Vloni na farmě v Oborách patřící Zemědělskému družstvu Nečín vyrostla dřevostavba, první svého druhu v Česku. Volná stáj pro 300 dojnic, která je nyní pýchou družstva, je výsledkem úsilí především Františka a Aleny Melkových. V podniku drží ale i jiný primát: už čtyři roky nevolali inseminačního technika, protože si provádějí inseminaci sami.
Nečínští hospodaří na 2827 ha zemědělské půdy, z toho je 747 ha luk a pastvin. Celý podnik je v LFA, protože jde o přísuškovou oblast Středního Povltaví. Jsou převážně zařazeni do zranitelné oblasti, proto museli snížit podíl pěstované kukuřice. Jak za těchto podmínek hospodařit? „To, co nám radili z EU: Dělejte extenzivně skot a získáte peníze z unie,“ odpovídá ředitel družstva Ing. František Melka.
Znamená to, že nemají intenzivní krmivovou základnu. Pěstují kukuřici na siláž na omezené výměře, krmí nakupované cukrovarské řízky čerstvé i silážované. Do krmné dávky ještě přidávají ječmen jako GPS, jeteloviny a travní senáže. „Proto máme červený dobytek,“ i „více se nám líbí,“ dodává hlavní zootechnička Ing. Alena Melková.
Přitom rozhodující příjmy plynou z prodeje mléka, které dodávají do mlékárny do Sedlčan.
Původně osm kravínů
Nyní chovají v Nečíně okolo 700 dojnic. Z toho je 300 v nové stáji na farmě v Oborách a zbytek ve dvou klasických kravínech,včetně telat a jalovic to dává celkový stav 1380 kusů skotu. „Původně jsme měli dojnice na osmi místech: šestkrát po stovce a dvakrát K 174,“ vzpomíná Alena Melková.
Telata, hlavně býčky prodávají ve věku kolem 14 až 21 dní věku do Německa. Němci přijíždějí každé tři týdny, chtějí kvalitní zvířata , ale platí spolehlivě a Nečínští jsou už šest let s obchodem spokojeni.
Stavba bez kompromisů
Od počátku v Nečíně chtěli stáj, která by byla dřevěná tak, jak viděli podobné stavby v Německu. „Do přírody patří dřevěný materiál,“ byl přesvědčen František Melka.
Sháněli výrobu a projekt, ale všichni dělali z oceli a železobetonu. I Nečínští tak přistoupili na kompromis a původní projekt na stavbu z roku 2000 počítal se železobetonem. Díky problémům se stavebním povolením jej nezačali realizovat. Toho však František Melka, který uplynulé čtyři roky stavbou doslova žije, nelituje: Mezitím šel vývoj dopředu a objevila se na českém trhu firma Haas Fertigbau s nabídkou dřevostaveb. „ Máme tak nyní moderní, ekologickou stavbu,“ pochvaluje si.
V dubnu 2004 začali stavět, v září byla hotová. Generálním dodavetelem byla firma Agromont z Vimperka. Celkem přišla stáj družstvo na 17 milionů korun, z toho devět milionů připadá na halu včetně vybavení, zbytek představovala jímka, dojírna, zemní práce apod. Za jedno ustajovací místo tak zaplatili 30 000 Kč. Celkem ušetřili osm set tisíc, o tolik byly vyšší nabídky staveb z jiných materiálů, vysvětluje František Melka.
Boky stáje jsou volné s nízkým parapetem stáj otevřená až k zemi. Boční sítě kryjí shrnovací plachty . Vzduch tak může dobře proudit a dojnice mají výhled do přírody. Stavba má rozpon 32 a je dlouhá 72 metrů, na 100 kg hmotnosti dojnice tak připadá 9 m3 vzduchu, což je podstatně více než požadavek 6 m3. Boxy jsou vystlané pilinami a vyzrálým hnojem a na ně se denně přistýlá. Stáj s ústřední krmnou chodbou je situovaná jih – sever. Na její západní straně je o 40 % nižší prosvětlení střechy deskami, aby nedošlo k přehřátí sluncem. Celkem je okolo 30 % střechy prosvětleno. Napáječky jsou vyhřívané. Stáj je průjezdná s automatickým ovládáním vrat. Koncem roku koupilo družstvo míchací krmný vůz tažený značky Frasto.
Ve stáji je nyní 300 dojnic. Veškeré práce stihnou tři pracovníci na směnu. Ti i nahánějí do dojírny a obsluhují telata. Jeden stájník má na starost vyhrnování hnoje.
Do nového dávali v prosinci 2004 převážně prvotelky, nebo na druhé, maximálně třetí laktaci. Vedle stáje vyrostla nadzemní ocelová jímka z Atrany Ostrava. Je levnější a stavebně jednodušší. Postavili ji na betonovém základě za tři dny. Tomu předcházely terénní úpravy a výstavba betonového plata. Stavba vyhovuje všem požadavkům. Tím, že není zapuštěná je dobrá kontrola úniku vod.
Zhruba uprostřed stáje ústí boční naháňka do dojírny, která je umístěna ve vedlejší budově a jde o tzv. trigon pro dvacet krav (7 + 8 +5), výrobce firmy Agromilk Pelhřimov. Hlavní zootechnička Ing. Alena Melková si jej vybrala pro menší množství spotřebu splachové vody, nižší pracnost, dobrý přehled, kratší čekací doby. Cena byla o 700 až 800 tisíc nižší než by zaplatili za stejně velkou rybinovou dojírnu s rychlým odchodem.
Chceme ekonomickou užitkovost
„Chtěli jsme červený skot, aby dojil, byl zdravý a měli jsme vysoké složky. Chtěli jsme i udržet maso pro lepší zpeněžení dojnic a telat,“ vysvětluje Alena Melková strategii po nástupu do funkce hlavní zootechničky v roce ….. Dříve v podniku chovali české strakaté plemeno, na které se hojně používal red holštýn. Tak dosáhl průměrný podíl reda ve stádě kolem 25 až 50 %. Objevily se však problémy s telaty. Proto se Nečínští dlouhodobě rozhodli a připařují především býky plemene montbeliard a fleckvieh: „Strakaté plemeno se do našich podmínek hodí,“ upozorňují opět na extenzivní oblast hospodaření.
V roce 2000 se rozhodli pro inseminaci vlastními silami. Zootechnička Ing. Alena Melková. má nyní na starost inseminaci 700 krav a 250 jalovic. Říjící se zvířata sama vyhledává. Ráno vyjede na tzv. kolečko. „Co mi uteče inseminuji znovu , když přijedu odpoledne, protože některé říje se ráno nezjistí. Když krávy žerou, tak se někdy neprojeví.“ Ve velké stáji v Oborách je vyhledá sama na zbývajících menších je zapíše obsluha.
„Pokud se využívá služeb inseminačního technika,“ upozorňuje Alena Melková, „tak jej musíte zavolat ráno. Pokud zjistíte říji odpoledne, přijede až druhý den a to je pozdě. Když jsme si začali inseminovat sami, tak již po půl roce jsme měli stejné výsledky jako inseminační technik ve službě.“ To znamenalo inseminační index 1,8 – 2,2 u krav a 1,3 až 1,5 u jalovic. Aktuální výsledky jsou však podstatně lepší: Průměrná délka servis periody dosahuje 91 dní, inseminační index u krav 1,6 a u jalovic 1,3, mezidobí 399.
To jsou výsledky, kterých dosahují nejlepší technici v republice. Procento zabřezávání krav po I. Inseminaci je nyní 56 % (celorepublikový průměr je 43,2 %) a u jalovic máme 75 % (celorepublikový průměr představuje 62,7 %). „Ještě si můžeme vybrat, jaké inseminační dávky koupíme. Krávy znám, dokážu rozhodnout jak drahou dávku použít. Když se plemenice přebíhají tak pouštím testanty, … naopak na jalovice dáváme to nejlepší, ty nejlépe zabřezávají a je to nejlepší genetický materiál ve stádě,“ mají v nečíně jasně spočtenou ekonomiku.
