Jarmila Fischerová
Koncem minulého roku bylo vzneseno několik dotazů, podle jakých krmivářských předpisů má postupovat osoba, která chce vyrábět nebo uvádět na trh krmiva, včetně krmiv pro zvířata v zájmovém chovu. Základní informace by měl přinést následující příspěvek.
Od konce roku 2009 došlo v důsledku nově vydávaných nařízení Evropského parlamentu a Rady, popř. nařízení Komise, tedy tzv. „přímo použitelných předpisů ES/EU“ k částečnému vypuštění požadavků stanovených již od roku 1996 pro tuto oblast v zákoně o krmivech a v jeho prováděcím předpise. Vzhledem k tomu, že pro začínající výrobce nebo dodavatele krmiv se zdají být současně platné předpisy složité, je dále uveden stručný přehled základních povinností, které musí budoucí provozovatelé krmivářských podniků znát a splnit. V zájmu přehlednosti jsou odkazy na jednotlivé předpisy, které zahrnují požadavky i na krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, dříve tzv. domácí zvířata, uvedeny až v závěru.
Základní podmínkou pro činnost fyzické nebo právnické osoby vyrábět a uvádět na trh krmiva, doplňkové látky a premixy je povinnost mít schválený nebo registrovaný provoz. To provádí na základě žádosti Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vydá o schválení/registraci provozu rozhodnutí, a přidělí provozu schvalovací identifikační číslo nebo registrační číslo. Toto číslo musí podle příslušného předpisu provozovatel krmivářského podniku uvádět v označení výrobků, které uvádí na trh.
Požadavky na schvalovací a registrační řízení stanoví § 4 a § 5 zákona o krmivech(1). Podrobnosti obsahu příloh k žádostem stanoví prováděcí vyhláška(2). Žádosti o schválení/registraci provozu se podávají na formulářích vydaných ÚKZÚZ a zveřejněných na webových stránkách tohoto ústavu.
U schvalovacího řízení se dále vyžaduje samostatný doklad o tzv. odborné způsobilosti odpovědné osoby, který vydá ÚKZÚZ na základě § 6 zákona o krmivech a § 25 vyhlášky(2).
Žádosti se podávají místně příslušné pobočce ÚKZÚZ, s jejímiž pracovníky se doporučuje předem zamýšlený záměr o výrobě nebo uvádění krmiv na trh konzultovat.
Kdy musí být provoz schválen a kdy registrován?
Požadavky na postupy pro schvalování a registraci krmivářských provozů stanoví přímo použitelný předpis ES, kterým je nařízení o hygieně krmiv(3). Rozlišení těchto postupů závisí podle článku 10 nařízení na druhu doplňkových látek nebo premixů nebo krmných směsí vyráběných nebo používaných pro výrobu nebo pro uvádění na trh. Doplňkové látky jsou pro tento účel rozděleny do tří kapitol podle názvů kategorií a funkčních skupin a přehledně uvedeny v příloze IV citovaného nařízení s odkazem na další nařízení (ES) o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat(4).
Schvalovací postup je přísnější než registrace. Vyžaduje schválení provozu orgánem odborného dozoru (ÚKZÚZ) přímo na místě před zahájením uvažované činnosti (čl. 13) a provedení kontroly, zda jsou splněny příslušné požadavky tohoto nařízení(3).
Od prohlídek na místě jsou podle článku 17 osvobozeny „ …krmivářské podniky, které jednají výhradně jako obchodníci, aniž by držely produkty ve svých prostorách. Takový krmivářský podnik předloží příslušnému orgánu prohlášení, že krmivo jím uváděné na trh splňuje podmínky tohoto nařízení, ve formě, o které příslušný orgán (v ČR ÚKZÚZ) rozhodne.“ Podle zákona o krmivech (§ 2 odst. 1 písm. g)) se jedná o distributory, kterými jsou právnické nebo fyzické osoby, které zprostředkují uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měly v držení.
Registrační postup, jehož zásady stanoví článek 9 nařízení o hygieně krmiv, spočívá v povinnosti provozovatelů krmivářských podniků „oznámit příslušnému orgánu všechny jimi řízené provozy, které jsou činné v jakémkoli stadiu výroby, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv, a to ve formě požadované příslušným orgánem s ohledem na registraci.“ Jedná se o provozy, na něž se nevztahuje článek 10 tohoto nařízení.
