Pojmy jako dlouhověkost, délka produkčního života a celoživotní užitkovost se především během posledních let stávají stále důležitějšími a významnějšími. Po období, které bylo charakterizováno potřebou neustálého zvyšování užitkovosti, se chovatelé dostávají do situace, kdy jsou nuceni se zabývat nejenom otázkou délky produkčního života zvířat, ale také problematikou s tím úzce související - příčinami vyřazovaní dojnic ze stád.
Ve většině chovatelsky vyspělých států jsou rozlišovány dva základní způsoby vyřazení dojnic ze stáda: dobrovolné a nedobrovolné. Nedobrovolné vyřazování (neselektivní) je zpravidla důsledkem chyb v managementu stáda či onemocnění zvířete. Tuto skupinu představují zvířata vyřazovaná například kvůli mastitidám, poruchám plodnosti apod.
Dobrovolné, nebo přesněji záměrné vyřazování dojnic představuje cílený vyběr a vyřazovaní zvířat, která nesplňují předpoklady stanovené chovatelem. Pouze tato cílená selekce může také sloužit jako součást chovatelských a šlechtitelských opatření. Při tomto způsobu vyřazovaní zvířat z produkčních stád je vždy doporučováno zohlednit faktory, které mohou ovlivnit rozhodování o vyřazení dojnice:
Věk dojnice
Fáze laktace
Zdravotní stav a počet (průběh) nemocí
Úroveň užitkovosti
Stadium mezidobí
Hodnota zvířete po ukončení produkce mléka.
Mimo výše uvedených vlivů týkajících se konkrétní dojnice je stále častěji zdůrazňován také vliv stáda, ve kterém je dojnice chována:
Objem mléčné kvóty
Dostupnost nové jalovice/krávy
Cena jatečných krav
Cena mléka.
Příčiny vyřazování krav jsou v zahraničí velmi přísně sledovány a podrobovány následným rozborům. Z dostupných informací lze například poměrně přesně odhadnout podíl zvířat vyřazovaných (selektovaných) záměrně a zvířat, která musí být ze stáda vyřazena z jiných příčin, tedy nezáměrně. Většina zdrojů se shoduje v tom, že první skupina představuje asi 15 % z celkového počtu vyřazovaných zvířat a celých 85 % pak představují zvířata vyřazovaná z produkčních stád dojnic nedobrovolně.
Velmi detailní informace v této oblasti byly v poslední době publikovány Bavorským zemědělským kuratoriem. Příčiny vyřazení zde byly sledovány podle plemenné příslušnosti, úrovně užitkovosti stáda či pořadí laktace.
Vliv plemenné příslušnosti
Z tabulky 1 je patrné, že se příčiny vyřazování u jednotlivých plemen neliší zásadním způsobem. Z hodnocených příčin vyřazení se jako nejzávažnější jeví poruchy reprodukce, které jsou v SRN příčinou vyřazení každé páté krávy. Na druhém místě jsou mastidy s 11,8 až 16,3 % v závislosti na plemenné příslušnosti. Nízká užitkovost je důvodem vyřazení pouze pro 8,8 % holštýnských krav. Podstatně vyšší podíl zvířat vyřazených pro nízkou užitkovost nalezneme u plemene fleckvieh (13,3 %), respektive braunvieh (18,2 %) Špatné končetiny a paznehty jsou důvodem vyřazení 11 % dojnic s nepatrnými rozdíly mezi plemeny. Za velmi pozitivní lze považovat nízké procento dojnice kombinovaných plemen vyřazovaných kvůli metabolickým poruchám - 1,2 %. Ani toto poměrně podrobné rozebrání příčin vyřazování ovšem nezabránilo, aby největší počet vyřazovaných krav byl vyřazen z tzv. ostatních příčin
Porovnatelné údaje získané u kanadské populace holštýna uvádějí následující hodnoty u vybraných příčin vyřazování dojnic:
Nízká užitkovost 23,2 %
Poruchy reprodukce 17,9 %
Mastidy 12,0 %
Končetiny 5,0 %
Vysoký věk 3,1 %
Časté dotazy chovatelů znějí: jak lze definovat poruchy reprodukce?, Kolikrát inseminovat, pokud dojnice nezabřezne? Kdy inseminovat poprvé?. Podíl zvířat vyřazených pro reprodukční problémy je pak závislý na odpovědích na tyto otázky. Přesnou odpověď patrně nelze dát, nicméně je nutné vycházet z předpokladu, že extrémní prodlužovaní délky mezidobí zpravidla přináší ekonomické problémy. Při rozhodování o tom, zda dojnici vyřadit či inseminovat i ve vyšší fázi mezidobí, by chovatel měl vždy zohlednit také užitkovost zvířete. Jako příklad lze uvést doporučení, které vychází z porovnání užitkovosti dojnice a průměru stáda (tabulka 2).
Pokud zvíře nepřekračuje průměr stáda o uvedené doporučení, není prodlužování mezidobí a opakované inseminace ekonomicky zdůvodnitelné.
