Dr. Tomas Kertesz, ze společnosti Vetagro S. p. A., na semináři společnosti AB-plus Beneš představil nový pohled na výživu přežvýkavců v tranzitním období. Podařilo se mu výborně vysvětlit, jaký je princip aminokyselinové výživy podle systému CNCPS.
Začal netradičně: „Účinnost automobilů se zvýšila – moderní vůz ujede oproti automobilu vyráběném před 30 lety za menší množství paliva větší vzdálenost. Podobně je třeba se dívat i na efektivitu výroby mléka, která je v souvislosti se zvyšující se světovou poptávkou po mléčných výrobcích a snižování zátěže životního prostředí do budoucna nevyhnutelná. Jak docházelo ke zvýšení účinnosti výroby mléka u dojnic v posledních 30 letech? Faktorů je hodně: Technologie v reprodukci, zlepšení genetického potenciálu, krmení směsnou krmnou dávkou, welfare v ustájení, řízení, kontrola, tvorba krmných dávek… Efektivita měří schopnost dělat věci dobře s menším množstvím odpadu,“ definoval pojem dr. Kertesz s tím, že pokud jde o mléko efektivita měří schopnost přeměnit krmné živiny na mléko bez vzniku odpadů.
Do procesu vstupuje krmivo, které má určitou kvalitu, je podáváno v určitém množství, jeho trávení je ovlivněno bachorovu fermentací a dalšími faktory. Výstupem je na jedné straně mléko s podílem složek, na druhé straně odpad ve formě výkalů s určitým množstvím živin, které se do mléka nezabudovaly. Když je cena mléka dobrá, o účinnost krmiv se farmáři příliš nezajímají. Tlak na efektivitu je zejména při snížení ceny mléka – farmář potřebujeme více mléka, bílkovin a tuku, aby získal větší objem tržeb.
„Na straně odpadů je močovina v mléce, dusík ve výkalech, znečištění prostředí dusíkem. Ztráta bílkovin z krmiva ve formě dusíkatých odpadních produktů je náklad,“ upozornil přednášející.
Různé způsoby zvýšení účinnosti
Kdyby výživář zvažoval pouze příjem sušiny, účinnost lze zvýšit dvěma způsoby:
1) Zvýšením mléčné užitkovosti při stejném příjmu sušiny nebo
2) Snížení příjmu sušiny při zachovaní užitkovosti.
Zvyšování příjmu sušiny však doprovází snížení stravitelnosti, a s tím narůstá i množství odpadních látek. Kráva se stává při využití energie z krmné dávky méně efektivní. „Spíše než maximalizovat příjem sušiny krav, je důležité optimalizovat,“ zdůraznil Kertesz a doplnil výsledky studie, kde bylo sledováno množství výkalů krav při naprosto stejné mléčné produkci. Krávy sice dojily stejně, ale některé přijímaly více, jiné méně sušiny a o to méně či více kálely. Některé tedy pracovaly účinněji… Kde je tedy rozdíl?
Krmení vysokoproteinovou dietou?
Dostali jsme se k hlavnímu vzkazu přednášky Tomase Kertesze – k účinnosti proteinu. Faktem je, že přibližně 25 % dusíku přijatého dojnicí je přeměněno v mléčný protein, zbývající je vyloučen močí a výkaly. Donedávna výživáři mluvili pouze o hrubém proteinu (dusíkatých látkách).
Kolik hrubého proteinu tedy potřebujeme? Přišlo se na to, že krávy ve skutečnosti nemají požadavky na protein jako takový, ale spíše vyžadují aminokyseliny. Hrubý protein se totiž skládá z proteinu, který prochází bachorem jako nedegradovatelný a je vstřebáván až ve střevech (RUP, by-pass protein). Druhá část z hrubého proteinu je zabudována do bakterií (mikrobiální protein) nebo jde o endogenní protein.
V souvislosti s tím je třeba zdůraznit tři fakta:
1) Produkce mikrobiálního proteinu se snižuje.
2) Aminokyselinový profil RUP není optimální.
3) Střevní stravitelnost RUP je nízká.
Zvýšení účinnosti proteinu vybalancováním (jeho) aminokyselin
„Krmení diet s nadměrným množstvím hrubého proteinu nebo chcete-li metabolizovatelného proteinu k dosažení potřebných požadavků znamená překrmování aminokyselin způsobující odpad! Cílem je splnit požadavky na aminokyseliny při nižší koncentraci proteinu v krmné dávce,“ vysvětlil dr. Kertesz a dodal: „Snížením celkového hrubého proteinu v krmné dávce a vybalancováním aminokyselin optimalizujeme metabilizovatelný protein (MP) a zvýšíme účinnost.“
Jak optimalizovat metabolizovatelný protein?
Nejlepší účinnost dusíku se podle přednášejícího dá dosáhnout splnění následujících faktorů:
(Lys 6 až 6,8 % MP – 180 g/den; Met 2–2,3 % MP – 60 g/den).
Více najdete v Našem chovu 4/2019