Technické zajištění schvalovacího a registračního postupu ponechalo nařízení o hygieně krmiv (účinné od 1. ledna 2006) v kompetenci členských států, a proto jsou podmínky stanoveny zákonem o krmivech s odkazem na citované nařízení (ES). Zákon současně stanoví, kdy může dojít k pozastavení, změně nebo zrušení rozhodnutí o schválení/registraci provozu, a povinnost provozovatele oznámit ve stanovené lhůtě změny údajů uvedených v žádosti o schválení nebo registraci, dojde-li k nim.
Protože nařízení o hygieně krmiv spolu s nařízením o potravinovém právu(5) je zaměřeno na zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a ochranu zdraví zvířat a životního prostředí, je vyžadováno plné uplatnění systému registrace a schvalování na všechny krmivářské podniky, které jsou povinny odebírat a používat krmiva jen z provozů registrovaných nebo schválených v souladu s nařízením o hygieně krmiv (článek 5 bod 6.). Rozumí se tím např. odběr krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů pro výrobu krmných směsí, ale i v případě distributorů odběr krmných produktů k uvádění na trh. Požadavky pro uvádění krmiv na trh jsou stanoveny přímo použitelným předpisem, kterým je nařízení (ES) o uvádění na trh a používání krmiv(6).
Definice (výklad) používaných pojmů
Každý právní předpis uvádí a definuje základní pojmy, na něž se vztahují požadavky příslušného právního předpisu, popř. je uveden odkaz, v jakém dalším předpise se pojem nachází. Vzhledem k tomu, že v poslední době došlo k řadě změn u základních krmivářských pojmů, jsou tyto následně vyjmenovány spolu s definicemi. Jedná se o pojmy, které se vztahují k problematice schvalování a registrace provozů, krmiv obecně a k uvádění produktů ke krmení na trh. Jako doplňující informace je v závorce doplněn předpis, v němž se výklad pojmu nachází.
"uvádění na trh"- držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové (nařízení č. 178/2002);
"krmivářský podnik" - soukromý nebo veřejný podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s produkcí, výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou nebo distribucí krmiv, včetně výrobce, který vyrábí, zpracovává nebo skladuje krmivo určené ke krmení zvířat na svém vlastním hospodářství (nařízení č. 178/2002);
„provozovatel krmivářského podniku“ – fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků nařízení v krmivářském podniku, který řídí (nařízení č. 183/2005);
"provoz " - kterákoli jednotka krmivářského podniku (nařízení č. 183/2005);
„dodavatel“ - právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh (zákon o krmivech);
„distributor“ - právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení (zákon o krmivech);
„dovozce“ – právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí (zákon o krmivech);
„zvíře určené k produkci potravin“ - zvíře, které je krmeno, chováno nebo drženo pro produkci potravin pro lidskou spotřebu, včetně zvířat, která nejsou používána pro lidskou spotřebu, avšak náleží ke druhům, které jsou ve Společenství běžně používány pro lidskou spotřebu (nařízení č. 767/2009);
„zvíře neurčené k produkci potravin“ - zvíře krmené, chované nebo držené, avšak nepoužívané pro lidskou spotřebu, například kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a zvířata držená v laboratořích, zoologických zahradách nebo cirkusech (nařízení č. 767/2009);
„kožešinové zvíře “ - zvíře krmené, chované nebo držené k výrobě kožešin a nepoužívané pro lidskou spotřebu, které není určeno k produkci potravin (nařízení č. 767/2009);
„zvíře v zájmovém chovu“ - zvíře neurčené k produkci potravin náležející k druhu, který je ve Společenství krmen, chován nebo držen, avšak běžně nepoužíván pro lidskou spotřebu (nařízení č. 767/2009);
"krmivo" - látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou (nařízení č. 178/2002);
„krmné suroviny“ - produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním účelem je spokojit nutriční potřebu zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich průmyslovým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již jako takové, po zpracování, pro přípravu krmných směsí nebo jako nosiče do premixů (nařízení č. 767/2009);.
