Platba za mléko závisí nejen na jeho množství, ale i kvalitě. Kromě obsahu mléčných složek je indikátorem jakosti produktu také obsah somatických buněk. Jejich obsah vyšší než 150 000 na mililitr je známkou podráždění nebo onemocnění mléčné žlázy. Na toto téma koncem října hovořil Dr. A. J. Bradley z univerzity v Bristolu na semináři, který pořádal Svaz holštýnského skotu ve spolupráci s firmou Pfizer.
Na úvod seznámil dr. Bradley posluchače se situací v chovu dojeného skotu ve Velké Británii. Průměrný počet krav ve stádě se tam pohybuje kolem stovky a dále narůstá. Celkový počet krav v zemi ale za poslední roky klesl ze 2,6 milionů na pouhé dva miliony, což přednášející označil jako dramatické snížení stavů. „Na druhou stranu se ale zvýšila průměrná užitkovost, dojnice vyprodukují ročně zhruba 6500 až 7000 kilogramů mléka s obsahem kolem 200 tisíc somatických buněk na jeden mililitr“, dodal. Systém chovu je většinou pastevní.
Mastitida zvyšuje náklady
Podle vyjádření dr. Bradleyho stoupají náklady na produkci mléka úměrně se zvyšujícím se výskytem zánětů vemene. Britské zemědělství zaplatí za mastitidy v přepočtu ročně kolem dvou miliard korun, na celém světě se pak ztráta pohybuje kolem dvou miliard amerických dolarů. Tato děsivá čísla se podle přednášejícího dají snížit, nesmí se ale podceňovat otázka prevence.
Klinický zánět vemene stojí britského farmáře až 5000 Kč na jeden případ, subklinická mastitida si vybírá svoji daň v podobě snížené produkce, obsahu složek a kvality mléka, nákladů na léčení, vyřazeného mléka a případné brakace dojnic.
Zajímavý vývoj se v posledních letech projevil ve složení původců zánětů vemene. Podle dr. Bradleyho se snížil podíl nakažlivých případů vyvolaných patogeny jako je Staphylococcus aureus a zvýšil se vliv environmentálních patogenů, například Streptococcus uberis.
Stání na sucho
Velkou pozornost musí podle přednášejícího každý farmář věnovat zaprahnutým dojnicím. „Nesmíme se řídit heslem: Sejde z očí, sejde z mysli“, řekl doslova dr. Bradley. Právě na správném vedení období stání na sucho závisí z velké části užitkovost a zdraví dojnice v příštích měsících. Podle poznatků amerických odborníků dochází v tomto období dokonce k desetkrát většímu rozvoji intramamárních infekcí než v období laktace. Důvod je zřejmý, při vyprazdňování vemene nastává jakýsi přirozený „proplach“, který znesnadňuje působení původcům mastitid.
Dalším faktorem je vnitrovemenný tlak, který může vyústit až v unikání mléka strukovým kanálkem. Tím se otevře brána infekce pro další mikroorganismy z prostředí. Podle výzkumu provedeného autorem v roce 2000 pocházelo dokonce 97 % patogenů způsobujících mastitidu z nesprávného zasušení po předchozí laktaci.
Praktická doporučení
„Každý chovatel dojeného skotu by měl dodržovat základní hygienické podmínky ustájení, aby minimalizoval výskyt patogenů v prostředí a možnost jejich průniku do vemene“, prohlásil dr. Bradley. Z tohoto důvodu doporučuje přednášející jako podestýlku raději písek než používání organických materiálů. Zvýšení imunity může podle jeho slov chovatel dosáhnout používáním vakcinace, dodržováním správné výživy nebo aplikací antibiotik při zasušení. Ve Velké Británii se udává účinnost léčby existujících infekcí během stání na sucho až 80 %, zatímco u léčby v průběhu laktace je to zhruba polovina. Pro přerušení koloběhu infekce ve stádě se pak jednoznačně doporučuje plošné užití antibiotik.
Alternativa antibiotik
Jako náhrada zasušovacích antibiotik se u „zdravého“ stáda (tedy stáda s nízkým bazénovým obsahem somatických buněk) dají použít i některé neantibiotické preparáty. Jako příklad uvedl přednášející OrbeSeal od firmy Pfizer. Tento prostředek zaplní strukový kanálek a vytváří tím bariéru pro případný vstup mikroorganismů. Jeho účinek podle slov přednášejícího přetrvává až do otelení. Principem účinku je nahrazení přirozené keratinové zátky, kterou krávy s vysokou užitkovostí vytváří jen s obtížemi. Tento postup se dá ovšem použít pouze u neinfekčních dojnic.
