Černostrakaté plemeno představuje celkovým počtem 229 000 krav celkem 48,5 % aktivní části dojené populace krav v ČR. Z toho čistokrevné holštýnské krávy tvoří již polovinu (114 000) a jejich počet se rychle zvyšuje. Na další vývoj je možné usuzovat z podílu I. inseminací, které se u holštýnského plemene v posledních letech pohybují na stabilní úrovni. Jak vyplývá z evidence Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., činil v posledních třech letech počet I. inseminací býky černostrakatého plemene 270 až 280 000 a býky červeného holštýnského plemene okolo 35 000 (tab. 1). Z celkového počtu I. inseminací bylo v roce 2001 provedeno 43,3 % černostrakatými a 5,8 % červenými holštýnskými býky.
Prověření býci
Prověřenými býky je každoročně uskutečněno okolo 80 % prvních inseminací. Převažující část tvoří býci prověření v zahraničí, tedy býci, jejichž sperma bylo importováno do ČR. Podíl býků z domácích inseminačních stanic činil v posledním období 25 až 32 %. Počet I. inseminací neprověřenými býky se pohybuje okolo 20 000, což představuje 7 % (tab. 2). Převážně jde o býky z domácích inseminačních stanic. Jde o rozprověřené býky, kteří jsou obvykle z důvodů příznivé ceny používáni před získáním výsledků kontroly dědičnosti.
Podle země prověření činil v posledních letech podíl černostrakatých býků z ČR 42 až 46 % (tab. 3). Významný vliv na naší populaci mají býci prověření v USA, jejichž podíl činí 20 až 25 % z celkového počtu I. inseminací a v loňském roce se dále zvýšil na 27 %. Relativně stabilní je podíl kanadských býků, který činí 5 až 6 %. Vzhledem k převažujícímu uplatnění severoamerických býků a krav v rodokmenech u nás využívaných zvířat, je skutečný vliv zámořského genofondu na naši populaci ještě podstatně větší. Podíl německých býků se postupně snižoval z 15 % na současných 5 %. Podíl býků z ostatních zemí nepřesahuje každoročně 5 %. U červeného holštýnského plemene tvoří rozhodující podíl býci prověření v Německu a Nizozemsku, přičemž podíl německých býků se zvýšil z 30 % až na současných 54 %.
Každoročně je v inseminaci použito velké množství plemeníků. (tab. 4). Vzhledem k velikosti populace jde o značné množství býků, které se každoročně zvyšuje. Skutečně masového využití nad 5000 prvních inseminací ročně se dočká jen několik málo z nich. Je věcí každého chovatele a majitele jaké býky a v jakém rozsahu na své stádo zvolí. Otázkou je, zda zejména někteří býci přinesou očekávané zvýšení genetického potenciálu zvířat. V současné době je dostatek informací, které je možné při rozhodování o výběru býků využít. Aktuální plemenné hodnoty z domácího prověření, Interbullu, a zahraničí je možné získat na webových stránkách svazu (www.holstein.cz) nebo společnosti Plemdat (www.plemdat.cz)
Kvalitu býků je orientačně možné posoudit podle plemenné hodnoty.použitých býků. Tyto informace na úrovni stáda, podniku a celé populace jsou součástí bezplatných služeb poskytovaných Svazem a ČMSCH, a. s., členům plemenné knihy a jsou pravidelně ve čtvrtletních intervalech zasílány všem členům plemenné knihy. Sestava se nazývá Analýza stáda registrovaného v plemenné knize holštýnského skotu ČR. Z údajů z ledna vyplývá, že průměrná plemenná hodnota býků požitých za posledních 12 měsíců byla +1147 kg mléka a +41,9 kg bílkovin.
Mladí býci
Počet testovaných býků se v posledních třech letech ustálil na 120 až 130. Z tohoto počtu je každoročně čtyři až devět červených holštýnských býků. Převažujícím zdrojem mladých býků je v posledních letech dovoz býků a embryí ze zahraničí. Z tabulky 5 je zřejmé, že se v loňském roce vzhledem k omezením dovozu zvířat z důvodu nákazové situace a výskytu BSE snížil počet dovezených býků ze zahraničí. Významným zdrojem geneticky cenných zvířat jsou dovezená embrya. Do budoucna se dá předpokládat rostoucí uplatnění samičích zvířat z těchto importovaných embryí v pozici matek býků. Významnou roli zde hraje státní dotace na zabřezlou plemenici po ET, která se vztahuje také na březosti po importovaných embryích. Vzhledem ke značné pořizovací ceně embryí od špičkových rodičovských párů ze zahraničí je i do budoucna tato dotace velmi žádoucí, neboť pokrývá náklady na přípravu příjemkyň a vlastní úkon. S rostoucí kvalitou domácí populace a zlepšující se výběrovou základnou se zvyšuje i zájem o býčky od našich chovatelů. V roce 2001 bylo do testace zařazeno 25 % býčků od domácích chovatelů.
V posledních dvou letech se významně zvýšil podíl býků testovaných na základě dovozu semene, což znamená podíl souběžné a reciproké testace, která je realizována v rámci prohlubující se spolupráce domácích plemenářských firem se zahraničními. Souběžnou testací se rozumí testovací připařování býků ze zahraničí zařazených do programu testace jak v zahraničí, tak v domácí populaci. Reciprokou testací se rozumí testovací připařování stejného počtu domácích a zahraničních mladých býků probíhající ve stejném období ve dvou nebo více smluvních zemích. Tento zvýšený podíl je do značné míry ovlivněn zákazem importu zvířat ze zemí s výskytem BSE. Vzhledem k tomu nemohou být realizovány importy plemenných býků, které jsou součástí dlouhodobých společných programů domácích a zahraničních plemenářských organizací. Podíl těchto býků činí zhruba 50 % z celkového počtu importu semene mladých testovaných býků.
Z rozboru údajů o inseminacích vyplývá, že nejširší poměr mezi počtem prvních a všech inseminací je u mladých býků v testu. Tento údaj potvrzuje dnes běžnou praxi, kdy je levné sperma mladých býků používáno k inseminaci krav s problémy reprodukce. Pro potřeby testace jde o sporné využití, neboť není dodržen princip testace na neselektované populaci krav. Při běžné praxi použití asi 800 inseminací u testovaného býka znamená inseminování problémových krav zvýšené riziko, že nebude dosaženo 300 až 350 březostí. Tento počet je uveden jako minimální v příloze k vyhlášce č. 471/2000 Sb. „plemenářského zákona“. Tato příloha obsahuje další podrobnosti testace býků a rovněž uvádí důsledky nedodržení nebo porušení pravidel testace. Při nedostatečném počtu inseminací se významně zvyšuje riziko, že býk nebude mít dostatečný počet dcer k jeho vyhodnocení kontrolou dědičnosti. Investice do takového býka tím bude znehodnocena.
Přehled počtu testovaných býků podle plemenářských organizací uvádí tabulka 6. Z tabulky je zřejmé, že chovem holštýnských plemenných býků se zabývá 8 organizací, přičemž 84 % z celkového počtu býků je testováno čtyřmi organizacemi.
Je plně na svobodném rozhodnutí chovatele, které býky využije na své stádo a do jakého programu a s kterou plemenářskou organizací se zapojí. Plemenářský zákon zaručuje chovatelům v tomto směru dostatečné možnosti a práva. V § 17 zákona je uvedeno, že osoby oprávněné k provádění inseminace jsou povinny dodržovat připařovací plán stanovený chovatelem.
Jiří Motyčka, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR
