Onemocnění respiračního aparátu prasat představují celosvětově jeden z nejčastějších a ekonomicky nejzávažnějších problémů efektivního chovu prasat. V posledním desetiletí došlo k řadě změn, které ovlivnily přístupy k diagnostice a pohledy na principy a metody řešení onemocnění respiračního aparátu prasat.
K nejvýznamnějším pozitivním změnám došlo v užitkovosti a výkonnosti dnešních hybridů prasat vyjádřených například nárůstem libové svaloviny o téměř 10 % a dosahovaným denním přírůstkem ve výkrmu přes 800g při spotřebě krmiva 2,6 kg. Tato vysoká užitkovost je však doprovázena vyššími nároky na výživu, kvalitu ustájení, management a pod. Při nesplnění daných nároků je dosahováno u těchto zvířat průměrných výsledků zejména vlivem vyšší vnímavosti ke všem stresorům. Další změny byly zaznamenány v diagnostice nových původců onemocnění respiračního aparátu, jako jsou virus porcinního reprodukčního a respiračního syndromu (PRRSV) a cirkovirus 2, dále pak v důraznějším uplatnění některých dříve známých původců onemocnění prasat jako např. Mycoplasma hyopneumoniae, Actinobacillus pleuropneumoniae, viru chřipky prasat nebo infekce původci Pasteurella multocida, Haemophilus parasuis, Streptococcus suis a Actinobacillus suis. Na řadě pracovišť ve světě byly studovány interakce jednotlivých původců, neboť prasata jsou zpravidla infikována více než jedním patogenem. Klinické příznaky těchto sdružených infekcí mohou být vyjádřeny prostým součtem klinických příznaků obou onemocnění (např. interakce Mycoplasma hyopneumoniae a virus chřipky prasat) až po násobně závažnější klinický průběh (např. interakce PRRSV a Mycoplasma hyopneumoniae). Výsledky těchto studií poskytují základní informace k pochopení průběhu onemocnění v chovu prasat a jsou nezbytné ke správné konstrukci preventivních opatření. Pro tyto sdružené infekce je používán název vyjadřující polyfaktoriální etiologii – komplex onemocnění respiračního aparátu (PRDC – porcine respiratory disease complex) nebo název zdůrazňující primární roli původce Mycoplasma hyopneumoniae – mykoplasmou vyvolaný komplex onemocnění respiračního aparátu (MIRD complex – Mycoplasma induced respiratory disease complex).
Řešení PRDC v chovu prasat
Řešení nejen respiračních, ale i gastrointestinálních a jiných onemocnění v chovu prasat spočívá v uplatnění zásad tzv. správné faremní praxe – SFP. SFP je soubor preventivních, léčebných a chovatelských postupů a opatření, jejichž cílem je dosažení maximálního ekonomického efektu v chovu, při respektování zásad welfare .
Základem je pečlivá diagnostika v postiženém chovu, na níž navazují další opatření: tlumení klinických projevů onemocnění antibakteriálními prostředky, prevence výskytu onemocnění vakcinačními opatřeními u potomstva, vakcinační a medikační opatření u základního stáda prasnic, případná částečná depopulace stáda a snaha o zavedení systému ISOWEAN (viz dále). Diagnostický přístup k řešení PRDC v chovu prasat zahrnuje:
1) Průkaz jednotlivých původců onemocnění a stanovení primárních a sekundárních (oportunních) agens. Primární původci jsou sami schopni vyvolat klinické onemocnění a účinná preventivní opatření zaměřená proti těmto patogenům představují hlavní přínos na celkovém snížení onemocnění respiračního aparátu prasat a souvisejících finančních ztrát. Mezi primární agens zahrnujeme viry: PRRSV, virus chřipky prasat, cirkovirus 2, virus Aujeszkyho choroby (v zemích s výskytem tohoto onemocnění, nikoliv v České republice) a dále baktérie: Mycoplasma hyopneumoniae, Actinobacillus pleuropneumoniae, Bordetella bronchiseptica a některé kmeny Pasteurella multocida. Sekundární původci jsou schopni vyvolat subklinický až klinický průběh u imunokompromitovaných prasat. Jsou zastoupeni těmito mikroorganismy: cytomegalovirus, respirační koronavirus, Salmonella choleraesuis, Actinobacillus suis, Arcanobacterium pyogenes, Streptococcus suis, Haemophilus parasuis, Mycoplasma hyorhinis a většina kmenů Pasteurella multocida.
