Na několika místech České republiky došlo v závěru loňského roku k úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu. Všichni uhynulí psi se krátce před svou smrtí účastnili naháněk na černou zvěř, od které se s největší pravděpodobností nakazili. Státní veterinární správa (SVS) připomíná riziko, které domácím zvířatům hrozí při kontaktu s prasaty divokými, vývrhy z ulovených prasat divokých či při konzumaci jejich tepelně neupraveného masa. Chovatelé hospodářských zvířat by měli dodržovat podmínky biologické bezpečnosti. Nákaza není nebezpečná pro člověka a v chovech hospodářských zvířat v ČR se dlouhodobě nevyskytuje.
V loňském roce byla Aujeszkyho choroba prokázána celkem u sedmi psů. Ve všech případech v závěru roku, kdy vrcholí lovecká sezóna. V listopadu na toto onemocnění uhynul pes na Rakovnicku, v průběhu prosince postupně šest psů. Prvním z nich byl pes na Blanensku účastnící se během krátké doby několika lovů prasat divokých. Následně se během jedné naháňky ve Zlínském kraji nakazili od divočáků čtyři psi najednou. Posledním potvrzeným případem Aujeszkyho choroby byl pes z Lelekovic v Jihomoravském kraji.
V roce 2018 byly v ČR zaznamenány dva případy – kočka, která pozřela syrové maso divočáka v Olomouckém kraji, a lovecký pes po kontaktu s divočákem při naháňce v Jihomoravském kraji.
Jak z výše uvedeného vyplývá, všechna nakažená zvířata v posledních dvou letech buď přišla do kontaktu s prasaty divokými při lovu, nebo konzumovala tepelně neupravené maso divokých prasat. V současné době není k dispozici vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakcí vedoucí až k úhynu, a proto ho nelze doporučit.
„Prevence onemocnění psů znamená hlavně minimalizovat možnost jejich kontaktu s divokými prasaty a nekrmit psy syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů či koček je rozhodující, virus je totiž poměrně citlivý k vyšším teplotám. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců. „Pro chovatele hospodářských zvířat platí nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ dodal Semerád.
V závěru roku 2017 byl na celém území ČR proveden monitoring, v jehož rámci se zjišťovala přítomnost protilátek proti viru Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Bylo zjištěno, že více než pětina divočáků tyto protilátky má. To potvrzuje skutečnost, že se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. Toho by si měli být majitelé, kteří své psi používají při lovu, uvědomit.
Choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Rezervoárem nákazy jsou dospělá prasata, neboť jako jediná tuto nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Onemocnění není léčitelné a pro nakažené psy je proto smrtelné. Pro člověka není nákaza nebezpečná. Poslední případ této nákazy u hospodářských zvířat v ČR se vyskytl v malochovu prasat na Benešovsku v březnu 2004. Prasata se tehdy nakazila z uloveného divočáka.*
Tisková zpráva SVS ČR