„nosič“ - látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s ní, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoli vlastní technologický účinek (nařízení č. 767/2009);
„krmná směs“ - směs alespoň dvou krmných surovin, obsahující doplňkové látky či nikoliv, která je určena ke krmení zvířat orální cestou v podobě kompletního nebo doplňkového krmiva (nařízení č. 767/2009);
„kompletní krmivo“- krmná směs, která vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku (nařízení č. 767/2009);
„doplňkové krmivo“- krmná směs, která má vysoký obsah určitých látek, ale vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku pouze tehdy, je-li použita v kombinaci s jinými krmivy (nařízení č. 767/2009);
„minerální krmivo“ - doplňkové krmivo obsahující alespoň 40 % hrubého popela (nařízení č. 767/2009);
„mléčná krmná směs“ - krmná směs podávaná v suchém stavu nebo po rozpuštění v předepsaném množství tekutiny, určená ke krmení mladých zvířat jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka anebo pro mladá zvířata, například pro krmení telat, jehňat nebo kůzlat určených k porážce (nařízení č. 767/2009);
„doplňková látka“- látka, mikroorganismus nebo přípravek, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některou z následujících funkcí:
a) mít příznivý vliv na vlastnosti krmiva,
b) mít příznivý vliv na vlastnosti živočišných produktů,
c) mít příznivý vliv na zbarvení okrasných ryb a ptáků,
d) uspokojovat nutriční požadavky zvířat,
e) mít příznivý vliv na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí,
f) mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, zejména působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo stravitelnost krmiva, nebo
g) mít kokcidiostatický nebo histomonostatický účinek
(nařízení č. 1831/2003);
„premix“ - směs doplňkových látek nebo směs jedné nebo více doplňkových látek s krmnými surovinami nebo vodou používanými jako nosiče, neurčená k přímému krmení zvířat (nařízení č. 1831/2003);
„denní krmná dávka“ - průměrné celkové množství krmiva, propočtené na obsah vlhkosti 12%, které potřebuje zvíře daného druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění svých potřeb (nařízení č. 1831/2003);
„šarže“ nebo „partie“ - identifikovatelné množství krmiva, které má vykazovat jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ balení, balírna, dodavatel nebo označení; a v případě výrobního procesu jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně (nařízení č. 767/2009);
„označení “ - opatření krmiva jakýmikoli slovy, údaji, ochrannými známkami, obchodní značkou, vyobrazením nebo symbolem s umístěním této informace na jakémkoliv prostředku, který na takové krmivo odkazuje nebo ho provází, jako například na obalu, nádobě, sdělení, etiketě, dokladu, krčku, objímce nebo na internetu, a to i pro účely reklamy (nařízení č. 767/2009);
„etiketa“ - jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný způsob popisu, napsané, vytištěné, natištěné pomocí šablony, vyznačené, vyražené nebo vytlačené na obalu krmiva nebo na nádobě s krmivem nebo k nim připevněné (nařízení č. 767/2009);
„obchodní úprava“ - tvar, vzhled nebo balení a obalové materiály použité pro krmivo, způsob jeho úpravy a předkládání (nařízení č. 767/2009).
Poznámka k pojmu „krmivo“:
Definici "krmivo" („feed“), do níž jsou podle nařízení (ES) č. 178/2002 zahrnuty i doplňkové látky, není totožná s pojmem „krmivo“, který byl uveden v zákoně o krmivech podle dnes již zrušených směrnic. Pro tuto novou definici z nařízení (ES) č. 178/2002 byl v českém jazyce stanoven pojem „produkty ke krmení“, který je uveden v zákoně o krmivech (§ 2 odst. 2 písm. g). Aby nedocházelo při uplatňování nařízení č. 767/2009 a dalších souvisejících předpisů, v nichž je obecně použit pojem „krmivo“ („feed“) k nesprávnému výkladu, je v příloze II nařízení č. 767/2009 pod bodem 3. Synonymní výrazy v některých jazycích v písmeni a) ustanovení: “V češtině lze případně název „krmiva“ nahradit názvem „produkty ke krmení“. Takto je to nezbytné chápat u jednotlivých požadavků nařízení, neboť tam je v českém znění obecně používán pojem „krmiva“.
