Genetika, výživa, moderní technologie, ale v neposlední řadě i praktické problémy, spojené s novou vyhláškou MZe ČR č. 357/2001 Sb., o evidenci a označování koní, prasat, bežců a zvěře ve farmových chovech, byly hlavními tématy celostátního semináře zaměřeného na aktuální situaci v chovu prasat. Seminář pořádaný Zemědělskou fakultou JU České Budějovice měl na programu i praktické zkušenosti s hodnocením jatečných prasat metodou SEUROP i stanovení ukazatelů jatečné hodnoty hybridních kombinací.
Velkou diskusi mezi zúčastněnými chovateli rozpoutal již první příspěvek Ing. Vojtěcha Řeháka z České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, který hovořil právě o podmínkách označování a evidence u prasat podle zmíněné vyhlášky, která vstoupí v platnost. 1. 4. 2002.
„Z povinnosti označovat jsou vyjmuti pouze chovatelé jednoho prasete nebo tří ovcí či tří koz,“ uvedl ing. Řehák „Konkrétně pro chovatele prasat platí, že musí být označena všechna narozená prasata, počínaje 1. dubnem 2002, a to nejpozději před tím, než opustí hospodářství.“
Pokud podniky prodávají selata v drobném, zvířata musí být v každém případě označena, i když kupující bude chovat pouze toto jedno koupené prase a nemusí je tudíž hlásit do ústřední evidence. Bude-li kupující ovšem chovat dvě a více prasat, a nemá-li dosud identifikační číslo hospodářství, je povinen se nejpozději do 7 dnů přihlásit do ústřední evidence, kterou je pověřena Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Hradištko pod Medníkem. Odtud poté obdrží zmíněné identifikační číslo, které musí zpětně nahlásit i prodávajícímu. „Při prodeji selat v drobném by měl prodávající upozornit kupujícího na výše zmíněné okolnosti,“ pokračoval Řehák. „V případě porušení ustanovení vyhlášky se totiž kupující vystavuje nebezpečí poměrně velkých finančních sankcí, které u fyzické osoby mohou činit až 50 000 Kč, u právnické pak až 500 000 Kč. V případě opakovaného přestupku se tyto částky násobí dvěma.“
Na jatka je ovšem potřeba dodat nejen předpisově označené prase, ale hlavně prase s co nejlépe zpeněžitelnými jatečnými parametry. Tímto problémem se zabývá molekulární genetika například pomocí identifikace různých genotypů a zjištěním jejich vlivu na užitkovost. „Doba, kdy byly tyto metody využívány pouze pro stanovení paternity, je dávno pryč,“ uvedl ve své příspěvku prof. Ing. Josef Dvořák, CSc., z MZLU v Brně. „Dnes slouží tento obor genetiky právě ke zvýšení zisku chovatelů, a to prostřednictvím tvorby linií se zakotvenou žádoucí úrovní užitkové vlastností, lépe řečeno s genotypem, který dosažení požadované úrovně umožňuje. Ve většině případů jde ovšem o čistě firemní výzkum, ale jsem přesvědčen o tom, že s novými liniemi prasat, například odolnými vůči určitým onemocněním, nebo s již zmíněnými garantovanými užitkovými parametry, se budeme setkávat stále častěji.
Prof. Ing. Ladislav Zeman z MZLU Brno ve svém příspěvku připomněl, že „prase“ neboli jeho fenotyp se skládá z několika složek: z genetiky, zdraví, výživy, ustájení a managementu. Podrobněji se věnoval výživě prasat masného typu.
Vliv teploty vnějšího prostředí na příjem krmiva není podle prof. Zemana zanedbatelný. Nejnižší záchovná potřeba je u prasat přibližně při 20 OC. Čím nižší je teplota, tím více spotřebuje zvíře krmiva. Například při ochlazení o 1 stupeň Celsia může chovatel počítat se spotřebou krmné směsi vyšší až o 33 gramů.
Zeman seznámil přítomné s nejnovějšími výsledky kontroly užitkovosti u prasat. Například u padesáti nejlepších zvířat za rok 2001se při podávání směsi obsahující 11 g lysinu „zastavil“ průměrný přírůstek u kanců na hodnotě 1347 a u prasnic dokonce na 1330 gramech. Při podávání směsi s vyšším obsahem lysinu se dosahuje ještě lepších výsledků, ale cena finálního výrobku je příliš vysoká a výkrm je neekonomický. „Producent by se měl zaměřit spíše na unifikaci přírůstků, to znamená držet velmi dobré denní přírůstky, ale neusilovat o maximum,“ doporučil prof. Zeman.
