Už od počátku 60. let zaznamenává produkce drůbežího masa nárůst. Od roku 1961 do roku 1998 stoupl jeho celkový objem ze 7,5 milionů na 60 milionů tun. Dominantními výrobci byly až do 70. let Severní Amerika a Evropa, v posledním desetiletí se usadila na špici Asie, také v Jižní Americe dochází k velkému nárůstu.
Ve spotřebě je nejdůležitější kuřecí maso. V roce 1997 třetina produkce připadala na Asii, následována Severní a Střední Amerikou s 30,9 % a Evropou s 18,3 %. Ještě v roce 1980 představoval podíl Evropy 27 %. Údaje o vývoji počtu poražených kusů drůbeže jasně svědčí o tom, že produkce celosvětově stoupla za méně než jedno desetiletí o 44 %. Odhaduje se, že tento trend zůstane nadále a podíl Evropy na produkci se bude dále snižovat. Pokud jde o podíl jednotlivých zemí na světové produkci, nacházely se čtyři evropské státy v roce 1990 v první desítce: Francie, Španělsko, Itálie a Velká Británie. V roce 1998 již neudržela svou pozici v první desítce Itálie, do popředí se dostaly Mexiko a Thajsko.
V exportu vede USA
V oblasti světového obchodu s drůbežím masem vedou s objemem 40,6 % Severní a Střední Amerika, následovány Evropou s 29,1 % a Asií (19,0 %). Naproti tomu Asie je odběratelem více než poloviny obchodovatelného kuřecího masa, před Evropou s 38,8 %. Více než 90 % světových dovozů tak připadá na tyto dva trhy. Mezi deset předních vývozců drůbežího masa patří šest zemí EU, i když v pořadí druhá Francie dosahuje zhruba jen poloviny objemu exportu USA. Mezi dovozci vedou Rusko, Čína, Japonsko a Hongkong, po připojení Hongkongu k Číně se na čtvrtou pozici dostane Německo.
Zatímco se obchoduje jen asi se 2 % světové produkce vajec, nachází se tato hodnota pro drůbeží maso významně výše. Exporty představovaly v roce 1996 okolo 10,4 % světové produkce, V Evropě (17,9 %), rovněž v Severní a Střední Americe (14 %) jsou tyto podíly nejvyšší. Do EU se celkově dováží téměř 20 % spotřeby, v Asii je import na 12,1 %, v Severní a Střední Americe je to pouze 2,1 %. Evropa tak stále zaujímá v obchodu s drůbežím masem přední postavení.
Západní a Jižní Evropa první v produkci
Mezi lety 1961 a 1998 se produkce brojlerů v zemích EU více než zečtyřnásobila. Až na několik let (1983 až 1986, 1997) byl vývoj kontinuální. K vysokému relativnímu nárůstu produkce došlo v Řecku, Nizozemí, Španělsku a Portugalsku, nejvyšší produkce je ve Francii a Velké Británii. Ještě dynamičtěji se rozvíjelo odvětví produkce krůtího masa, jehož objem stoupl od roku 1973 více než čtyřnásobně. Tento nárůst je zvláště patrný od roku 1973, především ve Francii, Velké Británii, Itálii a Německu. Západoevropské a jihoevropské země mají vedoucí postavení v produkci drůbežího masa, vysokých hodnot produkce však dosahují i Polsko, Maďarsko a Turecko. Severoevropské země vyrábějí méně vzhledem k nízkému počtu obyvatel, chybějící krmivové základně a částečně i nízké spotřebě masa na obyvatele. Podíváme-li se na vývoj produkce v evropských zemích od roku 1990, tak kromě Řecka a Itálie, kde produkce stagnuje, dochází k jejímu nárůstu. Absolutní nejvyšší nárůst vykazují, Velká Británie, Francie, Nizozemí a Německo, nejvyšší relativní nárůst Belgie, Finsko, Švédsko. Celkově stoupla produkce v EU o 31 %. Vyšší nárůst byl u krůtího masa. Absolutně stoupala produkce krůtího masa nejvíce ve Velké Británii, Nizozemí, Belgii, relativně nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku, Belgii a Švédsku.
