V ČR se v roce 2016 na 100 krav narodilo 98,0 telat, bylo odchováno 91,9 telat (z toho kolem 46 jaloviček) a uhynulo 6,2 % telat z narozených (ČSÚ). V kontrolním roce 2015/16 bylo z chovu vyřazeno 35 % krav (Výsledky KU) a březost jalovic po všech inseminacích dosáhla kolem 60 % (ČMSCH). Z těchto ukazatelů je zřejmé, že v podnicích s horšími výsledky odchovu telat a s vyšším vyřazováním dojnic může být zajištění prosté obměny stáda krav obtížně řešitelným problémem. Situaci nejen v těchto podnicích lze zlepšit mimo jiné i zlepšením zdravotní situace odchovávaných telat.
Na ekonomické dopady hlavních produkčních nemocí poukazuje i tento příspěvek. Zahraniční údaje jsou na českou měnu přepočítány v kurzu 1 € = 26,00 Kč, 1 USD = 22,00 Kč, 1 CAD = 17,50 Kč a 1 GPB = 28,50 Kč.
Telata a cíle jejich odchovu
Tradičně a v souladu se Směrnicí rady 2008/119/ES se jako „telata“ označují jalovičky a býčci do šesti měsíců věku. Tento půlroční věk telat zahrnuje období mlezivové (obvykle do 8 až 10 dnů věku), mléčné výživy (do odstavu, resp. 6 až 10 týdnů) a rostlinné výživy (od odstavu do šesti měsíců věku).
Cíle odchovu telat jsou definovány např. jako získání zdravých a vitálních telat (kolektiv autorů, 2016), jako požadavek na snížení ztrát pod 5 %, rychlý vývoj předžaludků a denní přírůstky 700 až 800 gramů na tele a den (Jilg, 2003) aj. Obecnější požadavky (podíly mrtvě narozených, uhynulých a nemocných telat a přírůstky hmotnosti v prvních týdnech života telat uvádí Kaske (2016). Harms (2015) považuje za jednu z podmínek úspěšného odchovu ztráty telat do 14 dnů věku pod 4 % a od 15 dnů do 6 měsíců věku pod 6 %. Fürst (2011) nahradil cíl definovaný jako „zdravé, dobře vyvinuté tele…“ ukazatelem „vysoká produkce mléka na den života“. Obdobným cílem je často používaná „vysoká celoživotní produkce mléka“. Vedle dobrého zdraví patří mezi hlavní předpoklady dosažení cílů odchovu optimální přírůstky hmotnosti telat (tab. 1). Jejich optimum pro 1., 2., 3. a 4. až 6. měsíc věku telat uvádí Fürst (2011) 700, 800, 850 a 890 gramů. Na negativní vliv některých faktorů na přírůstky hmotnosti telat do odstavu poukazuje Tautenhahn (2017). Jedná se např. o podzimní a zimní telení (větší příjem jadrných krmiv), narození dvojčat, vysokou porodní hmotnost, průjmy do tří a potíže s dýcháním do šesti měsíců věku, skupinové ustájení bezprostředně po narození a další.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu QJ1530058.
Ing. Jindřich Kvapilík, Dr.Sc.
VÚŽV Praha
Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 11/2017
