Mezi hlavní oblasti živočišné výroby v ČR patří chov skotu, resp. produkce mléka a hovězího masa. Snahou většiny států je zachovat si soběstačnost v produkci důležitých zemědělských komodit a omezit přílišnou závislost na dovozech. Cílem tohoto příspěvku bylo zhodnocení soběstačnosti u mléka a hovězího masa v ČR ve srovnání se státy EU. Soběstačnost byla v tomto příspěvku vyjádřena v procentech a počítána podílem produkce a spotřeby. V obou těchto komoditách je ČR dlouhodobě soběstačná, značná část syrového mléka a jatečného skotu je však vyvážena zejména do sousedních zemí a zpět se do ČR dováží mléčné výrobky a hovězí maso. EU-27 je rovněž jako celek v kravském mléce a hovězím mase soběstačná, ale mezi jednotlivými členskými státy existují nemalé rozdíly. Soběstačnost nižší než 100 % vykazují zejména státy jižní Evropy.
Rozsah živočišné produkce je závislý na početních stavech hospodářských zvířat a podmínkách chovu v dané zemi. Vedle přírodních a klimatických podmínek hraje podstatnou roli i ekonomická efektivita produkce a s tím související případná státní i nadnárodní podpora. Ekonomická nevýhodnost chovu obvykle vede k omezení početních stavů a tím i produkce, což může mít za následek ztrátu soběstačnosti. Nízká potravinová soběstačnost znamená výraznou závislost dané země na dovozech s nutností respektovat kvalitu a cenu dovážených potravin. Mezi hlavní oblasti živočišné výroby v ČR i celé EU patří chov skotu, resp. produkce mléka a hovězího masa. Intenzita chovu skotu je však v jednotlivých zemích EU velmi rozdílná a členské země se navzájem liší v počtech chovaných kusů skotu, v produkci a spotřebě mléka a hovězího masa a tím i v národní soběstačnosti.
Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit produkci, spotřebu, a především soběstačnost ČR v produkci kravského mléka a hovězího masa a její postavení v rámci ostatních států EU.
Materiál a metodika
Údaje pro výpočty pochází z databází veřejně dostupných zdrojů. Údaje hodnotící ČR vychází z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Ministerstva zemědělství (MZe). Informace o evropských státech a celosvětová data byly převzaty z dostupných databází Eurostatu, Evropské komise a Faostatu. Hodnoceným obdobím byly roky 2004 až 2021, což odpovídá trvání členství ČR v EU.
Soběstačnost byla v tomto příspěvku vyjádřena v procentech a počítána podílem produkce a spotřeby bez zohlednění změny stavu zásob. Produkce je uvažována jako celková výroba na území daného státu bez ohledu na stát zpracování, tj. bez ohledu na zahraniční obchod (zpracování v zahraniční mlékárně či porážka živého skotu na zahraničních jatkách). Takto definovaná produkce bývá často ve statistikách označována jako „hrubá“ produkce. Naproti tomu „čistá“ produkce je produkce mléka v tuzemských mlékárnách, resp. masa na tuzemských jatkách. Z čisté produkce, tj. z dodávek mléka do tuzemských mlékáren, resp. jatečného skotu na tuzemská jatka, je kalkulována domácí spotřeba mléka a hovězího masa. Spotřeba mléka je dále upravena s ohledem na dovoz a vývoz mléčných výrobků, které jsou přepočteny na hodnotu ekvivalentu mléka. Pro přepočet z litru na kg mléka byl použit vztah 1 litr = 1,027 kg. Podobně spotřeba hovězího masa byla stanovena z čisté produkce, tj. produkce na území daného státu plus dovozy a mínus vývozy hovězího masa. Při kalkulaci zahraničního obchodu se vychází z harmonizovaného systému 4, kde živý skot je označen kódem 0102 a za hovězí maso se považuje maso čerstvé i zmrazené, tj. kódy 0201 a 0202. Pro přepočet mezi jatečnou a živou hmotností Evropská komise využívá u skotu koeficient 0,54. Při převodu z jatečné hmotnosti (hmotnosti jatečného těla) na hmotnost masa (retail weight) byly dle doporučení Evopské komise využity koeficienty 0,7 (hovězí a telecí), 0,78 (vepřové) a 0,88 (drůbeží, ovčí a kozí).