Vliv úrovně užitkovosti stáda
Úroveň užitkovosti stáda je další faktor, který příčiny vyřazení ovlivňuje zásadním způsobem, jak je patrné z tabulky 3. Z této analýzy pak vyplývá, že v případě vysokého věku bylo u skupiny s nejnižší úrovní vyřazeno 12,3 %, zatímco od úrovně užitkovosti nad 8000 pouze 7,5 %. Opačný trend byl patrný u příčiny „nízká užitkovost“, kvůli které opustilo stádo 9,3 % v případě nejnižší úrovně stáda a 13,2 % ve stádech s nejvyšším průměrem. Za velice překvapivé lze označit výsledky vyřazování kvůli poruchám reprodukce. Tyto se na první pohled jeví jako přesný opak tradičně uváděných informací o tom, že se zvyšující se užitkovostí se také zhoršuje reprodukce. Z tabulky je však patrné, že u sledované populace byl výsledek přesně opačný – kvůli reprodukci bylo vyřazeno 32,7 % dojnic ve stádech s nízkou užitkovostí a pouze 17,2 % ve stádech s užitkovostí nejvyšší. Tyto výsledky však pouze potvrzují platnost výše uváděného doporučení o prodlužování mezidobí. U zvířat s vysokou užitkovostí se mohou skutečně vyskytnout potíže se zabřezáváním a je proto vhodné posunout první inseminaci do pozdější fáze mezidobí. Naopak – u zvířat s nízkou užitkovostí je tento způsob neopodstatněný a správným řešením je vyřazení dojnice. Nárůst podílu zvířat vyřazených kvůli špatné dojitelnosti, respektive končetinám a paznehtům ve stádech s vyšší užitkovosti je očekávatelný.
Vliv pořadí laktace
Příčiny vyřazení se mohou měnit i v závislosti na pořadí laktace, což potvrzují výsledky v tabulce 4. Nejvyšší počet vyřazených zvířat vyřazených kvůli nízké užitkovosti byl zaznamenán u dojnic na prvních laktacích (5,7 %) a postupně klesal až na 0,8 % u sedmých a dalších laktací. Reprodukční poruchy měly téměř konstantní vliv na dojnice bez rozdílu pořadí laktace 5,1 až 6,4 %, s výjimkou zvířat na 7 a další laktaci (3,1 %).
Délka produkčního života - přežitelnost
Mimo příčin vyřazování jsou také často hodnoceny ukazatele opačné – délka produkčního života, přežitelnost apod. Jeden z možných způsobů vyhodnocení délky produkčního života dojnic je systém odvozený od počtu dojnic určitého ročníku narození, přeživších ve stádě k pevně stanovené věkové hranici (například 60 měsíců). V tabulce 5 byl za výchozí ročník považován rok narození krav 1992 a vyhodnocen podíl zvířat v základním stádě dojnic po 48, 60, respektive 72 měsících od narození. Z výsledků získaných v Bavorsku je zřejmé, že podíl zvířat, která přežila ve stádě 48 měsíců se, s výjimkou plemene gelbvieh (60 %), shodně pohyboval od 70 do 77 % a klesal až na podíl 40 % dosažený v 72 měsících.
Hodnocení dlouhověkosti a exterieéru je upraveno předpisy EU - 94/515/EG: Entscheidung der Kommission vom 27. Juli 1994 zur Änderung der Entscheidung 86/130/EWG über die Methoden der Leistungs- und Zuchtwertprüfung bei reinrassigen Zuchtrindern (více na adrese http://europa.eu.int/eur-lex/de/lif/dat/1994/de_394D0515.html)
Zajímavá je také analýza vlivu prvního otelení na riziko vyřazení. Ve Švýcarsku bylo stanoveno relativní riziko vyřazení zvířat ze stáda jako 1, přičemž hodnoty pod 1 označovaly zvířata s krátkým produkčním životem, nad 1 s dlouhým. Zvířata otelená v rozmezí 26 až 28 měsíců věku vykazovala průměrné hodnoty délky produkčního života, u skupiny otelených mezi 29 až 36 měsícem věku došlo k poklesu pod 1, tedy zkrácení délky produkčního života a překvapivě se tyto hodnoty zvýšily až u zvířat otelených po 37 měsíci.
Z předložených údajů je patrné, že problematika příčin vyřazovaní dojnic je velice závažnou oblastí, kterou nelze podceňovat. Většina programů pro evidenci skotu dnes umožňuje ukládat informaci o důvodu vyřazení včetně poznámky. Tyto údaje by pak měly (za předpokladu, že jde o data úplná, nezkreslená) sloužit jako podklad pro detekci a následnou nápravu příčin, které vedou k vyřazování dojnic ze stáda. Za celou řadu doporučení a návodů, které jsou dosptupné na internetu lze uvést například odkaz http://www.inform.umd.edu/EdRes/Topic/AgrEnv/ndd/4h/DAIRY_COWS_WORKBOOK_PART_4_OF_8.html
Článek vznikl s podporou MSMT 432100001
Dr. Ing. Josef Kučera, Ing.Gustav Chládek, CSc.,
MZLU, Brno
