(část I)
Soutěž o nejlepší mléčnou farmu si i mezi českými chovateli pomalu získává větší a větší oblibu. Do základního kola druhého ročníku se přihlásilo 17 českých farem. Odborná komise vybrala osm farem, které v polovině ledna letošního roku navštívila.
Do České republiky soutěž přivedla společnost Pfizer Animal Health, která je také hlavním sponzorem soutěže společně s firmami CRS Marketing a DeLaval. Společnost Pfizer dodává do České republiky širokou řadu osvědčených přípravků k léčbě a prevenci mastitid, CRS marketing je dodavatelem zemědělské techniky a společnost Delaval snad ani není třeba představovat. Mediálním partnerem soutěže je vydavetelství ProfiPress.
Stejně jako ve Velké Británii a Spojených státech, kde má soutěž již mnohaletou tradici, je odborná komise složená ze specialisty na mléčnou problematiku, veterinárního lékaře a zástupce odborného tisku. Kromě základních kritérií (PSB, CPM) komise hodnotí zdravotní stav mléčné žlázy, úroveň hygieny a péče při dojení, procento brakace na mastitidu, ustájení, péči o telata a jalovice, zdravotní stav končetin a další ukazatele chovu.
Cílem projektu je podpořit a ocenit úsilí, které vyžaduje produkce kvalitního mléka. Součástí je i možnost diskutovat problematiku péče o zdraví mléčné žlázy a získávání mléka se členy komise.
Hlásit se mohou jen ty farmy, které provádějí pravidelné hodnocení počtu somatických buněk v rámci kontroly užitkovosti. V ČR zatím není přímo určena hranice počtu somatických buněk jako ve Velké Británii, ale samozřejmě - čím méně, tím lépe. První cena pro vítěze je 100 000 českých korun, druhá cena představuje 75 000 Kč a třetí 50 000 Kč. Kromě základní kategorie může komise udělit i cenu pro nejlepšího zlepšovatele kvality mléka ve výši 70 000 Kč.
Složení komise pro ročník 2006
Ing. Růžena Seydlová, CSc., Milcom, a. s.,
MVDr. Jiří Davídek, praktický veterinární lékař,
Ing. Lukáš Rytina, Profi Press, s. r. o.
Odborná komise vybrala na základě vyplněných dotazníků osm farem, které v lednu 2007 navštívila, aby posoudila průběh dojení a ověřila uvedené skutečnosti. Představujeme těchto osm finalistů:
DZS Struhařov chov skotu rozšiřuje
Firma DZS Struhařov nedaleko Benešova u Prahy je dceřinnou společností a. s. Rabbit Trhový Štěpánov. Struhařovští zemědělci hospodaří na výměře více jak 5200 ha zemědělské půdy, kde pěstují převážně obiloviny, řepku a mák a pícniny na orné půdě. Programem živočišné výroby je produkce mléka, dále pak chov prasat a výkrm skotu a výkrm kuřat. Na farmě ve Struhařově, která se přihlásila do soutěže, je ustájeno 320 krav, přičemž podnik chová 920 dojnic holštýnského i českého strakatého plemene na třech farmách. „V žádném případě vám neukazujeme pouze elitu, zvířata z farem nepřevážíme,“ zahájili rozhovor hlavní zootechnik Pavel Vyhnal spolu se zootechničkou Ing. Ilonou Kahounovou.
V paralelní dojírně DeLaval 2 x 14 se dojí třikrát denně, průměrná dojivost krav je 8522 kg (3,18 % bílkovin, 3,52 % tuku). Stádo je stále v převodném křížení na holštýnské plemeno.
K ošetření struků před dojením používají desinfekční pěnu a jednorázové papírové utěrky, po dojení nebariérový přípravek. Celkový počet mikroorganismů dosáhl v roce 2006 průměrně 6 tis., počet somatických buněk byl 238 tis. Mléko putuje do akciové společnosti Madeta, Planá nad Lužnicí.
