Státní správa nepřikládá chovu králíků zásadní důležitost, tak lze stručně komentovat přetrvávající situaci. Podpůrných opatření této komodity je také proto ve srovnání s jinými druhy živočišné výroby velmi málo. V podstatě bezproblémový vztah mezi Ministerstvem zemědělství ČR a producenty králíků potom plyne z absence soustředěného tlaku všech zainteresovaných subjektů domácí scény na těšnovské úředníky.
Tento základní problém dokonale oživil VI. celostátní seminář Nové směry v chovu brojlerových králíků. V aule České zemědělské univerzity v Praze byl vedle hostitelky pořadatelem akce i Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves.
„Když se chovatelé nesjednotí a na správných místech nebude pořádně slyšet jejich silný hlas, zbydou jim příště jen oči pro pláč,“ řekl docent Ing. Ivan Majzlík, CSc. (ČZU). „Chov králíků charakterizuje skutečně mizerná legislativa. Stačí připomenout to, že na králíka sice pamatuje zákon na ochranu zvířat proti týrání, ale podle plemenářského zákona hospodářským zvířetem není, zatímco třeba pštrosi ano. Snažili jsme se prosadit mezi vyvolené alespoň králíka brojlerového, ale ani to nevyšlo.“
Utrhněme si kus trhu
Úvodní příspěvky semináře přinutily diskutovat ty, kterých se hlavně týkaly, tedy praktiky. Zaměstnankyně MZe Ing. Markéta Roubalová, CSc., vzbudila emoce tím, když pravdivě popsala postavení chovu králíků z pohledu svého úřadu. Jedinou nadějí v jejím vystoupení byla zmínka o tom, že se v Bruselu jedná o možnosti zařazení dalších zvířat (tedy i králíků) do programu SAPARD. Mnoho radosti neudělal posluchačům ani MVDr. Jiří Dousek (Výbor na ochranu hospodářských zvířat, Státní veterinární správa ČR) sdělením o přípravě doporučení Rady Evropy pro chov králíků. Kouzelné slovo „welfare“ se rozhodně nevyhne ani této komoditě a přizpůsobení se požadavkům na pohodu zvířat nebude jednoduchým procesem.
O vztahu welfare - technologie mluvil i významný italský podnikatel Mario Conti: Podle něho čeká chovatele králíků stejně tvrdý boj, jaký právě probíhá u nosnic. Testy samozřejmě pokračují a konkrétní výsledky, čili jasné technické parametry ještě nejsou na světě.
„Nepředbíhejme dobu, nebuďme papežtější než papež a trvejme na rovnosti podmínek s EU,“ tak zněl obecný názor více odborníků, kteří přistoupili k mikrofonu po něm.
„Jsem z toho tady smutný. Máme to snad zavřít a nebo budeme hledat cesty, aby to šlo? Především se ale přestaňme strašit,“ řekl Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. (RABBIT Trhový Štěpánov). „Poptávka po vysoce kvalitním králičím mase je u nás dvakrát vyšší než nabídka, a stále roste. Před námi je obrovský prostor. Využijme svých výhod, především nízkých mzdových nákladů, a utrhněme si kus trhu. Celní ochrana domácích producentů by ovšem měla být podobná té, praktikované zeměmi EU. Já pořád doufám, že i nás někdo v tomto směru zastupuje.“
Nákup sto tisíc
zvířat od sousedů
Nákup jatečných králíků v České republice stagnuje. RABBIT Trhový Štěpánov nakoupil letos „doma“ jen 455 tisíc kusů a dalších 100 tisíc musel dovézt ze Slovenska, přitom je schopen zpracovat ročně až 1,2 milionu kusů. Ačkoliv společnost prodala jednotlivým chovatelům za minimální ceny s odkladem plateb technologie pro 9000 samic a k tomu odpovídající výkrmové technologie, nabídka se nezvýšila. Pozitivní obrat nezařídily ani změna hybrida a snaha o zlepšení zabřezávání, prostřednictvím inesminace ve velké části chovů.
„Naopak – dostavily se vysoké ztráty ve výkrmu v období 30 až 55 dní. Zdvojnásobila se brakace samic a chovatelé začali v nerozumném rozsahu zařazovat samice i samce z výkrmu do chovů,“ konstatuje Z. Jandejsek. Co tedy dělat, aby se zvyšoval počet odchovaných zvířat a lepšila se ekonomika jejich produkce?
„Je potřeba podstatně vyměnit rodičovský materiál, obnovit základní stádo. Počet samic musí být vyšší o 50 % než je počet hnízd v chovu. A pochopitelně velice důležitým krokem k úspěchu je výběr správného hybrida, takového, aby ho chovatel skutečně zvládl. Nabízíme tři varianty, HY-plus, Hycole a Zika,“ dodává Jandejsek. „A pokud to umožní prostory, pak doporučujeme zavést turnusový výkrm jatečných králíků.“
Jak prodat
svou solidnost?
Samotné rozdávání technologií producentům pro zvýšení nákupu živých zvířat nestačí, to ví rovněž Ing. Lubomír Janovec z akciové společnosti Intergal Vrchovina, Žamberk. „Nejdůležitější je osobní práce s chovateli. Inseminace realizovaná vlastními silami nemusí současně znamenat optimální řešení problémů, stejně jako je nevyřeší pouhé uplatňování trvale tvrdé selekce či samotná obnova stáda.“ Janovec nakonec uvedl výsledky z některých vybraných farem a výsledek jedna inseminace na 5,16 prodaných králíků o průměrné živé hmotnosti 2,65 kg je podle něho dostatečným důkazem toho, že chov brojlerových králíků má v ČR solidní úroveň a jeho ekonomiku lze díky genetickému potenciálu používaných zvířat dále zlepšit.
Pro absolutní spokojenost ve finále tedy chybí „jenom“ ta tolik důležitá jednota.... Jinými slovy, schází prestižní, silná organizace chovatelů s pevným řádem, umožňující svým členům potřebné vzdělávání a zajišťující jim další výhody v systému s hodně vylepšenou legislativou, než jakou je ta současná.
