V Polsku se doposud nevyskytl žádný případ nemoci BSE a přesto konzum hovězího masa od počátku EU krize klesl v průměru o 50 %. Ujišťování vlády, že Polsko by mělo prosté BSE se mnoho nevěří a konzumenti mají strach. Vždyť Polsko není žádným ostrovem a mnoho masa z EU bylo přes Polsko dopravováno. Důvěra v účinné hraniční kontroly je malá. V posledním roce byl také importován z EU živý skot a živočišná moučka. Tyto skutečnosti jsou reprezentovány v mediích jako pohnutka, která podceňuje strach polských spotřebitelů před BSE.
Pro polské chovatele skotu to představuje tvrdý úder. Přes extenzivní produkci musí bojovat se silnými odbytovými problémy. Koncem osmdesátých let činila spotřeba hovězího masa na hlavu ještě 15 kg. V posledních letech klesla na polovinu. Jádro problému spočívá v doposud nedostatečné nabídce výsekového masa dobré kvality. Pro její zlepšení se rozšířila v posledních letech inseminace býky masných plemen. Někteří chovatelé importovali také chovná zvířata masných plemen, např. z Francie. V naději, že se bude zvyšovat poptávka po dobrém hovězím mase, investovali rolníci mnoho peněz do nákupu a chovu zvířat. Pak však začala BSE krize a nyní stojí krátce před úpadkem.
Ceny za jatečný skot klesly o 20 až 30 %. Za jatečné býky se v současné době platí po přepočtu 1,30 až 1,60 DEM za kg živé hmotnosti, za jatečné krávy méně než 90 Pf/kg. Rolníci, kteří chtějí prodat jatečné býky, musí je 2 až 3 měsíce předem nahlásit a přesto není pak žádná záruka jejich odběru. Jatečný průmysl kupuje zvířata jen podle potřeby a nemá tudíž žádné přebytky hovězího masa. Výkrmová zvířata zůstávají prostě u rolníků.
Polští chovatelé dojnic mají tudíž značné problémy s prodejem krav. Mnohdy také nevědí, jak mají doplnit uvolněná stájová místa dobrým chovným materiálem. Doposud někteří chovatelé přikupovali jalovice z Německa, Holandska a Francie, aby zvýšili užitkovost stád. Nyní však byly hranice pro dovoz zvířat ze zemí UE uzavřeny.
Zákaz importu živého skotu je jen jedním z opatření, s nimiž chce polská vláda zabránit problémům s BSE ve vlastní zemi. Mimoto jsou uplatňována následující opatření:
Zákaz importu živočišné moučky, včetně jejího tranzitu
Zvýšená kontrola výrobců krmiv
Rozšířená kontrola obchodu s potravinami. Výrobky, které obsahují importované hovězí maso nebo látky se zvýšeným rizikem BSE, musí být staženy z regálů
Rozšíření BSE testů na všechny zvířata skotu, která uhynula, vykazovala neurologické symptomy a na zvířata se zvýšeným rizikem. Mimoto má být vyšetřováno tři procenta z poražených zvířat, která jsou starší než 30 měsíců. Náklady na prováděné testy se předpokládají celkem 5,5 milionů DEM a budou hrazeny ze státní pokladny. K uvedeným účelům se zřizují čtyři dodatečné BSE testovací laboratoře
Uhynulý skot a jatečné odpady ze skotu se již nesmí dostávat do krmného řetězce. Náklady na jejich likvidaci dosahují 55 milionů DEM
Od 1. dubna 2001 musí být v Polsku odstraněny a likvidovány všechny rizikové části,
které se získávají při porážkách skotu. Podobně jako v Německu vyvstává otázka: Kdo to zaplatí? Podnikatelé v jatečném průmyslu již oznámili, že se na financování nechtějí podílet. Konečně musí již tak zápasit se špatným vytížením. Mimoto nevidí žádnou možnost pokrýt více náklady zvýšenými výtěžky z prodeje. Pravděpodobně budou muset ztrátu zaplatit výrobci. Tím se nadále vyostří jejich obtížné postavení.