Zkušenosti přivedli místní zootechniky k rozhodnutí zakládat krmivo jednou denně, pak několikrát denně přihrnovat, v době dojení se pomocí manipulátoru vyhrnují hnojné chodby.
„Netvoříme rozdojovací skupinu, krmíme jednotnou krmnou dávkou, přesto je laktační křivka plochá. Můj názor je krmnou dávku měnit co nejméně, takže jinou dostávají pouze krávy stojící na sucho. Uplatňujeme systém dojení před otelením, kdy nasazujeme dojící zařízení kravám i jalovicím kolem 12 dne před otelením. Máme s tím zatím pouze dobré zkušenosti, nástup laktace je zejména u krav okamžitý,“ říká zootechnik.
V podniku se uplatňuje kejdové hospodářství, boxová lože produkčních stájí jsou stlaná separátem. „Separát jako stelivo používáme již dva roky a nejsou problémy – necháváme jej vyzrát. Náš cílový stav je 1250 dojnic, již jsme začali se stavbou nového kravína zde ve Struhařově,“ ukazuje duo zootechniků základy budoucí dřevostavby pro 280 dojnic.
Mlékárna na farmě Vlčí Jámy
Jedna z cest hodnotící komise vedla téměř k pramenům Vltavy do drsného kraje CHKO a NP Šumava na farmu Vlčí Jámy poblíž Volar. V nadmořské výšce 800 m zde hospodaří na 500 ha rodina Hošnových.
Dříve chovali také masný skot ale dnes je pro ně alfou a omegou produkce mléka. Ladislav Hošna, který vystudoval mlékárenskou školu a dlouhá léta pracoval v mlékárenství, nedá na kvalitu mléka od jejich krav dopustit a pečlivě ji s manželkou Jaroslavou kontroluje. Nedávno si splnil sen - na farmě v listopadu roku 2006 rozjel malý mlékařský provoz s kapacitou 400 litrů. Vyrábí a ve vlastní prodejně prodává čerstvé sýry, tvarohy, termizované tvarohové krémy, polotvrdé a tvrdé sýry a kysané výrobky. Klientela se zatím teprve rodí, ale podle slov farmářů poptávka převyšuje nabídku. Spolumajitelka farmy Jaroslava Hošnová se kromě marketingu prodeje vlastních mléčných výrobků stará o potřeby a kondici chovaných zvířat, řízení administrativy a samozřejmě o fungování celé rodiny. Do práce na farmě jsou zapojeni i všichni tři synové. Chovný cíl si farmáři stanovili na užitkovost 6000 až 7000 litrů.
Průměrná užitkovost 130 chovaných krav českého strakatého plemene v uzavřeném obratu stáda je 6300 litrů (bílkovina 3,25 %, tuk 4,12 %. V autotandemové dojírně Agromilk Pelhřimov 2 x 4 stání se dojí 2x denně.Denní dodávka do mlékárny Madeta je nyní kolem 2000 l, přičemž farmáři uvažují o změně odběratele mléka - od příštího měsíce by měli dodávat do německé mlékárny Goldsteig.
Stále větší část produkovaného mléka se zpracovává přímo na farmě v mlékárně , nyní je to asi 250 litrů na zařízení dodaném firmou Agromont Bohumilice.
Průměrný počet somatických buněk byl nejlepší z přihlášených farem tohoto ročníku soutěže - za rok 2006 byl 156 tisíc, průměr celkového počtu mikroorganismů se v roce 2006 udržel pod šesti tisíci.
„Každý byť sebemenší výkyv v kvalitě mléka je na výrobě vidět, proto systém samokontroly," podotýká Ladislav Hošna.
V podhorských podmínkách nelze pěstovat kukuřici, proto z objemných krmiv je možná pouze výroba jetelotravní senáže z TTP. V chráněné krajinné oblasti a Národním parku je navíc omezena možnost hnojení porostů.
