Cílem tohoto článku je popsat případ těžké otravy diquatem, který se objevil u prasat po dermální expozici, tj. po kontaktu této látky s kůží. Jedná se o ojedinělý případ.
Pokud je nám známo, zatím pouze jeden případ smrtelné otravy diquatem touto cestou byl popsán v literatuře u skotu (Whiting et al. 2001). Všechny ostatní případy popisují závažné toxické účinky diquatu u lidí nebo zvířat po jeho požití (perorálním příjmu).
Popis případu
Přípravek s obsahem diquatu 200 g/l byl použit k desikaci množitelského porostu jetele v dávce 3,5 litru na hektar (700 g diquatu na hektar). Po zaschnutí porostu a sklizni jetelového semene byla suchá jetelová sláma sklizena a uložena cca na jeden měsíc do skladu (vždy se má tento suchý jetel zaorat, nemá se skladovat). Protože měli na farmě málo slámy, tak později tuto suchou jetelovou slámu použili jako stelivo. Nastlali během ranních hodin a v průběhu 2 hodin od nastlání došlo k silným krvácivým změnám na kůži (hemoragická dermatitida). Celkem bylo zasaženo 50 prasat (tedy všechny, u nichž byla použita tato podestýlka). Nástup změn byl tak rychlý, že ani nemohli pozorovat nějaké změny v příjmu krmiva. Během dalších 2 hodin uhynulo 20 kusů zasažených prasat. Podestýlka byla ihned poté odstraněna a u prasat, která přežila a měla menší změny na kůži, se během druhého dne stav upravil. U 30 prasat, které ihned přemístili, a jejichž změny na kůži nebyly tak rozsáhlé, došlo během 2–3 dnů k zaschnutí mokvavých změn, zůstalo pouze zčervenání, které během 5–7 dnů vymizelo.*
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat, VETUNI Brno
PharmDr. Zuzana Široká, Ph.D.
Ústav ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství,
VETUNI Brno
MVDr. Ivan Nágl
Oddělení patologie a parazitologie, SVÚ Praha
Foto MVDr. Ivan Nágl
Kontakt: Svobodami@vfu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 8/2021, který právě vychází.