Spotřeba na obyvatele v EU
Přesné analýzy změn ve spotřebě drůbežího masa na jednoho obyvatele v letech 1990 až 1998 ukazují, že stoupá ve všech zemích EU, vyjma Itálie. Nejvyšší nárůst – o 11,3 kg, resp. o 9 kg byl ve Velké Británii a v Irsku. V Německu se spotřeba zvýšila o 2,6 kg. Zatímco Irsko zaujímá jasně vedoucí pozici ve spotřebě, je nejnižší spotřeba v Německu a severoevropských státech. Zde se očekává nárůst, protože v Dánsku a Německu je vysoká spotřeba vepřového masa a nedošlo k očekávanému rychlému obratu ve stravovacích zvyklostech.
Nadprodukce drůbežího masa v EU
V EU je již více let nadprodukce drůbežího masa. Od roku 1990 tento převis stoupl na téměř 10 %, což vedlo k cenovému tlaku uvnitř EU a k výši cen, které nepokrývají náklady, a také k vysokému podílu exportu. Stupeň soběstačnosti v jednotlivých státech je rozdílný. Pohybuje se mezi 220 a 62 %. Tento stupeň je nejnižší v Německu, Řecku a Rakousku. Je třeba vždy mít na zřeteli počet obyvatel. Německo, které má více než 30 milionů obyvatel, je tak nejatraktivnějším evropským trhem. Není divu, že se producenti v sousedních zemích na tento trh zaměřili. Naopak nejvyšší soběstačnosti dosahuje Dánsko, Nizozemí, Francie a Belgie. Vzájemný obchod mezi státy Unie od roku 1992 značně poklesl. Dovozy naopak stouply o 40 %. Uvolnění dovozu by postavilo výrobce v EU do obtížné situace díky nízké konkurenční schopnosti, neboť v USA, Brazílii nebo Thajsku vyrábějí výhodněji, díky nižším nákladům na kuřata, krmivo i na mzdy.
Exporty do třetích zemí silně stoupají
Nadprodukce drůbežího masa se musí uplatnit na světových trzích. Exporty do třetích zemí od roku 1992 do 1998 stouply o téměř 480 000 tun, nebo o 95 %. Nejvíce připadá na Francii, téměř 220 000 tun, a na Nizozemí.
Dovozy drůbežího masa do Německa se v devadesátých letech pohybovaly mezi 370 000 a 420 000 tunami. Významný dodavatel je Nizozemí, které v roce 1998 zabezpečilo asi 43 % dovozů, následováno Francií a Maďarskem. Obchodní vztahy jsou samozřejmě podřízeny zásobovací situaci a cenovému vývoji na světovém trhu. Čína, která ještě v roce 1996 dovezla 14 600 t drůbežího masa do Německa, dodala v roce 1998 jen 93 t, protože se daleko silněji uplatnila na východoasijských trzích. Německo odebírá drůbeží maso v současnosti zcela převážně ze zemí EU (v roce 1998 až 78 %), ačkoliv si na trhu vydobyly pevnou pozici i některé třetí země, což platí zvláště pro Maďarsko a Polsko.
Dovozy z východní Evropy do střední
Některé východoevropské státy vykazují již značný převis v nabídce drůbežího masa, který by mohly uplatnit na středoevropských trzích, kde nacházejí platební jistotu. V letech 1997 vyrobily Polsko, Maďarsko a Rumunsko nejvyšší množství drůbežího masa. V Polsku, Rumunsku a v Česku se očekává do roku 2003 vzestup produkce.
Pohled na pokrytí vlastní poptávky ukazuje, že Slovinsko, Maďarsko a Bulharsko vykazují nadprodukci, zatímco Polsko, ačkoliv velké množství vyváží, svou vlastní potřebu nemůže pokrýt. Maďarsko se může stát se svým přebytkem vážným konkurentem evropských států, pokud plně využije prostřednictvím investorů ze střední a západní Evropy výhodné stanovištní podmínky (levné krmné obilí, nižší mzdy, dobrá dosažitelnost). Již dnes je patrný velký zájem německých a nizozemských investorů o tuto oblast. Podle prognózy komise EU pro rok 2003 by mohla být nadprodukce nižší, neboť průmysl zvláště v Německu a Rakousku, spatřuje ve východoevropských zemích konkurenci, která v budoucnosti bude hrát na evropských trzích s drůbežím masem stále důležitější roli.
Podle DGS Magazín, 9/2000