Čím se řídí uvádění krmiv na trh
Dne 1. září 2010 nabyl účinnost základní předpis – nařízení (ES) o uvádění krmiv na trh(6) - zahrnující požadavky na krmné suroviny, krmné směsi a krmiva pro zvláštní účely výživy pro všechny druhy zvířat. Jedná se o souborný předpis zaměřený především na označování krmiv uváděných na trh. Zahrnuje i požadavky na uvádění obsahu doplňkových látek v krmných surovinách nebo krmných směsích. Požadavky na označování doplňkových látek/přípravků a premixů jsou však nadále stanoveny nařízením o doplňkových látkách(4).
Jako doplněk k nařízení o uvádění krmiv na trh(6) bylo v polovině roku 2011 vydáno nařízení (EU) o Katalogu pro krmné suroviny(7) obsahující vyčerpávající seznam krmných surovin se stručným popisem výroby a základními znaky, které je možno používat při výrobě krmných směsí a uvádět na trh. Používání názvů krmných surovin podle Katalogu do označení krmných surovin nebo krmných směsí je sice dobrovolné, ale vztahují se na to určitá pravidla v základním předpise o uvádění krmiv na trh(6).
Vzhledem k tomu, že mezi dotazy, jak postupovat před zahájením výroby nebo prodeje krmiv byly zmínky o krmivech pro psy a kočky, do kterých se používají suroviny živočišného původu, je třeba upozornit na další navazující předpisy z veterinární oblasti. Především je to nařízení (ES) vydané k prevenci BSE(8), a to příloha IV, která se týká krmiv, a dále nařízení o vedlejších produktech živočišného původu(9) a jeho prováděcí předpis10) . Uvedené předpisy souvisí nejen s požadavky na používání vedlejších živočišných produktů, ale i na jejich užití do určitých krmiv, způsob označování , popř. varovná upozornění.
Podrobný přehled o právních předpisech v oblasti krmivářského práva k 31. 12. 2011 obsahuje Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva, prosinec 2011, kterou vydalo MZe. Je rovněž k disposici na internetu na adrese: www.eagri.cz
Od konce roku 2009 došlo v důsledku nově vydávaných nařízení Evropského parlamentu a Rady, popř. nařízení Komise, tedy tzv. „přímo použitelných předpisů ES/EU“ k částečnému vypuštění požadavků stanovených již od roku 1996 pro tuto oblast v zákoně o krmivech a v jeho prováděcím předpise. Vzhledem k tomu, že pro začínající výrobce nebo dodavatele krmiv se zdají být současně platné předpisy složité, je dále uveden stručný přehled základních povinností, které musí budoucí provozovatelé krmivářských podniků znát a splnit. V zájmu přehlednosti jsou odkazy na jednotlivé předpisy, které zahrnují požadavky i na krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, dříve tzv. domácí zvířata, uvedeny až v závěru.
Základní podmínkou pro činnost fyzické nebo právnické osoby vyrábět a uvádět na trh krmiva, doplňkové látky a premixy je povinnost mít schválený nebo registrovaný provoz. To provádí na základě žádosti Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vydá o schválení/registraci provozu rozhodnutí, a přidělí provozu schvalovací identifikační číslo nebo registrační číslo. Toto číslo musí podle příslušného předpisu provozovatel krmivářského podniku uvádět v označení výrobků, které uvádí na trh.
Požadavky na schvalovací a registrační řízení stanoví § 4 a § 5 zákona o krmivech(1). Podrobnosti obsahu příloh k žádostem stanoví prováděcí vyhláška(2). Žádosti o schválení/registraci provozu se podávají na formulářích vydaných ÚKZÚZ a zveřejněných na webových stránkách tohoto ústavu.
U schvalovacího řízení se dále vyžaduje samostatný doklad o tzv. odborné způsobilosti odpovědné osoby, který vydá ÚKZÚZ na základě § 6 zákona o krmivech a § 25 vyhlášky(2).
Žádosti se podávají místně příslušné pobočce ÚKZÚZ, s jejímiž pracovníky se doporučuje předem zamýšlený záměr o výrobě nebo uvádění krmiv na trh konzultovat.
Kdy musí být provoz schválen a kdy registrován?
