Nedávno přivítala společnost VVS Verměřovice své odběratele a spolupracovníky na jarním cyklu seminářů zaměřených na konzervaci objemné píce. Cyklus měl podtitul „Siláže 2017: K vyšším výkonům“. Hlavními hosty byli manažeři britské firmy Biotal – Roy Eastlake a Lee Gresham.
Stěna rostlinných buněk obsahuje strukturní polymery celulózy a hemicelulóz. Ty mohou být zpracovány enzymy tak, aby došlo ke zlepšení fermentace: poskytnutí zdroje cukru bakteriím štěpením vlákniny a tím zvýšení stravitelnosti siláže.
Úplnou hydrolýzou celulózy vznikají totiž molekuly glukózy a silážní bakterie mohou využívat pouze jednotlivé molekuly glukózy, které jim připraví enzymy.
Problémem většiny přirozené tzv. epifytní mikroflóry na rostlinách je, že edokáže využívat pětiuhlíkaté cukry – jinak produkty štěpení hemicelulóz. Když je jsou hemicelulózy rozštěpeny, v silážích nastupuje již zmíněná bakterie Pediococcus pentosaceus, která tyto pentózy využít dokáže.
Homofermentativní bakterie poskytují pouze jeden konečný produkt fermentace glukózy – dvě molekuly kyseliny mléčné. Ta se podílí na procesu konzervace rychlým snížením pH, což znevýhodňuje kvasinky, klostridie nebo enterokoky, které řadíme k těm padouchům.
„Pro konzervaci vojtěšky jsou důležité homofermentativní bakterie obsažené v přípravku Formasil Alfa, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus plantarum, které rychle snižují pH. Jde o vzájemně se doplňující bakterie, které jsou aktivní v různých rozmezích pH.
Co homofermentativní inokulanty podle Eastlaka nezvládnou? Nepodporují aerobní stabilitu při skladování a vybírání siláže, což je důležité především při sušině vyšší než 30 % a při odběru siláže v širokých silážních jámách, kde trvá dlouho, než se vybere celé čelo siláže.
Pro potlačení aktivity kvasinek a plísní je podle slov přednášejícího třeba použít jinou taktiku: je to unikátní metabolická dráha Lactobacillus buchneri 40788, která patří mezi heterofermentativní bakterie. Všechny čtyři metabolity, které produkuje (kyselina octová, 1,2 propandiol, kyselina propionová, 1- propanol) mají protiplísňový účinek – zlepšují aerobní stabilitu kukuřičné siláže. Proto je součástí přípravků pro konzervaci kukuřice také Lactobacillus buchneri. Kyslík totiž může pronikat z čela siláže do dvou metrů hloubky. Objem znehodnocené siláže může být v silážní jámě při šířce 15 m, hloubce 2 m a výšce hmoty 3 m – až 90 m3 , což představuje asi 20 tun.
Oblasti aktivity kvasinek lze detekovat pomocí termálního zobrazení, neboť špatně udusaná místa v siláži se zahřívají. Použití termokamery při kontrole silážní jámy demonstroval Roy Eastlake v praxi na farmě.
Celý článek najdete v NCH 4/2017
