05.04.2005 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prosadit sóju na pole i do žlabu

Sója luštinatá je plodina, kterou pěstovali obyvatelé Číny už kolem roku 2800 před naším letopočtem. Dnes se na celkové světové produkci 400 milionů tun olejnin sójové boby podílí 217 milióny tun ročně.

Dostatek informací o pěstování a využití tuzemské produkce přinesl agronomům a zootechnikům seminář, který ve spolupráci s Okresní agrární komorou v Kutné Hoře koncem minulého týdne uspořádala Zemědělská agentura, s. r. o. (ZIA). Společnost, která na našem trhu působí již od roku 1991, se zabývá nejen obchodem s osivem a dalšími zemědělskými komoditami, ale také hledá vhodné nové odrůdy sóji a lupiny pomocí vlastních odrůdových pokusů.
Podle vyjádření RNDr. Jana Krauseho se společnost ZIA zabývá prosazováním výroby sójových bobů v České republice. V rámci systému, který seznamuje budoucího pěstitele s problematikou pěstování a sklizně v podmínkách ČR pořádá firma odborná školení, poskytuje tištěné manuály, poradenský servis a zajišťuje návštěvy agronomické služby v období vegetace. Firma prodává osiva a očkovací látky a nabízí i odkoupení sklizené sóji. Letos zve na semináře i nezávislé odborníky na výživu, kteří chovatelům vysvětlují výhody zařazení plnotučné extrudované sóji do krmných směsí u různých kategorií zvířat.

Perspektivní plodina
Zástupce pořádající společnosti Ing. Marek Podrábský přiblížil posluchačům možnosti pěstování sóji a lupiny v českých podmínkách. Z hlediska nákladů a vstupů do porostů sója není tak náročná jako většina u nás běžně pěstovaných plodin. Podmínkou pěstování je však správný výběr pole ve vhodné oblasti (s dostatkem srážek), precizní srovnání a předseťová příprava pozemku, kvalitní zasetí a dobře provedená sklizeň. „Vhodnou oblastí pro pěstování této plodiny je vzhledem k přírodním podmínkám Kutnohorsko i Čáslavsko“, uvedl řečník.. V současnosti se v České republice pěstuje na ploše okolo 10000 hektarů, nejvíce pak v Polabí a na severní Moravě a její plocha zejména v díky „zavedeným oblastem“ stále roste. Sója půdě prospívá mj. zlepšením struktury půdy a fixací vzdušného dusíku, který může být částečně využit i následnou plodinou. Výsledkem je menší zatížení půdy hnojivy a pesticidy a výborná předplodinová hodnota.
Každým rokem ověřuje ZIA ve screening testech řadu nových odrůd před jejich zařazením do státních zkoušek nebo před uvedením na trh. Pro letošní rok jsou podle přednášejícího vedle tradičních odrůd sóji Korada a OAC Vision ověřeny a nově uvedeny na trh odrůdy Supra a odrůda se zvýšeným obsahem proteinu Ohgata. Zmíněné odrůdy jsou od letošního roku zaregistrovány ve společném evropském katalogu odrůd. Ve státních zkouškách ČR má ZIA zařazeny tři nové odrůdy, které by měly překonat svoji raností i výnosem odrůdy dosud používané. Letos, stejně jako i v loňském roce, přiznalo Ministerstvo zemědělství dotaci pěstitelům sóji ve výši 10 Kč/kg nakoupeného certifikovaného osiva sóji. Dotace se v případě sóji týká všech odrůd registrovaných v ČR.

Maximální výkon, dobré zdraví a reprodukce
O své zkušenosti se zařazením tuzemské sóji v krmných dávkách pro dojnice se s návštěvníky podělil Ing. Jiří Kadečka ze společnosti Přátelé do nepohody. Dietu pro skot počítá pomocí metody, která vznikla v 90tých letech na Cornelské univerzitě v USA. Principem je ohodnocení přijatých dusíkatých látek a zdrojů energie podle rychlosti jejich degradace v bachoru a úprava krmné dávky tak, aby byly jednotlivé frakce vyrovnané (ve vhodném poměru). Systém moderní výživy skotu zaručuje vysokou užitkovost dojnic při zachování dobrého zdraví a reprodukce.
Jednotlivé frakce dusíku uvádí tabulka č. 1.
Kvalitně extrudovaná sója je hodnotným krmivem zejména díky vysokému obsahu frakce B3 (nedegradovatelné v bachoru - nejvyšší by-pass, v americké terminologii RUP). Její podíl je vysoký i ve srovnání se sójovým extrahovaným šrotem. Extrudovaná sója má rovněž vysoký obsah tuku, který je v chovech s velmi vysokou užitkovostí potřebným zdrojem koncentrované energie. Přirozený tuk je velmi vhodný z důvodu pomalejšího uvolňování energie, než jak je tomu u neupraveného přidaného tuku (podobný efekt jako by-pass u dusíkaté frakce). Jako příklad použití tuku uvedl Ing. Kadečka obsah 5 až 6 % tuku v krmné dávce u šesti špičkových amerických chovů s užitkovostí 13 200 až 14 200 kg.

Různé úpravy sóji
Obsah by-pass proteinu v krmivu záleží na způsobu jeho úpravy. „Podle výsledků našich rozborů má nejnižší podíl nedegradovatelného proteinu, pod 30 %, sója syrová,“ podotkl přednášející. Za ní následuje sója extrahovaná (pod 40 %), lisovaná za tepla (pod 40 %). U sóji extrudované se obsah RUP podle kvality zpracování pohybuje od 45 do 70 procent. Rozbory za účelem zjištění podílu frakcí provádí saská laboratoř v Lichtenwalde a zcela nově i Centrální laboratoř v Pardubicích. Z hlediska použití pro skot je nejvhodnější používat extrudovanou sóju s obsahem RUP nad 50 %. Konkrétní krmivo by měl chovatel vybrat s ohledem k ceně jednoho kilogramu by-pass živin. I z tohoto důvodu je neupravená sója v dietě pro skot málo vhodná.
Extrudovaná sója je vhodným krmivem i pro prasata a drůbež, zde však na rozdíl od přežvýkavců tepelnou úpravu používáme pouze ke zničení tzv. antinutričních faktorů. U nepřežvýkavců se krmení neupravené sóji nedoporučuje.

Význam sóji ve výživě nepřežvýkavých zvířat
O využití sóji v krmných dávkách pro prasata a drůbež pohovořil profesor Ing. Jiří Zelenka, CSc. z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Základní potřebou rychle rostoucích vykrmovaných zvířat je zařazení dostatku kvalitních bílkovin a energie do krmných směsí. Sója luštinatá má podle slov prof. Zelenky z krmiv rostlinného původu nejideálnější složení proteinu a vysoký obsah tuku, který je koncentrovaným zdrojem energie. “Bez zkrmování sóji a sójových produktů si nedovedeme představit konkurenceschopnou produkci drůbežího a vepřového masa”, uzavřel prof. Zelenka.

Frakce dusíkatých látek
Frakce Místo trávení Příklad krmiva s vysokým zastoupením frakce
A 100 % v bachoru Močovina
B1 100 % v bachoru Vojtěšková senáž o nižší sušině
B2 50 % v bachoru, 50 % ve střevě Vojtěšková senáž o vyšší sušině
B3 99 % ve střevě Kvalitně extrudovaná sója
C Netečná pro bachor i střevo Velmi suchá, až karamelizovaná senáž

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down