Požadavky na postupy pro schvalování a registraci krmivářských provozů stanoví přímo použitelný předpis ES, kterým je nařízení o hygieně krmiv(3). Rozlišení těchto postupů závisí podle článku 10 nařízení na druhu doplňkových látek nebo premixů nebo krmných směsí vyráběných nebo používaných pro výrobu nebo pro uvádění na trh. Doplňkové látky jsou pro tento účel rozděleny do tří kapitol podle názvů kategorií a funkčních skupin a přehledně uvedeny v příloze IV citovaného nařízení s odkazem na další nařízení (ES) o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat(4).
Schvalovací postup je přísnější než registrace. Vyžaduje schválení provozu orgánem odborného dozoru (ÚKZÚZ) přímo na místě před zahájením uvažované činnosti (čl. 13) a provedení kontroly, zda jsou splněny příslušné požadavky tohoto nařízení(3).
Od prohlídek na místě jsou podle článku 17 osvobozeny „ …krmivářské podniky, které jednají výhradně jako obchodníci, aniž by držely produkty ve svých prostorách. Takový krmivářský podnik předloží příslušnému orgánu prohlášení, že krmivo jím uváděné na trh splňuje podmínky tohoto nařízení, ve formě, o které příslušný orgán (v ČR ÚKZÚZ) rozhodne.“ Podle zákona o krmivech (§ 2 odst. 1 písm. g)) se jedná o distributory, kterými jsou právnické nebo fyzické osoby, které zprostředkují uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měly v držení.
Registrační postup, jehož zásady stanoví článek 9 nařízení o hygieně krmiv, spočívá v povinnosti provozovatelů krmivářských podniků „oznámit příslušnému orgánu všechny jimi řízené provozy, které jsou činné v jakémkoli stadiu výroby, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv, a to ve formě požadované příslušným orgánem s ohledem na registraci.“ Jedná se o provozy, na něž se nevztahuje článek 10 tohoto nařízení.
Technické zajištění schvalovacího a registračního postupu ponechalo nařízení o hygieně krmiv (účinné od 1. ledna 2006) v kompetenci členských států, a proto jsou podmínky stanoveny zákonem o krmivech s odkazem na citované nařízení (ES). Zákon současně stanoví, kdy může dojít k pozastavení, změně nebo zrušení rozhodnutí o schválení/registraci provozu, a povinnost provozovatele oznámit ve stanovené lhůtě změny údajů uvedených v žádosti o schválení nebo registraci, dojde-li k nim.
Protože nařízení o hygieně krmiv spolu s nařízením o potravinovém právu(5) je zaměřeno na zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a ochranu zdraví zvířat a životního prostředí, je vyžadováno plné uplatnění systému registrace a schvalování na všechny krmivářské podniky, které jsou povinny odebírat a používat krmiva jen z provozů registrovaných nebo schválených v souladu s nařízením o hygieně krmiv (článek 5 bod 6.). Rozumí se tím např. odběr krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů pro výrobu krmných směsí, ale i v případě distributorů odběr krmných produktů k uvádění na trh. Požadavky pro uvádění krmiv na trh jsou stanoveny přímo použitelným předpisem, kterým je nařízení (ES) o uvádění na trh a používání krmiv(6).
Definice (výklad) používaných pojmů
Každý právní předpis uvádí a definuje základní pojmy, na něž se vztahují požadavky příslušného právního předpisu, popř. je uveden odkaz, v jakém dalším předpise se pojem nachází. Vzhledem k tomu, že v poslední době došlo k řadě změn u základních krmivářských pojmů, jsou tyto následně vyjmenovány spolu s definicemi. Jedná se o pojmy, které se vztahují k problematice schvalování a registrace provozů, krmiv obecně a k uvádění produktů ke krmení na trh. Jako doplňující informace je v závorce doplněn předpis, v němž se výklad pojmu nachází.