Výsledky a diskuze
Produkce, spotřeba a soběstačnost v mléce a mléčných produktech
Podobně jako celosvětové stavy skotu celkem rostly v minulých letech i stavy dojených krav, kterých se v současné době chová na celém světě zhruba 277 mil. kusů. Současně se zvyšuje i průměrná dojivost na krávu, což se projevuje v růstu globální produkce kravského mléka. Podle předpokladů má celosvětová produkce mléka do roku 2031 růst, přičemž OECD-FAO (2022) odhaduje její každoroční zvýšení o 1,8 %, a to zejména v oblastech s doposud nízkou dojivostí na krávu a rok. Významná část světové produkce kravského mléka (cca pětina) pochází ze států EU-27. ČR se na evropské produkci podílí přibližně pouze ze 2 %, přesto zde chov dojeného skotu a výroba mléka představují významnou oblast agrárního sektoru, což mj. potvrzuje každoročně vysoký podíl mléka ve finančním vyjádření na produkci zemědělského odvětví celkem (18 % v běžných cenách dle ČSÚ za rok 2021). V EU-27 i v ČR v posledních letech produkce mléka rostla a růst byl patrný také ve spotřebě (tabulka 1). Z porovnání produkce a spotřeby mléka v roce 2021 vyplývá soběstačnost na úrovni 134 % a soběstačná byla ČR i v celém hodnoceném období od vstupu do EU v roce 2004. Podle zprávy MZe (2021) bylo mléko a mléčné výrobky z ČR v roce 2021 exportováno do 92 zemí světa, a to v celkové hodnotě 20,9 mld. Kč (ČSÚ 2022). Ve finančním vyjádření tvoří přes 43 % vývozů mléko a smetana (9 mld. Kč), významný je rovněž vývoz sýrů (31,3 % a 6,5 mld. Kč). V množstevním vyjádření pak téměř 80 % (889 tis. tun) tvoří mléko a smetana (kód zboží 0401) a 7 % (74 tis. tun) vývoz sýrů (kód zboží 0406). Nejvyšší objem mléka a smetany se každoročně exportuje do Německa. V roce 2021 to představovalo 713 tis. tun v hodnotě 6,6 mld. Kč.
Ve státech EU-27 je průměrná míra soběstačnosti v produkci mléka o něco nižší než v ČR, přesto však poměrně výrazně přesahuje 100 % (123 % v roce 2021). Podle Clal.it (2023) se v období ledna až listopadu 2022 soběstačnost EU-27 snížila na úroveň 116 %. Důvodem byly mírně nižší dodávky mléka a zároveň i jeho vyšší spotřeba (ve stejném období -0,1 % a +1,7 %). Mezi jednotlivými členskými státy existují v tomto ukazateli dlouhodobě výrazné rozdíly (graf 1). V rámci hodnocené skupiny 24 států EU-27 (bez Lucemburska, Malty a Kypru) za leden až listopad 2022 byla nejvyšší míra soběstačnosti dosažena v Dánsku (220 %) a ČR byla v rámci hodnocených států na pozici šesté (133 %). Celkem u 11 států nebylo možno spotřebu mléka plně pokrýt domácí produkcí a jejich míra soběstačnosti se pohybuje pod hranicí 100 %. Patří mezi ně zejména státy jižní a východní Evropy (Itálie, Portugalsko, Španělsko, Bulharsko, Slovinsko, Řecko, Rumunsko, Chorvatsko), u kterých byla míra soběstačnosti nižší než 85 %. Naopak většina severských a pobaltských států dosahovala soběstačnost výrazně přesahující 100 % (Clal.it, 2023). Oproti průměru roku 2021 se z 24 států soběstačnost za leden až listopad 2022 snížila u 20 zemí, nejvíce pak v Belgii (o 20 procentních bodů), kde se dodávky mléka meziročně téměř nezměnily a snížení soběstačnosti tak bylo dáno vyšší spotřebou, kterou ovlivnil vyšší dovoz mléka (11/2022 vs. 11/2021 vyšší o 18 %).
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0723.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz
Celý odborný článek najdete v Našem chovu 5/2023.
