Masné plemeno texel začalo vznikat na přelomu 19. a 20. století v Nizozemsku na prvním z pěti ostrovů Texel (po kterém je plemeno pojmenováno) v Severním moři za částečného přispění několika anglických plemen, například lincoln, leicester, cotswald, southdown.
Postupně se plemeno rozšířilo po celém území a v současnosti se v Nizozemsku na celkovém stavu 15 chovaných plemen (1,2 miliónu ovcí) podílí přibližně z 80 %. Hlavní zásluhu na vytvoření plemene texel má však dlouhodobý výběr a páření jednotlivých typů kříženců mezi sebou. Základním vodítkem šlechtitelské práce byl přesně definovaný chovný cíl, podle kterého se v rámci plemenné knihy (PK) zvířata k dalšímu chovu vybírala. Zhruba koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let v min. století se dosáhlo požadovaného užitkového typu s masnými parametry a kvalitou vlny sortimentu C. O plemeno texel, zejména od 60. let začal být postupně dosti velký zájem. Bahnice i berani tohoto plemene byli vyvezeni do mnoha zemí Evropy. V současnosti se nejvíce ovcí plemene texel chová v Evropě, kromě Nizozemska také ve Francii, Německu, Velké Británii, Belgii, Dánsku, Švédsku, ale i u nás v menším počtu. V této souvislosti je nutno připomenout, že do České republiky se dovezly první ovce již začátkem padesátých let 20. století s cílem zušlechtit hrubovlnnou valašskou a šumavskou ovci. Postupně se od zušlechťovacího křížení upustilo, a to především z důvodů zdravotních. V té době se ve značném rozsahu k plemenitbě využívala umělá inseminace. V rámci aplikovaného výzkumu se v inseminaci prosadil plemenný beran z přímého importu ušní číslo 112 a jeho syn uš. č. 2126, kteří napomohli k vytvoření velké chovné základny kříženek pro objektivní vyhodnocení účinnosti křížení v našich podmínkách. Po zhruba dvacetileté přestávce se plemeno texel k nám znovu dovezlo až v 70. a 90. letech minulého století. V obou případech především šlo o dovoz za účelem zlepšení masné užitkovosti u kříženců určených na intenzivní výkrm jehňat. V současnosti se v ČR chová přibližně 50 menších stád s celkovým počtem kolem 800 kusů.
Plemeno texel v ČR má v rámci chovu ovcí podstatně vyšší nároky na podmínky prostředí a celoroční plnohodnotnou výživu (nejlépe oplůtkovou pastvu, nesnáší však společnou pastvu s chodivými plemeny), případně ustájení než například mají naše nebo zahraniční plemena. Vhodné přírodní podmínky jsou důležitým nebo přímo limitujícím faktorem pro nekomplikovaný způsob chovu. Adaptabilita zvířat s pozitivním výsledkem v našich podmínkách má značný vliv na normální funkci životně důležitých orgánů, zejména na dýchací ústrojí. Proto o ekonomické prosperitě v zásadě rozhoduje správně zvolený systém chovu v daných podmínkách.
Populaci plemene texel lze chovat na bázi:
1. Čistokrevné plemenitby s možností produkce plemenného nebo chovného materiálu obojího pohlaví v rámci kontroly užitkovosti.
2. Hybridizace s cílem zlepšení masné užitkovosti reprodukčních ukazatelů, zejména plodnosti při zachování dobré konverzi živin.
Oba systémy chovu jsou provozně možné a ekonomicky přibližně stejně efektivní. Větší nebo menší úspěšnost spočívá především ve vytvořených chovatelských podmínkách.
