Vysoce kvalitní siláž je klíčem k úspěšné produkci mléka. Z tohoto důvodu používají
špičkoví chovatelé v praxi pro zlepšení procesu kvašení silážní konzervační prostředky.
Mezi chovateli dojnic se neustále diskutuje na toto téma, zda má smysl použít tyto prostředky
a jaké prostředky použít.
Vyplatí se tedy aplikace mléčných bakterií do vojtěšky, travních senáží nebo do silážní kukuřice, CCM nebo LKS?
Praktický pokus se 180 dojnicemi
Odpovědí na tuto otázku je silážní a krmivářský pokus, který byl proveden na jedné mléčné farmě v Schleswig –Holstein (Německo). Do pokusu bylo zařazeno 180 dojnic holštýnského plemene. Průměrná užitkovost těchto dojnic byla v kontrolním roce 1998/99 8266 kg mléka s obsahem 4,42 % tuku a 3,48 % bílkovin.
Jak probíhal silážní a krmivářský pokus:
V roce 1999 byly naplněny dva zkušební žlaby travní senáží a kukuřičnou siláží. Všechny siláže byly sklízeny současně dvěmi sklizňovými linkami s řezačkami. Záměna materiálu byla tedy vyloučena.
Pomocí dávkovače byl do hmoty aplikován silážní konzervační přípravek BIO-SIL, odzkoušený zkušebnou DLG pro skupinu 4 a 1. Jde o kmeny vysoce výkonných mléčných baktérií DSM 8862 a DSM 8866.
Šestiměsíční krmivářský pokus
Krmivářský pokus začal v říjnu 1999. Krmena byla směsná krmná dávka TMR, složená z 4,0 kg trávy z 1 .seče,10 kg kukuřičné siláže, 1,2 kg melasy, 2,1 kg sójového šrotu, 2,3 kg řepkového extrah. šrotu, 1,3 kg melasovaných cukrovarnických řízků, 0,2 kg minerálních látek ( v kg sušiny na dojnici a den).
Krmná směsná dávka TMR obsahovala 6,9 MJ a pokrývala potřebu využitelných dusíkatých látek pro 1 kg mléka.
Po 4 týdnech byly siláže v krmné dávce vyměněny (ošetřená za neošetřenou senáž a naopak). Výhodou tohoto systému zkoušení je to, že inividuální faktory se nemohou díky umístění ve skupinách projevit. Vlastní měření začalo po 1 týdnu aklimatizace a trvalo tři týdny.
Během pokusu byly sledovány následující údaje :
Počet dojících dojnic, množství nadojeného mléka, množství spotřebovaného krmiva, zbytkové krmivo, celkový obsah sušiny krmné dávky. Kromě toho byly každý den odebírány vzorky krmiva a mléka. Všechny dojnice byly vždy po 4 týdnech na konci cyklu zváženy.
Při statistickém sledování byly zaznamenávány také systematické efekty , jako je teplota okolí, fáze laktace, střední hmotnost zvířete, střední laktační číslo a den laktace.
Vyšší dojivost mléka
Nejdůležitější hodnoty a výsledky získané v pokusu jsou uvedeny v tabulce 1.
V příjmu krmiva nedošlo u obou dvou variant k žádným rozdílům. Aplikace mléčných baktérií do travní senáže a kukuřičné siláže tedy nevedla k zvýšení příjmu krmiva. Průměrný příjem sušiny krmiva dojnicí ve výši skoro 21 kg je při zjištěné dojivosti normální hodnota.
Naproti tomu působí přidání mléčných bakterií BIO-SIL na zvýšení dojivosti. Ve třech periodách měření se ukázalo, že dojnice přijímající ošetřenou siláž a senáž, nadojily o 1 kg mléka více než dojnice u neošetřené siláže.
Zvýšení dojivosti při stejném příjmu krmiva u dojnic je možné vidět ve zvýšeném zhodnocení krmiva (zvýšení stravitelnosti nebo využití živin při látkové výměně).
Co z toho plyne?
Aplikace mléčných baktérií typu BIO-SIL vede k jistému zvýšení hodnoty krmiva ze siláží a senáží a ke zvýšení dojivosti dojnic. Krmivářský pokus ovšem neuvedl, zda pochází tento pozitivní efekt z travní senáže nebo z kukuřičné siláže, či pochází od obou složek. Je ale neuvěřitelné, že by tento pozitivní efekt mohla způsobit jen travní senáž, která byla v krmné dávce obsažena jen 4,0 kg sušiny.
Vyplatí se kvalitní mléčné baktérie?
V tabulce 2 jsou vyjádřeny náklady a možný zisk při aplikaci mléčných bakterií BIO-SIL. V pokusu bylo možno díky nasazení výkonných baktérií mléčného kvašení dosáhnout kalkulačního zisku ve výši 5,70 Kč na dojnici a den. Tím se jasně ukázalo, že při dobré kvalitě silážní hmoty a příznivých podmínkách, je možné dosáhnout vysokého hospodářského úspěchu.
Zvláště zvýšení dojivosti o 1 kg mléka na dojnici a den při stejné spotřebě krmiva, svědčí o vysoké rentabilitě dosažené v tomto pokusu. Navýšení zisku 5,70 Kč/dojnici a den (1140 Kč na dojnici a 200 zimních krmných dnů), znamená, že také v praktických podmínkách je možno očekávat hospodářskou výhodu při nasazení mléčných baktérií.
Podle zahraničních materiálů (Top Agrar 9/2000 – příloha Rindviehhaltung) zpracoval Ing. Martin Hruška, CRS - marketing