"uvádění na trh"- držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové (nařízení č. 178/2002);
"krmivářský podnik" - soukromý nebo veřejný podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s produkcí, výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou nebo distribucí krmiv, včetně výrobce, který vyrábí, zpracovává nebo skladuje krmivo určené ke krmení zvířat na svém vlastním hospodářství (nařízení č. 178/2002);
„provozovatel krmivářského podniku“ – fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků nařízení v krmivářském podniku, který řídí (nařízení č. 183/2005);
"provoz " - kterákoli jednotka krmivářského podniku (nařízení č. 183/2005);
„dodavatel“ - právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh (zákon o krmivech);
„distributor“ - právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení (zákon o krmivech);
„dovozce“ – právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí (zákon o krmivech);
„zvíře určené k produkci potravin“ - zvíře, které je krmeno, chováno nebo drženo pro produkci potravin pro lidskou spotřebu, včetně zvířat, která nejsou používána pro lidskou spotřebu, avšak náleží ke druhům, které jsou ve Společenství běžně používány pro lidskou spotřebu (nařízení č. 767/2009);
„zvíře neurčené k produkci potravin“ - zvíře krmené, chované nebo držené, avšak nepoužívané pro lidskou spotřebu, například kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a zvířata držená v laboratořích, zoologických zahradách nebo cirkusech (nařízení č. 767/2009);
„kožešinové zvíře “ - zvíře krmené, chované nebo držené k výrobě kožešin a nepoužívané pro lidskou spotřebu, které není určeno k produkci potravin (nařízení č. 767/2009);
„zvíře v zájmovém chovu“ - zvíře neurčené k produkci potravin náležející k druhu, který je ve Společenství krmen, chován nebo držen, avšak běžně nepoužíván pro lidskou spotřebu (nařízení č. 767/2009);
"krmivo" - látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou (nařízení č. 178/2002);
„krmné suroviny“ - produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním účelem je spokojit nutriční potřebu zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich průmyslovým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již jako takové, po zpracování, pro přípravu krmných směsí nebo jako nosiče do premixů (nařízení č. 767/2009);.
„nosič“ - látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s ní, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoli vlastní technologický účinek (nařízení č. 767/2009);
„krmná směs“ - směs alespoň dvou krmných surovin, obsahující doplňkové látky či nikoliv, která je určena ke krmení zvířat orální cestou v podobě kompletního nebo doplňkového krmiva (nařízení č. 767/2009);
„kompletní krmivo“- krmná směs, která vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku (nařízení č. 767/2009);
„doplňkové krmivo“- krmná směs, která má vysoký obsah určitých látek, ale vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku pouze tehdy, je-li použita v kombinaci s jinými krmivy (nařízení č. 767/2009);
„minerální krmivo“ - doplňkové krmivo obsahující alespoň 40 % hrubého popela (nařízení č. 767/2009);
„mléčná krmná směs“ - krmná směs podávaná v suchém stavu nebo po rozpuštění v předepsaném množství tekutiny, určená ke krmení mladých zvířat jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka anebo pro mladá zvířata, například pro krmení telat, jehňat nebo kůzlat určených k porážce (nařízení č. 767/2009);
„doplňková látka“- látka, mikroorganismus nebo přípravek, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některou z následujících funkcí:
a) mít příznivý vliv na vlastnosti krmiva,
b) mít příznivý vliv na vlastnosti živočišných produktů,
c) mít příznivý vliv na zbarvení okrasných ryb a ptáků,
d) uspokojovat nutriční požadavky zvířat,
e) mít příznivý vliv na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí,
f) mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, zejména působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo stravitelnost krmiva, nebo
g) mít kokcidiostatický nebo histomonostatický účinek
(nařízení č. 1831/2003);
„premix“ - směs doplňkových látek nebo směs jedné nebo více doplňkových látek s krmnými surovinami nebo vodou používanými jako nosiče, neurčená k přímému krmení zvířat (nařízení č. 1831/2003);
„denní krmná dávka“ - průměrné celkové množství krmiva, propočtené na obsah vlhkosti 12%, které potřebuje zvíře daného druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění svých potřeb (nařízení č. 1831/2003);
„šarže“ nebo „partie“ - identifikovatelné množství krmiva, které má vykazovat jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ balení, balírna, dodavatel nebo označení; a v případě výrobního procesu jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně (nařízení č. 767/2009);
„označení “ - opatření krmiva jakýmikoli slovy, údaji, ochrannými známkami, obchodní značkou, vyobrazením nebo symbolem s umístěním této informace na jakémkoliv prostředku, který na takové krmivo odkazuje nebo ho provází, jako například na obalu, nádobě, sdělení, etiketě, dokladu, krčku, objímce nebo na internetu, a to i pro účely reklamy (nařízení č. 767/2009);
„etiketa“ - jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný způsob popisu, napsané, vytištěné, natištěné pomocí šablony, vyznačené, vyražené nebo vytlačené na obalu krmiva nebo na nádobě s krmivem nebo k nim připevněné (nařízení č. 767/2009);
„obchodní úprava“ - tvar, vzhled nebo balení a obalové materiály použité pro krmivo, způsob jeho úpravy a předkládání (nařízení č. 767/2009).