Aktivní šlechtění ovcí se provádí v chovech, kde se uplatňuje kontrola užitkovosti, testace na výkrmnost a jatečnou hodnotu, odhad plemenné hodnoty a odchov jehnic a beránků do plemenitby. Početní stav zařazených bahnic do kontroly užitkovosti (KU) je usměrňován především potřebou plemenných beranů jak pro aktivní čistokrevnou plemenitbu, tak pro sféru produkčních chovů na užitkové křížení. Stávající úroveň chovu ovcí plemene texel zařazených v KU je uvedena v tabulkách 1 až 3. Selekční pokrok v chovech je uplatňován formou čistokrevné plemenitby. Součástí plemenitby je záměrné páření jedinců s nejlepšími plemennými hodnotami. Při dodržení genetické proměnlivosti, z důvodu šlechtitelského pokroku, lze vytvářet v rámci plemene nebo chovů chovné linie s vyhraněnými užitkovými vlastnostmi (rodiny) a ty mezi sebou pářit. K tomuto účelu mohou efektivně přispět různé biotechnické metody (inseminace, přenosy embryí atd.). Výchozím bodem k dosažení nebo udržení požadovaných užitkových parametrů v čistokrevné formě je přesné stanovení chovného cíle. Dlouhodobý užitkový záměr předpokládá, aby byl zpracován v souladu s biologickými a ekonomickými možnostmi. Z biologického hlediska jde o zhodnocení především objemného krmiva s ohledem na produkci svaloviny. V ekonomické oblasti naproti tomu šlo o zavedení efektivního produkčního systému chovu s přihlédnutím k požadavkům trhu (konzumentů). Chovný cíl je tedy základním metodickým vodítkem pro dosažení šlechtitelského pokroku. Plemeno texel, které se řadí mezi nejlepší masná plemena, je v našich podmínkách šlechtěno na střední až větší tělesný rámec s dobře klenutými žebry, širokou a hlubokou hruď, široký a dlouhý hřbet, dále mléčnost, dlouhověkost, dobrou plodnost, snadné porody, životnost jehňat, zdravotní stav a dokonalé osvalení všech tělesných partií, zejména hřbetu a kýty. Živá hmotnost jehnic ve 12 měsících by se měla pohybovat na úrovni 50 až 55 kg,, beránků 60 až 65 kg, bahnic v dospělosti 75 až 85 kg a plemenných beranů 90 až 110 kg. Minimální požadavky pro zařazení zvířat do plemenitby: berani 7 až 8 měsíců, živá hmotnost 50 až 55 kg, jehnice 9 až 12 měsíců, živá hmotnost 45 až 50 kg. Barva vlny bílá bez obrůstu hlavy a spodních částí končetin, střiž u bahnic 3 až 4 kg, beranů 5 až 6 kg na ks/rok. Sortiment vlny C až CD (32 až 36 mikrometrů), výtěžnost 55 až 65 %. Plodnost na obahněnou bahnici a vrh 150 % a více, přírůstek jehňat ve 100 dnech věku 300 g a více g.
Šlechtitelské chovy, výběr matek a otců beranů
Šlechtitelské chovy i v budoucnu budou plnit funkci genetického pokroku v rámci populace plemene texel prostřednictvím produkce plemenného materiálu, zejména beranů.
Výběr matek plemenných beranů bude prováděn ve šlechtitelských chovech a chovech s kontrolou užitkovosti. Hlavními kritérii výběru bude plodnost na druhém a dalším vrhu (150 % a více), přírůstek ve 100 dnech věku (300 g a více) a hodnocení osvalení tělesných partií a exteriéru pěti, minimálně čtyřmi body. Živá hmotnost bahnic po prvním vrhu 65 kg a výška v kohoutku 70 cm. Rozhodující vliv, kromě vyjmenovaných hodnot, však bude mít stanovená minimální celková plemenná hodnota (CPH) bahnice.
Výběr otců beranů bude z hlediska požadavků na užitkovost podstatně přísnější než výběr matek beranů. Kritéria pro výběr budou určovány a postupně zpřesňovány orgánem PK (chovatelským klubem). Jako otcové budou vybíráni pouze berani s nadprůměrnými užitkovými vlastnostmi. Komise PK při výběru otců posuzuje ukazatele jak individuální, tak zjištěné u potomstva. Základními parametry jejich výběru jsou hodnoceny ukazatele reprodukce a masné užitkovosti vlastní i potomstva. V reprodukci komise hodnotí procento oplodnění, procento plodnosti a procento odchovu, v masné užitkovosti přírůstek ve 100 dnech věku, celkovou zmasilost, plochu a hloubku MLD cm2 ultrazvukem, podíl jatečných částí trupu z polního testu, exteriér, zdraví a celkový tělesný rámec. Požadovaná kritéria na jatečnou hodnotu při průměrné živé hmotnosti 35 kg jsou: výtěžnost masa nad 48 %, podíl kýty 35 % a masa z kýty 79 %, plocha MLD 15 cm2 a max. ledvinového tuku do 1 %. Stejně jako u výběru matek beranů, tak i otců beranů bude rozhodovat minimální CPH jedince.
