Podle odhadů FAO dojde do roku 2015 ke zvýšení produkce vajec především v rozvojových zemích a celkové množství vyprodukovaných vajec (včetně násadových) dosáhne 72 miliónů tun (současná produkce je 55 miliónů tun).
Předpokládá se hlavně zvýšení výroby v Číně, Mexiku, Indii a Brazílii. Zatímco v rozvinutých zemích dojde v příštích 15 letech jen k malému zvýšení (ze současných 18 miliónů tun na 20 miliónů tun), měla by se výroba v rozvojových zemích oproti současné úrovni zvýšit o více než 17 miliónů tun, tedy o 31 %.
Mezi lety 1961 a 2000 se podle údajů FAO zvýšila roční produkce vajec ve světě 3,5x a dosáhla v roce 2000 okolo 55 miliónů tun (okolo 6 % vajec jsou vejce násadová). V tomto období došlo k rozvoji odvětví hlavně v rozvojových zemích (výroba se zvýšila téměř deseti násobně) především v Asii. V rozvinutých zemích byl v v letech 1961 až 2000 zaznamenán jen 1,6% nárůst produkce. V roce 1990 se na světové produkci vajec podílely rozvojové a vyspělé země téměř stejným dílem (49,1 x 50,9 %), zatímco v roce 2000 byl podíl výroby rozvinutých zemí na světové výrobě jen 34 %.
Zatímco v posledních 10 letech vykazuje značné zvýšení výroby Asie (223,2 % oproti roku 1990), došlo v Severní a Střední Americe, Africe a Jižní Americe v tomto období jen k mírnému růstu (121 a 127 %) a v Evropě dokonce k poklesu výroby o 14,6 %. V posledních třech letech (1998 až 2000) se zaznamenává snížení výroby vajec ve Velké Británii, Thajsku, Japonsku, ČR, Slovensku, Maďarsku, Dánsku, Bělorusku, Finsku a Estonsku (o 220 000 tun).
Poultry Intern., 40, 2001, č. 11
Jak aplikovat vitamín C proti stresu?
Výzkumem bylo prokázáno, že předporážkový stres u drůbeže spojený se změnou prostředí, změnou v krmení, napájení, ve světelném režimu a s manipulací se zvířaty lze příznivě ovlivnit aplikací vitamínu C. Vědci dokázali, že aplikace vitamínu C (kyseliny askorbové) do napájecí vody v množství asi 1 kg na 1000 litrů 24 hodin před začátkem odchytu snižuje ztráty spojené s předporážkovým stresem a zvyšuje jatečnou výtěžnost. Nevýhodou je relativně menší stabilita tohoto vitamínu, citlivost vůči UV záření a snadná oxidace v roztocích a krmivech. Zachování doplňkové kyseliny askorbové v krmivu je výrazně ovlivněno jeho složením, přidávanými minerálními prvky a vitamíny a některými dalšími faktory, jako je doba skladování, vlhkost, teplota a výrobní podmínky. Současný výzkum je zaměřen na hledání nejvhodnější formy a aplikačního postupu vitamínu C. Zatím se ukazuje, že minimální ztráty kyseliny askorbové se dosahují u potahovaných forem a jako nejvhodnější se ukazuje aplikace do napájecí vody, která umožňuje největší flexibilitu podle momentálního stavu hejna..
World Poultry, 17, 2001, č. 10
Okusování ocásků u prasat
Okusování ocásků mezi prasaty po odstavu a ve výkrmu je považováno za multifaktoriální syndrom. Motivací k tomuto chování může být frustrace ze stresového prostředí. Současný stav vědeckého poznání ani praktické zkušenosti zatím nevedou k řešení tohoto problému.
Odborníci uvádějí tři možné mechanizmy vedoucí k okusování ocásků: frustrace, stres a predispozice. Dělí tento projev na dvě stadia, a to stadium před poraněním a stadium, kdy vzniká zranění. Současný stav poznání je následující:
- k okusování ocásků dochází v případě, že prasata jsou frustrovaná a z nějakých důvodů nemohou projevit normální způsob chování, například rytí a sání,
- okusování ocásků lze považovat za normální projev chování až do doby než jeho frekvence a intenzita dosáhnou v důsledku stresu prahové hodnoty a dojde k poranění,
- závažný a trvalý stres, nebo působení série stresorů, vedou u zvířat k patologickému stavu nebo nemoci a v jejich důsledku ke snížení reprodukční užitkovosti, změně v metabolizmu a vzniku nenormálního chování.
- predispozice k okusování ocásků se váže k řadě faktorů, jako je plemeno (například landrace), tělesný rámec (malý) a pohlaví (prasničky).
Veterinary Journal, 162, 2001, č. 3
