Biologické silážní prostředky pro zlepšení kvasného procesu se značkou jakosti DLG obsahují účinné mléčné baktérie. Jsou dávkovány tak, že v závislosti na druhu silážního prostředku připadá asi 100 000 až 1 milión zárodků mléčných bakterií na gram krmiva. U biologického silážního prostředku Sano Labacsil je to 1 milión zárodků na gram krmiva.
Z hlediska kvality a počtu mléčných bakterií jsou tedy při použití takového silážního prostředku vytvořeny velmi dobré podmínky pro mléčné kvašení. Mléčné baktérie, které potřebují jako potravu cukr, ovšem představují pouze jeden z mnoha faktorů působících na kvašení. Rovněž vyloučením přístupu kyslíku jsou podporovány mléčné bakterie a eliminováni někteří škůdci kvašení, kteří potřebují kyslík.
K nim patří koliformní baktérie, které se v silážovaném materiálu prakticky vždy nalézají. Tyto koliformní baktérie během plnění silážní jámy a bezprostředně poté vedou k zahřátí krmiva, pokud se plnění neprovádí dostatečně rychle a přikrytí se neprovede včas a dostatečně dobře. Toto zahřátí je znamením vysoké zbytečné spotřeby cukru, při které vzniká oxid uhličitý a voda.
Přidávané mléčné baktérie naproti tomu přeměňují cukr za optimálních okolních podmínek (k nim patří nepřítomnost vzduchu) převážně na kyselinu mléčnou. Ta je vynikající konzervační látkou a po přeměně v propionovou kyselinu za působení propionových baktérií je hodnotnou výživou pro přežvýkavce.
V rámci zkušebního zkrmování siláží, které byly vyrobeny s a bez silážních prostředků bylo možno zjistit, že rozdíl užitkovosti mezi jednotlivými skupinami zvířat byl často daleko větší než se dalo očekávat podle rozdílů v kvalitě kvašení. Siláž z luční trávy, která byla ze stejného výchozího materiálu vyrobená bez silážních prostředků a s biologickým silážním prostředkem byla zkrmována jalovicím. Rozdíl v užitkovosti mezi skupinami jalovic byl extrémně velký. Dnes na základě četných krmných pokusů víme, že zvířata u siláží s lepší kvalitou kvašení (nižší odbourávání bílkovin a také vyšší zbytkový obsah cukrů) mají k dispozici více aminokyselin v tenkém střevu (využitelných stravitelných bílkovin). To může souviset jak s jmenovaným nižším odbouráváním bílkovin v silážním procesu, ale také s efektivnější syntézou proteinu způsobenou bachorovou mikroflórou.
Jones (2001) sestavil výsledky pokusů, které byly prováděny ve Velké Británii u siláží vyráběných bez silážních prostředků nebo s přidáním baktérií mléčného kvašení. Z výsledků jasně vyplývá vyšší užitkovost s přidáním mléčných baktérií. Zřejmě k vyšší užitkovosti v první řadě přispěla vyšší kvalita bílkovin siláží vyrobených se silážními prostředky. Jones také popisuje vyšší obsah limitujících aminokyselin v siláži z červeného jetele s přidáním mléčných baktérií. Gallo (1999) popisuje pokus prováděný na Slovensku s červeným jetelem a travní směsí, u kterého při přídavku dvou různých biologických silážních prostředků se obsah 17 aminokyselin zvýšil z 9,14 g/100g organické hmoty na 15,77 g. Plodiny bohaté na bílkoviny jako červený jetel a vojtěška mají nízký obsah cukru a vysokou pufrovou kapacitu. To znamená, že k dosažení určité hodnoty pH je potřeba více kyseliny mléčné. Díky zamezení přístupu vzduchu a rychlému a dostatečně hlubokému poklesu pH jsou podporovány baktérie mléčného kvašení a škůdci kvašení omezeni. Rychlým poklesem pH jsou rovněž inaktivovány rostlinné enzymy odbourávající bílkoviny. Jednou z předností silážování se Sano Labacsilem je právě v rychlém překročení kritické hodnoty pH (odvislé od obsahu sušiny, například při 25% sušině je to hodnota 4,0 pH). Tímto způsobem jsou potlačeny škodlivé mikroorganismy jako coli baktérie, baktérie máselného kvašení a hnilobné baktérie. Kombinace různých bakteriálních kultur v přípravku Labacsil (Enterococcus faecium M 74, Pediococcus acidilaktici, Lactobacillus plantarum) garantuje rychlý a řízený pokles pH a mimořádně dobré kvašení.
Všechny agronomické a silážovací technické podmínky by měly směřovat k tomu, aby se vystačilo s biologickými prostředky a mohlo se obejít bez chemických silážních prostředků.
Pokud jsou účinné silážní prostředky (silážní prostředky se značkou jakosti DLG svoji účinnost prokázaly) správně používány (k tomu patří přesné dávkování, které je u Sano Labascilu snadno dosažitelné), pak dojde ke snížení ztrát při silážování a krmná hodnota v porovnání s neošetřovanou siláží stoupá. Důsledkem je vyšší stravitelnost, vyšší přijímání siláže a vyšší užitkovost zvířat. Z modelových výpočtů vyplynulo, že při celoročním krmení siláží lze pouze v důsledku přímého účinku biologických silážních prostředků počítat s vyšším ziskem.
Závěrem lze tedy konstatovat, že silážní prostředky v prvé řadě slouží ke zvýšení biologické hodnoty krmiva, stravitelnosti a zvýšení koncentrace živin. V žádném případě neslouží k záchraně siláží (například při špatném počasí během seče a zavážení silážní jámy)!
Podle materiálů Dr. Pflauma, Sano externího poradce pro silážování zpracoval
Ing. Martin Kaas, České Sano
