Včelaři sdružení v Pracovní společnosti nástavkových včelařů se nechtějí jen tak dívat, jak kolabují včelstva na varroózu, viry, nosematózu a další patogenní vlivy. Dali dohromady informační systém VMS a pořádají pravidelná setkávání, která slouží zejména k vzájemné výměně zkušeností v boji s obávaným parazitem včelstev kleštíkem včelím (Varroa destructor). Snažili se najít odpověď na otázku, proč jsou v letošní zimě tak vysoké úhyny včelstev.
Již sedmé setkání přátel a uživatelů včelařského Varroa Monitoring Systému (www.varroamonitoring.cz) se konalo první lednovou neděli na půdě Mendelovy univerzity v Brně.
Česká republika se zapojila do mezinárodního projektu COLOSS. Stejně jako v dalších zemích, loni se v ČR uskutečnila studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev. Do té se zapojilo 556 českých, moravských a slezských včelařů. Jak informoval hlavní koordinátor projektu Mgr. Jiří Danihlík, v ČR činily minulou zimu ztráty 6,6 %. Letos je však již jisté, že zimní úhyny budou mnohonásobně vyšší. Nejsou výjimkou oblasti, kde včelařům uhynula všechna včelstva.
Jedním ze stresujících faktorů podílejících se na úhynech je hmyzomorka (Nosema). Tu studuje MVDr. Martin Kamler z Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Zatímco dříve se naši včelaři setkávali s infekcí hmyzomornou včelí (Nosema apis), v posledních několika letech se u nás a po celém světě rozšířil příbuzný a zřejmě i více patogenní druh Nosema ceranae. „Nelze ale vše svádět na hmyzomorku, při hodnocení je nutné vzít v úvahu ještě další patogeny, především viry, rezidua pesticidů a vliv vnějšího prostředí,“ zhodnotil Martin Kamler.
Profesní včelař a hlavní organizátor akce Mgr. Bronislav Gruna v závěrečné diskusi stanovil pět nejdůležitějších faktorů, které zvyšují pravděpodobnost kolapsů včelstev.
1) Úhyny včelstev přichází v několikaletých cyklech, které mohou být ovlivněny fázemi sluneční aktivity, s nimiž úzce korelují. Jde zřejmě o globální vliv.
2) Migrace kleštíků mezi včelstvy zejména v období podletí a podzimu je zatím málo probádaná a nedoceněná. Např. v minulé teplé zimě byly sledovány i migrace po ukončení léčebných zásahů, tedy např. v lednu nebo v jarních měsících.
3) Časný nástup teplého jara a plodování je důvod k opatrnosti – kleštík má možnost stihnout více reprodukčních cyklů, kdy se až do podzimu množí geometrickou řadou.
4) Vyšší úhyny jsou obvykle po snůškově chudém létu – včelstvo omezuje také plodování a napadené dělnice opouštějící úl se nestačí obnovovat.
5) Dalším patogenním vlivem jsou samotní včelaří, kteří slepě věří výsledkům vyšetření zimní měli, které jsou ovšem pro predikci dalšího vývoje varroózy zcela nevhodné.
Pro téměř 150 účastníků setkání znamenala tato akce i výměnu zkušeností, která čile probíhala o přestávkách přednáškového cyklu a zejména v závěrečné diskusi. Živo bylo u on-line stanice Varroa monitoring systému, kde zkušenosti předávali odborníci realizačního týmu.*