2) Stanovení období ve kterém dochází k infekci a následně ke klinické manifestaci jednotlivých onemocnění v rámci PRDC. K tomuto stanovení se nejčastěji používají tyto metody :
Testační porážky suspektních zvířat – patologicko-anatomický nález a laboratorní průkaz původce
Patologicko-anatomické nálezy uhynulých zvířat, a případně laboratorní průkaz původců úhynu
Nálezy depistáží prasat při porážce na jatkách
Populační sérologie
Vyhodnocení průběhu onemocnění na základě klinické manifestace, nezbytných opakovaných terapeutických intervencí u jednotlivých kategorií, využití záznamů krmných zařízení o odchylkách od plánované krmné křivky aj.
Věková struktura úhynů
Doba vzniku nestandardů
3) Historie onemocnění respiračního aparátu v chovu včetně dosavadní léčby a prevence
4) Historie a současný výskyt ostatních onemocnění v chovu
5) Posouzení struktury chovu, produkčního systému, technologie (i ve vztahu k možným medikacím krmiva nebo vody), zoohygieny včetně mikroklimatu a sanitačních opatření, managementu, úrovně ošetřovatelské péče, nákupy, prodeje a jiné přesuny zvířat, aklimatizační a karanténní program, vzdálenosti sousedních chovů prasat.
6) Ekonomická diagnostika – vyjádření finanční závažnosti onemocnění respiračního aparátu a jeho podílu na celkových onemocněních na farmě na základě permanentního sledování produkčních a užitkovostních parametrů. V chovech, kde není dlouhodobě prováděna tato evidence, je vhodné vypracovat odhad finančních ztrát na základě zkušeností s řešením obdobně postižených chovů případně na základě experimentálních studií.
7) Kontrola účinnosti navržených opatření a výpočet jejich rentability předpokládá stanovit výchozí parametry užitkovosti, ztráty a náklady na léčiva.
Metody a principy používané při řešení PRDC v chovech prasat
Na základě analýz v bodu A/1-7 je možno zvolit optimální metodu prevence, eliminace případně i eradikace onemocnění respiračního aparátu v chovu. Podle situace v konkrétním chovu navrhujeme cílená opatření.
1. Průběh onemocnění respiračního aparátu, procento postižených zvířat a přímé i nepřímé ztráty jsou na tak nízké úrovni, že v daném čase jsou koncepční opatření nerentabilní. V tomto případě je vhodné aplikovat pouze individuální terapii postižených zvířat. Zavedení plošných preventivních opatření, zejména vakcinace proti původci Mycoplasma hyopneumoniae, je v této fázi investicí do udržení dobrého zdravotního stavu v budoucnu. Toto opatření je přínosem zvláště pro chovy dosud prosté infekce PRRSV.
2. Závažnost PRDC je na takové úrovni, že jsou nezbytná pravidelná preventivní opatření. Tato spočívají v různých formách aplikace antibiotik a v provádění vakcinace proti primárním původcům u prasnic a prasniček základního stáda a následně u jejich potomstva.
3. Další možnou metodou je testování a následné vyřazování pozitivních zvířat z chovu. Tato metoda byla úspěšně použita v řadě zemí při eradikaci Aujeszkyho choroby. V současné době probíhá v Dánsku ověřování účinnosti této metody v chovech s nízkou prevalencí aktinobacilové pleuropneumonie. V České republice byla tato metoda úspěšně použita v několika chovech při eradikaci atrofické rinitídy prasat.
