Důvodů, proč k nestabilitě konzervovaných krmiv dochází, je hned několik. V prvé řadě je to zvýšená sklizňová sušina, dlouhá řezanka, nedostatečné zakrývání silážního materiálu a následná aerace, ale i nedostatečný odběr, kdy ve žlabu je odkryta zbytečně velká plocha, a ta je pak vystavena vzduchu delší dobu. Významnou roli při řešení tohoto problému musíme věnovat správnému výběru konzervačních přípravků, které zvyšují stabilitu fermentovaného krmiva.
Aerobní stabilitu siláže lze sledovat různými způsoby. Z pohledu výsledků a důkazů je nejlepší stanovení změny počtu mikroorganismů, které způsobují sekundární fermentaci. Toto stanovení je však drahé a zdlouhavé, tudíž v praxi nepoužitelné. My jsme se zaměřili na sledování ukazatele, jenž je doprovodným jevem zvýšené aktivity kvasinek a plísní, a lze ho v běžné praxi používat podle metody Honiga a kol. (1987). Tímto ukazatelem je zvyšující se teplota daného krmiva, resp. siláže, sena, zrna. Právě teplota krmiva je ukazatelem, který rozhoduje o tom, zda je siláž stabilní, tedy teplota konstantní, nebo se teplota zvyšuje.
Z praktického hlediska by siláž měla vydržet bez zvýšení teploty min. 48 hodin. V případě, kdy se siláž ke krmení sváží do laboratoře z větší vzdálenosti, je min. doba stability prodloužena nad 48 hodin. V grafu lze vidět, že sledované siláže vykázaly různou aerobní stabilitu vzhledem k tomu, že neznáme, resp. zákazníci nám neuvedli, typ použitého konzervačního přípravku. V tomto případě je nutná konzultace hlavně u vzorků 230407 a 230410, u kterých byla zjištěna krátká aerobní stabilita. Pokud se siláž zahřívá, doporučujeme, pokud to lze, zkrátit dobu od vybírání, přes namíchání TMR, až po její předložení dojnicím. Potom také lze zvětšit odběr ve žlabu tím, že do vybírané siláže se aplikuje chemický přípravek. Při míchání TMR je problém v tom, že smícháním všech složek TMR se zvýší obsah sušiny a tím se iniciuje i mikrobiální činnost, což se projeví zvýšením teploty.
Námi vytvořený systém se skládá z hardwarové části, obsahující 16 digitálních teplotních čidel a obslužného softwaru, který se stará o zaznamenání a vyhodnocení naměřených hodnot. Vzorky siláží se umístí do plastových boxů, uložených v polystyrenovém bloku, který brání přístupu okolního tepla. Do nádob se vzorky se jednoduše umístí vpichové sondy a může se začít měřit. Hardware je možné jednoduše připojit k jakémukoliv PC přes USB kabel. Následuje instalace softwaru a spuštění měření. Uživatel pak vybere textový dokument, který sloužící jako záloha dat. Dále vepíše názvy jednotlivých vzorků, zvolí časový interval jednotlivých měření a spustí program.
Veškeré další měření probíhá samostatně ve zvolených intervalech, dokud jej uživatel neukončí. Program mezitím vypisuje na obrazovce počítače jednotlivě naměřené hodnoty spolu s jejich časovými značkami. Dále zobrazuje graf vývoje teplot pro jednotlivé vzorky, ale i graf průměrů skupin vzorků. Vzorky se měří ve třech opakováních a z těchto se také počítá jejich průměr, tak aby byly výsledky co možná nejpřesnější. Viz následující graf čtyř kukuřičných siláží.
Problematika byla řešena jako součást institucionálního projektu MZE-RO0723.
Ing. Václav Jambor, CSc. 1
Blažena Vosynková, 1
MVDr. Hana Synková, 1
doc. Ing. Petr Homolka, Ph.D. 2
Ing. Radko Loučka, CSc. 2
Ing. Stanislav Havlíček 3
1NutriVet, s. r. o., Pohořelice,
2Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves,
3Oseva Bzenec, a. s., Bzenec
Kontakt: nutrivet@nutrivet.cz
Více najdete v Našem chovu 1/2024.