Poznámka k pojmu „krmivo“:
Definici "krmivo" („feed“), do níž jsou podle nařízení (ES) č. 178/2002 zahrnuty i doplňkové látky, není totožná s pojmem „krmivo“, který byl uveden v zákoně o krmivech podle dnes již zrušených směrnic. Pro tuto novou definici z nařízení (ES) č. 178/2002 byl v českém jazyce stanoven pojem „produkty ke krmení“, který je uveden v zákoně o krmivech (§ 2 odst. 2 písm. g). Aby nedocházelo při uplatňování nařízení č. 767/2009 a dalších souvisejících předpisů, v nichž je obecně použit pojem „krmivo“ („feed“) k nesprávnému výkladu, je v příloze II nařízení č. 767/2009 pod bodem 3. Synonymní výrazy v některých jazycích v písmeni a) ustanovení: “V češtině lze případně název „krmiva“ nahradit názvem „produkty ke krmení“. Takto je to nezbytné chápat u jednotlivých požadavků nařízení, neboť tam je v českém znění obecně používán pojem „krmiva“.
Čím se řídí uvádění krmiv na trh
Dne 1. září 2010 nabyl účinnost základní předpis – nařízení (ES) o uvádění krmiv na trh(6) - zahrnující požadavky na krmné suroviny, krmné směsi a krmiva pro zvláštní účely výživy pro všechny druhy zvířat. Jedná se o souborný předpis zaměřený především na označování krmiv uváděných na trh. Zahrnuje i požadavky na uvádění obsahu doplňkových látek v krmných surovinách nebo krmných směsích. Požadavky na označování doplňkových látek/přípravků a premixů jsou však nadále stanoveny nařízením o doplňkových látkách(4).
Jako doplněk k nařízení o uvádění krmiv na trh(6) bylo v polovině roku 2011 vydáno nařízení (EU) o Katalogu pro krmné suroviny(7) obsahující vyčerpávající seznam krmných surovin se stručným popisem výroby a základními znaky, které je možno používat při výrobě krmných směsí a uvádět na trh. Používání názvů krmných surovin podle Katalogu do označení krmných surovin nebo krmných směsí je sice dobrovolné, ale vztahují se na to určitá pravidla v základním předpise o uvádění krmiv na trh(6).
Vzhledem k tomu, že mezi dotazy, jak postupovat před zahájením výroby nebo prodeje krmiv byly zmínky o krmivech pro psy a kočky, do kterých se používají suroviny živočišného původu, je třeba upozornit na další navazující předpisy z veterinární oblasti. Především je to nařízení (ES) vydané k prevenci BSE(8), a to příloha IV, která se týká krmiv, a dále nařízení o vedlejších produktech živočišného původu(9) a jeho prováděcí předpis10) . Uvedené předpisy souvisí nejen s požadavky na používání vedlejších živočišných produktů, ale i na jejich užití do určitých krmiv, způsob označování , popř. varovná upozornění.
Podrobný přehled o právních předpisech v oblasti krmivářského práva k 31. 12. 2011 obsahuje Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva, prosinec 2011, kterou vydalo MZe. Je rovněž k disposici na internetu na adrese: www.eagri.cz
Odkazy na předpisy:
(1) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 33/2011 Sb..
(2) Vyhláška č. 356/2008 Sb. ze dne 16. září 2008, kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění.
(7) Nařízení Komise (EU) č. 575/2011 ze dne 16. června 2011 o Katalogu pro krmné suroviny.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
(10) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice.
Ing. Jarmila Fischerová
Mze ČR
Kontakt na autorku:
fischerovaj@seznam.cz
.