4. Částečná depopulace je v současné době ve světě nejpoužívanější metodou eradikace mykoplasmové pneumonie, dysentérie, svrabu prasat a PRRS. Eradikace mykoplasmové pneumonie touto metodou se skládá ze tří základních kroků :
a) přesun mladých kategorií mimo infikovaný chov, takže v chovu zůstanou pouze zvířata základního stáda starší 10 měsíců, následuje 14-ti denním přerušení porodů,
b) medikace antibiotiky - zvířata základního stáda na farmě jsou po dobu 14-ti dní medikována vhodnými antibiotiky,
c) je provedena řádná mechanická očista a dezinfekce chovu. Metoda částečné depopulace je dnes v různých modifikacích používána ve Švýcarsku, Norsku, Dánsku a dalších zemích s úspěšností 80 až 100 %.
5. Metody eliminující nebo redukující přenos a šíření původců onemocnění respiračního aparátu. Tyto strategie jsou zaměřeny na eliminaci vertikálního přenosu infekčního agens (z prasnic na selata). Jsou založeny na časném odstavu selat, tj. v době, kdy ještě nedošlo k přenosu infektu a doposud přetrvávají vysoké hladiny mateřských protilátek. Odstav je zpravidla prováděn v 5-21 dnech stáří selat v závislosti na původci, který je předmětem eliminace viz Tab. 1. Přesun takto odstavených selat na farmu, kde nejsou ustájeny jiné věkové kategorie prasat, je strategií k eliminaci horizontálního přenosu (přenos infektu mezi prasaty stejného stáří nebo ze starších kategorií). Tyto metody jsou nazývány ISOWEAN (izolovaný odstav) a jsou v praxi uplatňovány v řadě modifikacích (medikovaný časný odstav, modifikovaný medikovaný časný odstav) a v různých produkčních systémech jako např. Two-site Isowean, Three-site Isowean, Multi-site Isowean a Multiple-site Isowean systém.
6. Poslední, avšak v některých případech nevyhnutelnou metodou, je totální depopulace a následná obnova chovu ze zvířat prostých infekce.
Tab. 1 Nejzasší doba odstavu selat pro zabránění přenosu infekce z prasnic na sele
Účinná kontrola PRDC je tedy, jak vyplývá z předešlého, založena na včasné diagnostice jednotlivých původců, na stanovení doby vzniku infekce a klinické manifestace, na zajištění optimálního mikroklimatu prostředí a na minimalizaci všech negativních vlivů v průběhu všech fází chovu prasat. Volba správné a účinné metody prevence, eliminace nebo případné eradikace, její průběžné hodnocení a modifikace v průběhu realizace jsou nezbytnými kroky ke splnění stanovených cílů. Řešení PRDC není jednorázovou aplikací zvolené metody, ale je kontinuálním, dlouhodobým procesem s řadou proměnných, kdy dosažení úspěchu v dané době je výrazem optimální a funkční interakce mezi zvířetem, ošetřovatelem, chovatelem, veterinárním lékařem a dalšími významnými faktory, přičemž vždy platí, že prevence přizpůsobená podmínkám a požadavkům daného chovu je vždy ekonomicky podstatně výhodnější než jakákoliv pozdější léčebná opatření.
Přesto, že jsme se v článku věnovali respiračním onemocněním, stejné principy lze uplatnit také při výskytu jiných, ať už systémových, či celkových onemocnění v chovech prasat.
MVDr. Marek Žižlavský,
MVDr. Jiří Bartl,
MVDr. Zdeněk Smítka,
MVDr. Jitka Thurnvaldová,
MVDr. David Tydlitát,
MVDr. Linda Svobodová
Sevaron poradenství s.r.o., Brno
