Nad podmínkami pro dojení třikrát denně se zamyslíme a jejich naplnění budeme demonstrovat na výsledcích vývoje mléčné farmy AGRODAM Hořepník, s. r. o. Průvodci po farmě budou hlavní zootechnik a jednatel společnosti Ing. Vladimír Kaňka a zootechnička Ing. Pavlína Moravová.
Společnost AGRODAM Hořepník, s. r. o., vznikla v roce 1993 z transformovaného ZD Hořepník. Hospodaří v oblasti Pelhřimovska na celkové výměře 871 ha zemědělské půdy, z toho 153 ha TTP. Živočišná výroba je jednoznačně zaměřena na výrobu mléka, rostlinná výroba na pěstování konzumních odrůd brambor, řepky, v menší míře potravinářské pšenice a sladovnického ječmene. Ostatní pěstované plodiny, včetně obilovin, jsou pro potřeby živočišné výroby. Společnost AGRODAM Hořepník chová v průměru 415 holštýnek a odchovává telata a jalovice pro obnovu stáda. Býčci jsou prodáváni ve věku dvou až tří týdnů.
Počátky mléčné farmy
„Krátce po vzniku naší společnosti vedení rozhodlo pro zaměření živočišné výroby na produkci mléka. K tomuto účelu byla zrekonstruována hala bývalé odchovny mladého dobytka a další přilehlá hala, která sloužila v dobách ZD pro výkrm býků. Mezi tyto objekty se podařilo začlenit tandemovou dojírnu 2 x 5 se zařízením na chlazení a uchovávání mléka a prostory pro nejnutnější sociální zázemí,“ vzpomíná na nelehké začátky Ing. Vladimír Kaňka. Se vznikem nové společnosti v podniku začali s převodným křížením českých strak na holštýnské plemeno. V počátcích se pohybovala produkce mléka na dojenou krávu na úrovni 17 až 18 litrů a denní dodávka do mlékárny kolem 6000 litrů.
Produkce mléka – stabilizační prvek společnosti
Za prvních 10 let, do roku 2003, došlo k stabilizaci stavu dojnic na dnešní úroveň a nárůstu užitkovosti na 24 litrů na dojenou krávu. Denní dodávka mléka začala postupně překračovat hranici 8000 litrů a prodej mléka se jednoznačně stal stabilizujícím ekonomickým prvkem společnosti AGRODAM. Na konci roku 1999 byla zprovozněna i jednoduchá mísírna krmných směsí, která přispěla k zlepšení výživy zvířat a zejména ke snížení nákladů na výrobu směsí. „S nárůstem užitkovosti jsme žili v pokušení, vyzkoušet si třídenní dojení. Po dobu několika měsíců v roce 2012 jsme takto dojili zhruba 1/3 stáda, nicméně s ohledem na nízkou průchodnost dojírny, nedostatečné welfare dojnic a ostatní organizační problémy nedošlo k požadovanému nárůstu užitkovosti, a proto jsme od tohoto systému upustili,“ vysvětlil dále Ing. Kaňka.
Nutnost změny
Se zvyšující se dojivostí začaly vyvstávat některé problémy. Především rychlá ztráta kondice krav a prvotelek po porodu a následné poporodní komplikace nutily vedení podniku k zamyšlení nad managementem stáda během stání na sucho a před porodem.
Ing. Pavel Koukal,
Mikrop Čebín, a. s.
Více najdete v Našem chovu 5/2020.*