Základem krmné směsné dávky je pouze senáž, seno a obilné šroty. Otelené krávy a dojnice s vyšší užitkovostí dostávají navíc individualně při dojení přídavek jádra. Množství jádra se pohybuje kolem 5,5 kg na krávu a den. Ustájení krav je volné, stlané, hnůj se vyklízí jednou denně, aby dojnice měly dostatek klidu.
Jakmile to podmínky dovolí, využívají ve Vlčích Jamách denní a noční pastvu dojnic. „Když krávy poprvé vyjdou po zimě na sluníčko, kůže ze struků se začne olupovat, což může zvýšit počet somatických buněk v mléce. Z počátku pastevního období se nám osvědčilo mazat struky po dojení borovou mastí. Veterináři si u nás příliš nevydělají, obvykle se náklady za léčiva i úkony pohybují kolem 6000 Kč měsíčně, maximum je do 20000 Kč, ale k nezaplacení jsou odborné konzultace, veterinární dozor a doporučení našeho „rodinného" veterinárního lékaře MVDr. Petra Hrabáka. Jedno z jeho dobrých doporučení např. bylo zkrmování vyrobené syrovátky mladému dobytku,“ uvedla Jaroslava Hošnová.
„Inseminační dávky býků vybíráme podle variant kaseinu, nejlépe nám vyhovují genotypy BB. To je tajemství francouzských sýrů" vysvětluje Ladislav Hošna a dodává: „Dále vybíráme býky podle popisu končetin, což upřednostňujeme i před složkami mléka.“
Ve Vlkoši využívají výpočetní techniku
Akciová společnost Salix Morava, a. s. má sídlo v Horních Moštěnicích. Obdělává asi 2900 ha zemědělské půdy na Přerovsku. Nosnými plodinami jsou sladovnický ječmen, potravinářská pšenice, cukrovka, řepka a samozřejmě krmné plodiny, pícniny a kukuřice, neboť podnik se intenzivně zabývá také živočišnou výrobou. Vykrmují asi 4000
prasat ročně. Chov skotu, je soustředěn na farmě Vlkoš.
Vedoucí střediska Petr Kubík se po loňském vítězství v kategorii nejlepší zlepšovatel kvality mléka rozhodl přihlásit opět. Ve Vlkoši se nyní chová 380 dojnic v převodném křížení na holštýnské plemeno. Aktuální dojivost je 9800 kg mléka, v roce 2006 byl průměr bílkovin kolem 3,2 % a tuku 3, 82 %.
Rybinová dojírna Westfalia Surge (2 x 12) je již čtvrtým rokem v provozu a zootechnik si ji chválí: „U nás je dojírna 3x denně v provozu, přičemž některá zvířata dojíme 4x denně. Sladili jsme třísměnný provoz se skupinovým dojením, v ranní směně se polovina krav ve vrcholu laktace dojí dvakrát,druhá polovina krav ve vrcholu laktace se dojí dvakrát při noční směně. Rozdíl mezi dojením u jednoho vysokoužitkového zvířete vychází v ranní směně na 3,5 hodiny. Zavedení tohoto systému přineslo u krav dojených 4x již po prvních třech dnech 2,5 l mléka navíc“ s nadšením vysvětluje Petr Kubík a pokračuje: „Hlavní věc, která se mě na dojírně zamlouvá je program pro evidenci stáda, který plně využívám. Do počítače zaznamenávám téměř vše včetně veterinárních zákroků, seznamu léčiv a podobně. Loni se také podařilo propojit manažerský program s centrální evidencí. Vyexportovaná data odesílám do centrální evidence e-mailem. Vzorky z laboratoře z kontroly užitkovosti mi přicházejí na disketě ve formátu, s který program dokáže načíst. Ve Vlkoši se snaží, aby zvířata dostala co nejvíce živin z objemných krmiv. Vyrábějí kukuřičnou siláž z 100 ha, vlhké kukuřičné zrno z 100 ha, kukuřice na zrno z 80 ha, vojtěškovou senáž (180 ha), seno (60 ha) a do silážních vaků chemicky konzervované vlhké kukuřičné zrno. Jako dobrý zdroj bílkovin do senáží pěstují hrách. Směsná krmná dávka se zakládá horizontálním míchacím krmným vozem Luclar o obsahu 15 m3 dvakrát denně. Míchají se čtyři receptury – skupina rozdoj, první fáze, druhá fáze laktace a krávy stojící na sucho.
