Agrospol Výprachtice, s. r. o., zemědělský podnik hospodařící v Pardubickém kraji, chová aktuálně 313 českých strakatých krav. Nedávno byly tyto dojnice převedeny z vazného ustájení do nového „welfarového paláce“ – stáje, která může být vzorem pro další. Přesto se převod neobešel bez snížení užitkovosti a problémů s končetinami. Ale to už je dnes minulostí. Díky dobré spolupráci výživářky a zootechniků všechny grafy jen stoupají.
Výprachtice se nacházejí na jihu od Orlických Hor nedaleko Jablonného nad Orlicí. Společnost s ručením omezeným Agrospol Výprachtice vznikla v lednu 1999 transformací ZD Výprachtice. V současnosti zaměstnává asi 35 lidí, obhospodařuje asi 950 ha z toho na 600 ha orné půdy. Rostlinná výroba se specializuje především na řepku, obilí a trávy na semeno. Prioritou výroby jsou však objemná krmiva pro výživu skotu, neboť vedení před časem dalo jasně zelenou produkci mléka. Pěstuje se především kukuřice, jetel, hrách do směsky a nedílnou součástí pozemků jsou trvalé travní porosty.
„Chov dojnic v našem podniku již dlouho nevyhovoval aktuálním standardům na pohodu zvířat. Na začátku roku 2014 jsme spolu s dalšími jednateli společnosti stáli před rozhodnutím, zda se pustit do výstavby nové stáje a dojírny nebo produkci mléka ukončit a věnovat se pouze chovu masného skotu. Vyhrála první varianta a nelitujeme,“ ozřejmil tehdejší situaci jeden ze současné trojice jednatelů Josef Chládek. Dodal, že dojený skot podle něho do místních podmínek patří. „Je zde kamenitá půda a významná produkce hnoje samozřejmě vylepšuje její kvalitu.“
Projektové přípravy na modernizaci farmy Výprachtice odstartovaly hned v prvních měsících roku 2014. V dubnu roku 2016 začala demolice staré senážní jámy a na jejím místě výstavba nové budovy dojírny. Už v srpnu (za 106 dní po zahájení stavby) byl spuštěn zkušení provoz dojírny a ve stejný den začala demolice staré stáje K2. Na jejím místě vyrostla během podzimu nová produkční stáj s kapacitou 266 boxových loží. Již po 137 dnech byly dojnice vráceny na stejné místo, ale do zcela jiného prostředí.
"Do podzimu roku 2016 byly české strakaté dojnice na Malé Straně uvázány a dojeny do potrubí na stání. V období zaprahování a kolem porodu byly ustájeny v kotcích, takže určitou zkušenost s volným pohybem měly. Naprosté uvolnění řetězů však zapůsobilo stresově. Především končetiny nebyly zvyklé takového výkonu. Kde je krmný žlab, napáječky nebo drbadlo, objevily dojnice vzápětí. Krávy si také poměrně rychle zvyknou na to, že mají zalehávat v boxech. Spolu s jednatelem si myslíme, že stlaní slámou není překonané, naopak je pro dojnice ze všeho nejlepší,“ vysvětluje mladá zootechnička Vendula Skalová a dodává, že končetiny krav byly největší slabinou. „Museli jsme hodně brakovat kvůli končetinám. Hojně se vyskytovaly vředy, digitální dermatitida a další klasické problémy. V začátku jsme museli krávy systematicky nahánět na dojírnu, což jim působilo také určitý stres. Zatímco před odvázáním byla dojivost v průměru 22 litrů, v lednu 2017 spadl průměr na 15 litrů na dojenou krávu při složkách 4,41 % tuku a 3,62 % bílkovin,“ přiznává zootechnička.
