmi rychle se absorbuje v bachoru a je v intermediálním metabolizmu k dispozici jako glukoplastická substance. V období, kdy dojnici chybí základní prekursory glukózy, propylenglykol je schopen tyto nedostatky odstranit. Aniž by významně zatížil metabolizmu s jater. Velmi rychle se konvertuje na glukózu. Tím, že je to látka velmi energeticky bohatá, obsah energie v propylenglykolu činí 16,8 MJ/kg, je při zkrmování v doporučených dávkách jistým zdrojem energie.
Používání propylenglykolu stále více, podobně jako v zahraničí, nachází své uplatnění ve výživě vysokoprodukčních dojnic v době přípravy na porod a v poporodním období. Naše zkušenosti z řady chovů jsou velmi dobré.
V chovech, kde byl propyleglykol zkrmován kravám 10 až 14 dnů před porodem a 3 až 6 týdnů po porodu, byl zaznamenán následující efekt
- zlepšila se kvalita kolostra,
- urychlila se involuce dělohy,
- minimalizoval se výskyt ketóz a steatózy jater,
- zlepšila se plodnost,
- zvýšila se produkce mléka,
- zvýšila se koncentrace bílkovin v mléce,
- zvýšila se koncentrace kyseliny citrónové v mléce.
Zkrmování propylenglykolu 63 v dávce 2x denně 100 g na dojnici mělo velmi pozitivní účinek na zdravotní stav zvířat, produkcí mléka i plodnost. Zkrmování propylenglykolu 1 týden před porodem a 3 týdny po porodu pozitivně ovlivnilo glykémii krav a omezilo zvýšení koncentrace kyseliny beta-hydroxymáselné (BHB).
U krav se zvýšil příjem krmiva, kondice krav zůstala optimální a významně se snížil výskyt endometritid. Zlepšila se plodnost krav.
Závěr
Zkrmování propylenglykolu kravám v období přípravy na porod a v období rozdojování má pozitivní vliv na životnost telat, kvalitu kolostra, průběh puerperia, užitkovost a plodnost krav. Propylenglykol (+1,2 propandiol) lze doporučit při prevenci jaterní steatózy a ketózy krav i dalších poruch zdravotního stavu v peripartálním období.
Zkrmování uvedeného přípravku stabilizuje energetický metabolizmus dojnic v průběhu první fáze laktace.
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., MVDr., Ing. Martin Matějíček,
Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno
