Termín „před vstupem do Evropské unie“ se v současné době všeobecně hodně používá. Byl i součástí ústředního motta 3. ročníku národní výstavy prasat, konané v rámci veletrhu PragaAgro: „Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP) před vstupem do EU“, tak zněla jeho kompletní podoba. Na první pohled nic nového pod sluncem. Asi proto se mnozí ptali, zda už není trochu přehnané neustálé opakování slov o nutnosti být připravení a konkurenceschopní.
Není to fráze
„Vypadá to jako fráze, ale není. Maximální připravenost na vstup do EU je životně nezbytnou podmínkou pro všechny české podnikatele, a producenti prasat nejsou samozřejmě žádnou výjimkou,“ tvrdí Ing. Čestmír Pražák, CSc., jinak ředitel Plemenné knihy SCHP. „Trh v České republice je teď ještě v podstatě chráněn, ale až padnou všechny hranice, nastoupí tvrdá, nekompromisní realita. A nikdo se nebude moci spoléhat na to, že by si snad někde mohl vykřičet peníze. To prostě nepůjde.“
Bez diskuse je podle Pražáka i fakt, že nepřežijí všechny subjekty, působící momentálně na domácí scéně. „Lze je rozdělit do dvou základních skupin. Tu menší představují bývalé specializované společné zemědělské podniky. Díky tomu, že investovaly do technologií atd., nejsou ve špatné situaci a některé dokonce expandují. Druhá skupina má původ většinou v zemědělských družstvech. Zisk tam směřuje do více výrobních oblastí a chov prasat proto nedostává zdaleka tolik, kolik by měl. Technologické zaostávání se pak promítá v nižší produktivitě práce a následně vyšších výrobních nákladech.“
O fungující návaznosti
Ředitel Pražák charakterizuje „prozřetelné chovatele“ jako ty, kteří reinvestují část svého zisku pro zlepšení vlastní konkurenceschopnosti v budoucích náročných časech: Zlepšení ustajovacích a technologických podmínek v souladu s požadavky na welfare optimalizuje prostředí pro stále výkonnější, ale současně i náročnější genotypy zvířat. Zvyšování užitkovosti jednotlivých kategorií prasat potom samozřejmě kladně působí na intenzifikaci chovu.
„Pokud mluvíme o finálním produktu, jatečném zvířeti, pak musíme mít na mysli jak jeho kvalitu, tak ekonomiku výroby,“ pokračuje Pražák. „Na jedné straně se na konečném výsledku podílí genetika, na druhé celá řada dalších faktorů, počínaje již vzpomínanými systémy ustájení a použitými technologiemi, přes výživu a zdravotní stav až po management.“ Je zřejmé, že SCHP může ovlivňovat zmíněné faktory různě, v drtivé většině jen nepřímo a do jisté míry.
Ale ani v šlechtitelské a plemenářské sféře není uplatňování vlivu Svazu prostřednictvím výkonného aparátu zrovna jednoduché. Čestmír Pražák totiž musí kalkulovat s existencí dvou systémů – jak říká, otevřeným systémem Plemenné knihy a systémem firemním (tedy systémem chovatelských podniků). Ředitel musí přesvědčovat členy - chovatele o správnosti určeného směru, ale ti mu celkem pochopitelně zase do koncepční práce mluví. Pražák je tedy současně jak řídícím, tak podřízeným pracovníkem.
„Cíle, metodické postupy, šlechtitelské a hybridizační programy, to jsou úvodní kroky. Bez zpětné vazby, vyhodnocení kompletního procesu a možnosti následné korekce nemá ona teoretická činnost smysl,“ dodává. A pokračuje o nutnosti fungující návaznosti, aby se kvalita plemenného materiálu přenesla spolehlivě do užitkové sféry. Přitom zdůrazňuje, že na genofond ze zahraničí rozhodně odkázáni nejsme. Jak již ale bylo řečeno, u něj to všechno jenom začíná.
Poznámka redakce:
Ing. Čestmír Pražák, CSc., je členem výkonného aparátu SCHP od 1. dubna 1991. Absolvent Vysoké školy zemědělské Brno předtím pracoval v různých funkcích u tehdejších plemenářských organizací a byl specialistou chovu prasat. V úterý 20. listopadu oslaví 60. narozeniny.
