PŘEDPORÁŽKOVÁ PŘÍPRAVA JATEČNÝCH PRASAT Z HLEDISKA TRANSPORTU,

V současné době je kladen důraz na kvalitu potravin, a tudíž i surovin, z nichž jsou vyráběny. Maso vždy patřilo a bude patřit mezi základní složky lidské výživy, proto lze očekávat rozvíjení dalších aktivit vedoucích ke zlepšení jeho kvality, a to jak v oblasti výzkumu, např. šlechtění hospodářských zvířat, tak i v oblasti praxe, např. zpracování masa. Jedná se tedy o nesmírně složitou problematiku, která má spotřebitelské i technologické dopady.

Prostředky pro přepravu prasat
Transport zvířat by se nemohl uskutečňovat, pokud by nebyl zajištěn řádný přepravní prostředek. Požadavky kladené na přepravní prostředky jsou především technického rázu, jejich hlavním kritériem je však zachování co nejlepšího zdravotního stavu, dobré fyzické a psychické kondice přepravovaných jatečných zvířat. Důležité je připomenout, aby vnitřní obvodové stěny návěsu a také přepážky byly hladké, bez ostrých hran a hrotů. Dělící stěny musí být dostatečně vysoké, aby zabraňovaly přeskokům z jedné kóje do druhé. Nezbytná je podmínka týkající se vnitřní výšky přepravního prostředku, která musí být o 25 cm vyšší než výška zvířete v kohoutku. Je nutné využívat pasivní větrání s možností otevírání či uzavírání větracích otvorů v návaznosti na aktuální stav počasí. Podlaha nesmí být kluzká a navíc je vhodné ji doplnit o posyp, který zajišťuje bezpečný pohyb zvířat (např. sláma, piliny nebo písek). Ložná plocha má být řádně osvětlená minimálně čtyřmi světly. Přepravní prostředek musí být označen pro přepravu jatečných zvířat podle platných předpisů. S přihlédnutím na využívání a životnost návěsů je nutná neustálá pružná obnova či modernizace vozového parku. Na zkracování délky životnosti dopravních prostředků totiž působí řada aspektů, většinou negativních: výkaly přepravovaných zvířat, časté mytí, používání desinfekcí, venkovní parkování apod.
Ideálním typem přepravníku je kombinace využívání dvoupodlažního současně s třípodlažním. Tím se nejenom zkrátí časový interval nakládky, ale zároveň je k dispozici jeden rezervní přepravník. Současně to přináší možnost snadnějšího navážení od velikostně nejednotných dodavatelů - prvovýrobců.

Vlastní transport jatečných prasat
Vlastní transport se skládá z nakládky, přepravy a vykládky jatečných prasat. Veškerá manipulace se zvířaty vychází ze zákona na ochranu zvířat proti týrání č. 167/1993 Sb., který dnes není jen otázkou pouhé dobrovolnosti, nýbrž je to povinnost vyplývající ze zákona. Tato právní úprava vymezuje povinnosti chovatelů, přepravců a zpracovatelů jatečných zvířat. Co z toho vyplývá?
U vlastní nakládky je důležité sledovat:
 kvalitu (flexibilitu a odpovědnost) naháněčů a zajistit jejich stabilní počet (ideální počet je tři, např. dva naháněči a jeden, který počítá kusy a sleduje kondici zvířat),
 dodržování včasných příchodů ošetřovatelů po příjezdu přepravního vozidla k zajištění přepravy prasat (v ranních hodinách),
 plynulé a zároveň šetrné nahánění prasat (bez elektrické popoháněčky),
 řádné vybavení pro nahánění a svážení dobytka na jatky (vodící desky, posypové materiály, řádné osvětlení apod.).
U vlastní přepravy se poukazuje na tyto faktory:
 obecnými předpoklady pro přepravu jsou: důkladné větrání vozidla, úložná plocha na 1 ks (min 0,5ks/m2), přeprava v ranních hodinách (vyhnutí se vysokým teplotám a dopravním špičkám v městských aglomeracích),
 musí být uskutečněná bezpečně – přizpůsobit rychlost a způsob jízdy nákladu, stavu vozovky, svým schopnostem a všem předpokládaným okolnostem,
 hmotnost přepravovaného nákladu je v ideálním případě přímo úměrná k výkonu tažného prostředku a odpovídajícímu brzdnému systému tahače s návěsem,
 vybavení tahače mobilním telefonem by mělo být standardem,
 pokud by teplota stoupla nad hranici optima pro transport (t = 20°C), tak je nutno zareagovat buď osprchováním nebo snížením počtu přepravovaných jatečných prasat,
 je také dobré uplatňovat prvky efektivnosti v členění svozů nejenom na vzdálenost, počet svozů, kapacity svozného vozidla ale i počet přepravovaných kusů.
A u vykládky platí:
 obecné principy jako při nakládce, ale optimální počet naháněčů je čtyři, např. dva pro vyhánění ze svozného prostředku a dva pro usměrnění prasat do ustájení na jatkách.

Přes veškeré složitosti, který transport přináší, by se měly zúčastněné strany snažit, aby nedocházelo ke zbytečným prostojům, protože jim jde o společný cíl – nulový úhyn a zisk kvalitního masa. Pokud firma chce obstát v souboji s konkurencí, musí si zajistit bezproblémový svoz dobytka a zpracování masa. Aby kvalita masa byla co nejlepší, je důležitá neustálá kontrola (vykládky, přehánění a porážky jatečných zvířat) a aktivní kontrola činnosti nadřízeným. Pozitivní vývoj předpokládá snahu o rozvoj vzájemné komunikace nadřízených a podřízených. Předložené postřehy, náměty a doporučení je nutné prodiskutovat a problémy bezprostředně řešit.

Ing. Tomáš Červenka
ČZU Praha