Dobrý zdravotní stav a vysoká užitkovost stáda jsou podmínky, které mají vliv na rentabilitu živočišné výroby. Zejména v posledních letech museli chovatelé pozměnit management chovů hospodářských zvířat tak, aby v nich zabránili vzniku onemocnění a následně finančním ztrátám podniku
V souvislosti se vznikem a šířením nemocí se hovoří o biosecuritě. „Biosecurita je souhrn opatření směřujících k omezení rizika průniku mikroorganismů a makroorganismů způsobujících onemocnění zvířat na farmu nebo do stájí,“ vysvětlil obecnou definici doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. „V praxi biosecurita znamená zvláště všeobecná opatření, mezi než patří například uzavřený obrat stáda, turnusový provoz ve všech výrobních fázích, izolace a karanténa, dezinfekce, deratizace, dezinsekce nebo černobílý systém, kdy jsou jednotlivé výrobní zóny od sebe i od vnějšího prostředí odděleny a provoz mezi nimi je zabezpečen pomocí uzlů, které splňují požadavky veterinárně hygienické ochrany.“
Podle Nováka je prevence vždy levnější než řešení vzniklého problému, proto jsou předpokladem účinné biosecurity i další preventivní organizačně-provozní, technická a stavební opatření zabraňující zavlečení nákazy do chovu. Je to například hygienická smyčka pro zaměstnance, dodržení vakcinačních programů a veterinárních ochranných pásem nebo vytvoření bariér, jako je oplocení celého areálu nebo filtrace vzduchu přiváděného do stájí. Tyto informace zazněly v rámci odborného semináře, který byl věnován nejen preventivním opatřením před zavlečením chorob, ale i novým předpisům, které se týkají medikaci zvířat i způsobů jak získat peníze z evropských fondů. Akci pro chovatele hospodářských zvířat uspořádala v Boršicích u Buchlovic firma Tekro, spol. s r. o.
Změny u medikovaných směsí
Vstup České republiky do Evropské unie znamenal změny v právních předpisech, které směřují k harmonizaci s evropským právem a k důslednějšímu dodržování zákonných norem. Tento vývoj se nevyhnul ani chovatelům, veterinářům a výrobcům medikovaných krmiv. „Pro výrobce veterinárních léčiv nastalo hned několik změn,“ uvedl Ing. Martin Jeřábek ze společnosti Tekro. „Dokumentace k již registrovaným přípravkům musela být uvedena do souladu s dokumentací EU. Jedno veterinární léčivo například nemůže být současně premix i pulvis. Výrobce nyní musí mít dvě samostatné registrace, pokud chce mít jedno léčivo v obou formách, jak pro individuální použití, tak pro výrobu krmiv.“ Jeřábek dále řekl, že podle nové legislativy musí být každý výrobce medikovaných krmiv registrován na Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a musí mít pro každý provoz minimálně jednu kvalifikovanou osobu, která splňuje zpřísněné požadavky na tuto funkci.
Ve svém příspěvku Jeřábek zmínil i změny týkající se přebírání medikovaných krmiv u chovatele a nebo hromadné aplikace s využitím krmiva. Na závěr apeloval na všechny, kterých se změny týkají, aby tuto skutečnost nepodceňovali, a zároveň nabídl konzultační pomoc prostřednictvím poradenské služby společnosti Tekro.
Jak se dostat k evropským penězům?
Českým zemědělcům se v rámci Evropské unie otevřely možnosti čerpání finančních prostředků ve formě dotací. Rozpočet EU vyčlenil na období 2004 až 2006 finance ve výši 25 miliard korun, a pokud se české vládě podaří zajistit potřebné spolufinancování, budou tyto prostředky rozděleny mezi české zemědělce. „V rámci vstupu do EU dochází v oblasti dotační politiky k některým zásadním změnám, na které naši zemědělci dosud nebyli zvyklí, a naopak některé věci zůstávají obdobné jako v minulých letech,“ uvedla Ing. Gabriela Dvořáková, která se ve společnosti Tekro specializuje na problematiku dotací. „V roce 2004 budou do českého zemědělství plynout prostředky hned z několika zdrojů najednou. V současnosti jsou to doplňkové přímé platby - top-up, které plynou z národních zdrojů jako povolené dorovnání do necelých 50 % plateb ve „starých“ unijních zemích. Koncem tohoto roku, nejpozději v dubnu 2005 to budou přímé platby na hektar zemědělské půdy bez ohledu na produkci. Dále do zemědělství budou směřovat strukturální platby prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova, operačního programu rozvoje venkova a zemědělství nebo dotačních titulů financovaných čistě ze zdrojů České republiky v rámci národní podpory.“ Dvořáková také připomněla, že dalšími zdroji podpory pro hospodáře mohou být i tržní opatření, jejichž cílem je zaručení stabilního příjmu v případě poklesu cen dané komodity na trhu. Patří sem systém kvót, intervenční nákupy a podpora soukromého skladování, vývozní subvence a vývozní a dovozní licence na zemědělské výrobky a potraviny.
