Od začátku roku 1998 probíhá v České republice proces povolování výroby medikovaných krmiv a to především v podnicích, které jsou pro tuto činnost specializovány tj. zemědělské nákupy a výrobci minerálně vitaminových premixů.
Až do současnosti se pozornost při výrobě a distribuci medikovaných krmiv věnovala především těmto výrobcům. Se stále rostoucími tlaky na bezpečnost a nezávadnost živočišných produktů se nyní pozornost obrací ke konečnému článku, to je k chovatelům.
Aktuální situace si žádá zavedení standardního režimu při výrobě a použití medikovaných krmiv přímo na chovech, který není nepodobný systému řízení kvality v míchárnách krmiv. Každá výroba se potýká s určitými kritickými body ve výrobním procesu, s jinými v míchárnách krmiv a s jinými na chovech. Jsou to právě chovy kde jsou aktuální otázky rizika následné kontaminace krmných směsí a z toho plynoucí rezidua v živočišných produktech. Aby se těmto problémům předešlo je třeba vést přesnou evidenci pohybu léčiva a učinit opatření směřující k eliminaci zbytků účinných látek v dopravních cestách po výrobě medikovaných krmných směsí.
Jelikož výroba medikovaných krmiv na chovech není v pravém slova smyslu výrobou léčiv, ale jejich používáním, protože tato výroba probíhá za účelem vlastní spotřeby a nikoliv prodeje, je vstupní surovina (medikovaný premix – HVLP) dodávána přímo veterinárním lékařem, který má nad chovem dozor a současně odpovídá za správný průběh výroby a kvalitu vyrobeného medikovaného krmiva. O použitých medikovaných premixech je třeba vést záznam, který obsahuje zejména:
- název medikovaného premixu (dle Vademeca veterinárních léčiv)
- číslo šarže medikovaného premixu
- množství medikovaného premixu
- datum výroby medikovaného krmiva s použitým medikovaným premixem
- ochranná lhůta
Vlastní proces výroby se musí řídit standardními operačními postupy (SOP), které zajišťují stálou kvalitu výrobku, v tomto případě medikovaného krmiva. Je samozřejmostí, že na chovech nelze požadovat řídící dokumentaci ve stejném rozsahu jako u subjektů vyrábějících medikovaná krmiva za komerčním účelem. Chovy mají totiž své vlastní spektrum problémů se kterými se musí každodenně potýkat.Smyslem standardních operačních postupů na výrobu medikovaných krmiv je ošetření především výše uvedených kritických bodů, ze kterých lze uvést:
- čištění technologie po použití léčiva
- zapracování léčiva (medikovaného premixu) do krmiva
- nakládání s odpady (např. obaly od medikovaných premixů HVLP)
Směrodatnou informací a dokladem o bezpečnosti používané výrobní technologie je laboratorní rozbor vzorků odebraných z následně vyrobeného krmiva po medikaci. Výsledky laboratorních rozborů potom slouží jako podklad pro vypracování validační zprávy o čistitelnosti technologie.
Mezi výše uvedené kritické body patří zmíněné nakládání s odpady. Z hlediska kontaminace výkalů účinnými látkami z medikovaných krmiv se v budoucnu jistě otevře otázka dopadu těchto látek na životní prostředí, ať již je to vliv antibiotik na půdní mikrofloru a tím i snižování úrodnosti půd nebo fytotoxicita ZnO používaného v nadlimitních množstvích.
Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto článku, nacházíme se na začátku období , ve kterém bude pozornost směrována i na chovatele. Pokud se týká jurisdikce správních orgánů, nad chovateli dozírají především Okresní veterinární správy (OVS). Jelikož při medikaci krmiv na chovech dochází dle právní terminologie k „používání léčiv“, přináleží dozor nad touto činností i ÚSKVBL Brno, jako orgánu Státní veterinární správy.
Závěrem lze říct, že to bude právě rok 2002, ve kterém budou na chovy v ČR postupně zaváděny tyto postupy řízení výroby při medikacích a evidence použitých léčiv.
Ing. Marek Motyčka
ÚSKVBL Brno