Křížení nebo-li hybridizace je a bude u plemene texel spíše výjimkou. Využívat se bude ponejvíce v užitkových chovech v mateřské pozici ke zlepšení celkové reprodukce (plodnosti), případně mléčnosti. Hlavní důvod křížení lze však spatřovat ve zlepšení výkrmnosti a jatečné hodnoty, zdravotní snášenlivosti rozdílných klimatických podmínek, dále v odolnosti vůči parazitům a rezistenci proti nakažlivé hnilobě paznehtů.
V chovu ovcí u plemene texel, vzhledem k vynikající masné užitkovosti, připadají v úvahu tři nebo čtyři metody křížení. Jde v první řadě o zvýšení plodnosti na vrh a v pořadí na druhém místě o zlepšení adaptability zvířat vůči přírodním podmínkám.
Metody křížení
Podle způsobu připařování je možné v užitkových chovech realizovat čtyři typy užitkového křížení:
1. Jednoduché užitkové křížení
2. Zpětné užitkové křížení
3. Trojplemenné užitkové křížení
4. Rotační užitkové křížení
Z důvodu přehlednosti je samčí populace označována symboly vždy na prvním místě, samičí na místě druhém (například A x B, C x B apod.).
Ad. 1) Jednoduché užitkové křížení se dvěma plemeny připadá ponejvíce v úvahu u jehnic kvůli lehčím porodům. Náročnější porody u jehnic lze řešit plemeny, které mají podstatně užší hlavu v čelní krajině, například plemeno romanovská ovce, východofríská ovce, suffolk a další. Jednoduché křížení se označuje symboly A a B, tedy A x B respekt. B x A.
Ad. 2) Zpětné křížení spočívá v tom, že na kříženky F1 gen. (AB) se připouštějí berani od výchozích plemene A nebo B. Bahnice a jehnice AB lze například s plodnými plemeny využít ke zvýšení plodnosti, případně s jinými plemeny ke zlepšení celkové adaptability zvířat vůči klimatickým podmínkám. Stejný postup křížení je možno uplatnit s mléčnými plemeny s cílem zvýšení produkce mléka.
Ad. 3) Trojplemenné užitkové křížení je metoda, kdy hybridní bahnice (jehnice) F1 (AB) jsou kříženy třetím otcovským plemenem za účelem produkce jatečných jehňat na výkrm (například C x AB). V praxi se této metody může využívat mimo jiné ke zlepšení některých specifických senzorických vlastností například vůně, chuti, konzistence, šťavnatosti a další.
Ad. 4) Princip rotačního křížení spočívá ve využití dvou a více plemen. Metodický postup je z organizačního i provozního hlediska na české poměry vcelku velmi náročný. Vzhledem k vynikající masné užitkovosti plemene texel je rotační křížení navíc z praktického hlediska téměř zbytečné.
Plemeno texel v rámci české populace ovcí je a bude převážně šlechtěno do otcovské pozice na užitkové křížení s jinými plemeny. Předpokládá se proto, že užitkové křížení u plemene texel bude využíváno jen v omezeném rozsahu. Největší možnost na případné využití v praxi má v současnosti jednoduché a zpětné užitkové křížení. Stojí za připomenutí, že při každém užitkovém křížení se v různé míře realizuje tzv. heterózní efekt. Míra úspěšnosti, vyjádřená užitkovostí, u plemene texel nebo jeho kříženců je mimo jiné. závislá na vytvořených dobrých chovatelských podmínkách v nejširším slova smyslu.
Ing. Alois Pinďák, CSc., ČMSCH, a. s., Praha
prof. Ing. František Horák CSc., SCHOK ČR, Brno