„Somatika je a bude problém. O několika „milionářkách“ ve stádě vím, ale protože bazénový vzorek je v normě, mléko vyřazujeme pouze od těch krav, které jsou v léčbě přípravkem s ochranou lhůtou na mléko,“ dodává Petr Kubík
Luka s ženou v čele
Akciová společnost Luka, navazuje na činnost Zemědělského a obchodního družstva Luka nad Jihlavou, které vzniklo sloučením několika místních zemědělských družstev.
Na farmě ve Vysokých Studnicích nás přivítala předsedkyně představenstva Ing. Alena Nováková.
V roce 2003 zde pořídili moderní kruhovou dojírnu firmy DeLaval s 24 dojicími místy, která zaručuje vysoký komfort jak zvířatům, tak obsluze. „S dojírnou jsme maximálně spokojeni. Zdravotní stav jak dojnic, tak mléčné žlázy je dobrý proto nevyřazujeme prakticky žádné mléko, u vzorku z bazénu somatické buňky kolísají od 190 tis do 350 tis. Vzorky si bereme naprosto pravidelně každý týden a necháváme si dělat celkový rozbor na složky, ale i na CPM a SB. O parametrech, které nám vycházejí by se dalo dlouho diskutovat,“ podotýká Alena Nováková. „Právě jsme vyměnili původní tři mléčné tanky za jeden na 18 000 litrů. Je to z důvodů lepšímu přizpůsobení mlékárně, kterou chceme brzy změnit.
Zhruba 440 holštýnských dojnic má velice dobrou užitkovost. Loňský průměr stáda byl na úrovni 10 094 litrů mléka, při 3,24 % bílkovin a 3,48 % tuku. Náklady na krmiva na výrobu jednoho litru mléka vycházejí mezi 2,50 až 2,80 korunami. Dojí se třikrát denně, rozdojovací skupina až 6x denně. Denní dodávka do mlékárny se pohybuje na úrovni 27,5 – 28,5 l na ustájenou dojnici.
Směsná krmná dávka je na bázi senáží z jetelotrav , bobu a kukuřičné siláže. Krmnou dávku doplňuje produkční směs, kterou si míchají ve vlastní režii, takže 90 % krmiv je z vlastních zdrojů.
Loni v areálu farmy Vysoké Studnice započala stavba nové stáje. Plánované výdaje by se měly pohybovat kolem 35 milionů Kč, přičemž část se bude hradit z operačního programu. Moderní stáj o rozměrech 37 x 115 metrů by měla splňovat všechny požadavky na welfare. „Jde o první stavbu, kde neprovádíme žádné dodatečné změny, neboť jsme ji ve spolupráci s výživářem Ing. Petrem Brabencem připravovali dlouho,“ říká Ing. Nováková. Stavbu provádí firma Rekostav Polná, samozřejmě z několika subdodavateli technologií.
Finanční zdraví podniku Luka, a. s. potvrzuje vítězství v soutěži Zemědělec roku, která je založena na ekonomickém zhodnocení podle několika ukazatelů, které umožňuje vzájemně porovnat zemědělské podniky různých právních forem i velikostí. „Byla jsem hodně překvapená a divila se, jakou radost přineslo ocenění mým spolupracovníkům. Hlásíme se tedy i do jiných soutěží, jako je např. Mléčná farma roku,“ dodává s úsměvem Alena Nováková.
