Již tradičně se chovatelé masného skotu potkávají koncem září na Václavské výstavě, pořádané ČSCHMS Praha a chovateli Karlovarského a Plzeňského kraje. Letos se jich opět v Kundraticích nedaleko Přimdy sešla více než stovka. Na odpolední program předvádění zvířat se přijeli podívat také chovatelé ze sousedního Německa i Rakouska.
Každý ročník, a tento byl již sedmý, zaměřují pořadatelé na vybrané téma.
Letos se dopoledne v Boru u Tachova přednášelo o embryotransferu v systému chovu masných plemen. Výběr zdůvodnil Ing. Josef Dufka snahou ukázat chovatelům možnost zajištění dostatku vhodných plemeníků z vlastních zdrojů. I když produkce býků z odchovem každoročně narůstá, stále poptávka převyšuje nabídku a vyhání jejich ceny za hranici ekonomické únosnosti. „Jak vyprodukovat více plemeníků ve vlastním stádě, to je hlavním mottem letošní Václavské,“ zahájil Dufka.
Výsledek ovlivní chovatel
Pro úspěšnost přenosu je nutné, aby s firmou, která přenos provádí, chovatel úzce spolupracoval. Prof. Holý upozornil: „Proces embryotransferu má momenty, kdy musí chovatel zasáhnout.“ Nejprve je třeba vybrat vhodnou dárkyni a příjemkyni a vyvarovat se stresů, zejména je to důležité u volně ustájených zvířat. Embryotransfer využívá fenoménu superovulace, tj. uvolnění vyššího počtu vajíček. Variabilita je však značná a zisk se pohybuje až na úrovni 60 embryí. Superovulační stimulace se dnes provádí výlučně hormonálně. Dárkyně se poté inseminuje třikrát ve 12hodinových intervalech. K jejímu výplachu je vhodný sedmý den po inseminaci, kdy jsou embrya ve stadiu morul až raných blastocyst. Embrya musí ale přijít do příjemkyně, která se nachází ve stejném stadiu cyklu. Synchronizace dárkyň se provádí využitím luteolytik. Důležitá je i aplikace embrya na stejnou stranu dělohy, kde se nachází žluté tělísko.
Výsledky v Česku pokulhávají
Embryotransfer je dotován ze státních prostředků částkou 7000 Kč. Přednášející ze společnosti Bovet uvedli průměrnou dosahovanou březost po embryotransferu 56,4 % (ve světě se pohybuje přes 60 %). Rovněž upozornili na ekonomickou výhodnost postupu. Zkušenosti chovatelů se však podstatně liší. Ing. Pavel Kozák (OPB Cunkov) v období od září 2001 až do září 2002 provedl 167 přenosů embryí. Z toho však zabřezlo pouze 62 plemenic, úspěšnost tedy dosáhla jen 37 %. Podobné zkušenosti má i Ing. Ivo Chládek (OPB Ročov) s 12 zabřezlými z počtu přenosů 37, tj. úspěšnost pouhých 32 %. Oba se shodují, že problém je v přípravě příjemkyň: „Není problém získat embrya. U příjemkyň si říji hlídáme, jsou po vyšetření na přítomnost kvalitních žlutých tělísek.“
Poněkud lepší březost je podle názoru chovatelů po přenosu čerstvých embryí než zmrazených. Ekonomika při uvedených výsledcích je zcela negativní. I přesto, jak uvádí Kozák, že téměř všichni jeho vyprodukovaní býci se naskladní do odchovny a projdou úspěšně výběry. „Ale roztáhne se období telení, na kravách, které zůstanou jalové ztratím tele i dotaci na tele.“ Počítejme dále - při nákupu embryí ze zahraničí přijde o cenu embrya, při vlastní produkci o cenu čtyř inseminačních dávek. Ta se může u kvalitních plemeníků pohybovat i kolem tisíce korun. Příprava dárkyně přijde až na dalších 7000 Kč. „Je to organizačně složité a přitom nikdo neřekne, kde se stala chyba,“ souhlasí Chládek. Podle chovatelů přitom nejsou rozdíly v zabřezávání krav a jalovic.
Lineární popis
Už v dopolední přednášce a především na odpolední přehlídce vysvětlil ředitel svazu Karel Šeba systém lineárního hodnocení zvířat. Hodnotí se všechny kategorie zvířat, plemenní býčci při základních výběrech. Body se přidělují za tělesný rámec, kapacitu těla, osvalení a užitkový typ.
V rámci znaku tělesný rámec přiděluje bonitér body v rozmezí 1 až 10 za tři další znaky: výšku těla, délku těla (měří se od se od sedacích hrbolů po rameno) a hmotnost.
Kapacita těla se skládá z hodnocení přední šířky (na spodině hrudníku mezi předními končetinami), hloubky hrudníku, délky a šířky zádě (nehodnotí se osvalení, ale kosterní základ). Další hodnocený znak je osvalení – plece (z pohledu zepředu a z boku), hřbetu a beder a zádě. V užitkovém typu se hodnotí ušlechtilost, harmonie tělesné stavby a pohlavní výraz. Maximální celkový bodový zisk může dosáhnout po součtu 100 bodů.
Další možnou informací je pro chovatele vlastní plemenná hodnota, která se počítá animal modelem pro phpp – průběh porodu, ph210 – užitkovost v 210 dnech a ph365 – v 365 dnech. „V letošním roce bychom chtěli a je to připravené, uvádět relativní plemenné hodnoty,“ upozornil na chystanou změnu Šeba. Ty se uvádějí v indexech a ukazují, o kolik je zvíře lepší proti průměru populace, který je brán jako 100.
Odpoledne komentující Karel Šeba vysvětlil hodnocení zvířat přímo při předvádění. Do kotců před odchovnou Jana Zatloukala byli předvedena zvířata plemen limousine, charolais a masný simentál. Třicítku plemenic přivezli chovatelé: Nečtinská zemědělská, Sokolovská uhelná a Jan Zatloukal. Účelem bylo vybrat plemenice, které by mohly být potenciálními dárkyněmi embryí. Nejlépe hodnoceným zvířetem se stala kráva po sedmi telatech chovatele ZD Nečtiny, která měla i přes již vysoký počet otelení velmi dobrý užitkový typ. Jejím otcem byl plemeník zakoupený ve Francii, který v chovu dlouhodobě působil, Goeland ZLI 184.
