Odpovídající úroveň reprodukce hraje v chovech dojeného skotu klíčovou roli, velmi úzce totiž souvisí s produkcí mléka, a proto se výrazně promítá i do celkových výsledků hospodaření. Dlouhodobě se ale vlivem mnoha příčin nedaří dosahovat požadovaných reprodukčních výsledků. Pro optimalizaci využívá řada chovatelů plošné aplikace hormonálních preparátů vycházejících ze schémat synchronizačních protokolů. I přes stoupající spotřebu léčiv však nedochází k žádoucímu zlepšení reprodukčních parametrů. Perspektivní variantou se jeví začlenění konkrétních preventivních kroků, například hodnocení metabolického stavu zvířat či podrobná sonografická diagnostika pohlavních orgánů, vedoucích ke zlepšení zdravotního stavu zvířat, který významně ovlivňuje i výsledky reprodukce.
Zvyšující se mléčná užitkovost si vyžaduje i lepší úroveň managementu v chovech dojeného skotu. Nedostatky a chyby v řízení chovu mohou nepříznivě doléhat na zdravotní stav zvířat, který následně ovlivňuje i jejich produkční a reprodukční schopnosti. Existuje nespočet zahraničních i tuzemských studií poukazujících na snižování reprodukční výkonnosti v závislosti na rostoucí produkci mléka. Pro optimalizaci úrovně reprodukce jsou s oblibou využívány různé typy synchronizačních protokolů (Ov-synch, Pre-synch), které zahrnují opakovanou aplikaci hormonálních preparátů, často však bez předchozí diagnostiky reprodukčních orgánů. Jejich výhodou je zejména inseminace většího počtu zvířat ve stejném a předem daném čase, bez nutnosti vyhledávání přirozených říjí, které může být pro chovatele, vzhledem k jejich vytížení, časově a organizačně náročné. Schémata protokolů, tedy kdy a kolik jakého hormonu aplikovat, vychází z principů fyziologického fungování endokrinní soustavy krav. Tyto funkce jsou ale v důsledku působení velké zátěže na organismus, ať už vlivem produkce, nebo jiných vnějších či vnitřních činitelů, často narušeny. Z toho důvodu může docházet k neefektivní aplikaci hormonů (v nevhodný čas), která tím pádem nepřináší ani zlepšení reprodukčních výsledků. Stejně jako v případě současných snah o snižování spotřeby antibiotických léčiv používaných zejména pro prevenci mastitid v období zaprahování krav, lze dříve či později očekávat tlak i na omezení spotřeby hormonálních léčiv. Nejen z tohoto důvodu je zapotřebí věnovat pozornost opatřením, která budou cílit na zlepšení zdravotního stavu krav a zároveň stabilizují či zlepší úroveň reprodukce, která je i přes intenzivní stimulace krav na nežádoucí úrovni. Cílem tohoto příspěvku je shrnout hlavní příčiny, které nepříznivě ovlivňují reprodukční výkonnost a nastínit možná opatření vedoucí ke zlepšení situace v chovech dojeného skotu.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV QK21010038.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Citovaná literatura je k dispozici u autorů práce
Ing. Markéta Schreinerová,
Ing. Dalibor Řehák, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Oddělení chovu skotu
Praha Uhříněves
Kontakt: schreinerova.marketa@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 12/2022.
