Sběrací vozy se neustále vyvíjejí a jejich různé nasazení pozorujeme též v našich podmínkách. Do roku 1990 se sběrací vozy využívaly především pro sběr sena a slámy, čemuž odpovídala jejich konstrukce. Naopak v průběhu devadesátých let se na našem trhu začaly prosazovat tzv. senážní vozy, které umožňovaly mimo sklizně suchých materiálů sběr zavadlé píce a její řezání. V dané kategorii se postupně výrobci posouvali od hrabicových typů po zástupce se spirálovým rotorem.
Víceúčelové modely sběracích vozů můžeme ke sklizni sena a slámy rovněž využívat, ale pouze za předpokladu, že bude zakryta jejich stropní část. Za tímto účelem nabízejí někteří výrobci speciální sady, které právě pro sklizeň suchých materiálů použijeme. Jde zpravidla o sestavu tvořenou opěrnou konstrukcí a lany zakrývajícími stropní část nástavby. Rovněž se setkáme s montáží stropních ocelových profilů, které umožňují vyšší míru stlačení hmoty. Profily se rovněž nabízejí pro některé klasické sběrací vozy, které jsou standardně opatřeny lanovým systémem a rovněž někteří výrobci nabízí takto vybavené speciální zástupce pro sklizeň sena a slámy. Takové sběrací vozy vynikají zpravidla stropními profily, vybraná technika pracuje s přední polohovatelnou stěnou a mezi charakteristické znaky patří relativně nízká užitečná hmotnost v porovnání s celkovým objemem. Klasická koncepce se nabízejí jako jedno a dvounápravové, přičemž jako dvounápravové jsou konstruovány také modely pro sběr sena a slámy. Třínápravový podvozek je dnes zpravidla vyhrazen víceúčelovým modelům, zatímco v ještě nedávné minulosti byly k dispozici také třínápravové varianty vozů opatřených stropní konstrukcí. Při pohledu na základní modelové řady standardních vozů můžeme rovněž uvést, že se nabízejí obvykle s jednonápravovým podvozkem a jejich vrcholové verze disponují dvěma nápravami, což představuje příplatkovou výbavu.
Nyní se tedy zaměřme na zástupce, pro něž je charakteristická uzavřená konstrukce tvořená lanovým systémem. Při popisu daných modelů lze na začátek uvést, že jsou obvykle k dispozici s ojí, kterou agregujeme do spodního nebo horního závěsu. V případě řady vozů je o tzv. opci, kterou uvádíme při konfiguraci konkrétního modelu a rovněž obvykle platí, že s rostoucím objemem preferují uživatelé obvykle spodní variantu určenou nejen k agregaci s kulovým čepem o průměru 80 mm, ale možnost představuje klasické tažené oko. S ohledem na celkové pojetí vozu může být oj buď pevná, nebo zpravidla hydropneumaticky odpružená. Odlišnosti mezi modely pozorujeme zejména v oblasti sběracího ústrojí a následného vkládání hmoty a její dopravy do ložného prostoru. Jednotliví zástupci jsou k dispozici se dvěma typy sběračů a to tzv. řízenými a neřízenými provedeními. První skupinu charakterizují boční kulisové dráhy, které během sběracího cyklu provádí polohování nosníků sběracích prstů a to za účelem čistého sběru materiálu a jeho dopravení do prostoru vkládacího ústrojí. Druhá skupina sběračů pracuje s pevnými nosníky prstů a funkci kulisové dráhy přebírají odpovídajícím způsobem tvarované plechy sběrače. K příslušenství sběrače patří pevná či otočná boční kopírovací kola a na přání je možné montovat také zadní opěrný válce či opěrná ocelová kola, přičemž danou možnost využíváme především při sklizni na vlhkých a mokrých půdách. Ke sběračům můžeme dále uvést, že jsou zpravidla osazeny ocelovými prsty, které se liší svým uspořádáním s ohledem na výrobce a typ vozu. Někteří dodavatelé nabízí jako alternativu sběrače s prsty vyrobenými ze syntetických materiálů, které se uplatňují zejména v případě víceúčelových sběracích vozů. Obdobně mohou být plechy sběrače nahrazují odolné plastové komponenty. Sběrače se vyrábějí od šířky 1600 mm přes 1800 mm až po 2000 mm, případně více.
Ing. Filip Javorek
Kontakt: ing.filip.javorek@atlas.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2023.
