Zatímco tzv. dětí ze zkumavky už běhají po světě statisíce, hříbata počatá v laboratoři jsou podstatně vzácnějšími tvory. Po úspěchu amerických a australských vědců se prvních hříbat zplozených in vitro dočkal i starý kontinent.
„Otcem“ dvou britských hříbat „ze zkumavky“ je profesor Twink Allen z Equine Fertility Unit, který se věnuje reprodukci koní už dlouhou řadu let. V současnosti je šéfem výzkumného projektu, který si klade za cíl vyšlechtění výkonnějších sportovních koní. Je zřejmé, že to není nijak snadný úkol. V řadě disciplín se využívají valaši, kteří nejsou pro další reprodukci ze zcela pochopitelných důvodů použitelní. Také špičkové klisny bývají obvykle připouštěny až poté, co se ocitly za zenitem své sportovní kariéry. To všechno komplikuje šlechtění, protože od nejlepších koní nelze získat tolik potomstva, kolik bychom chtěli.
Oplození ve zkumavce by mohlo být východiskem z této svízelné situace. Sperma by bylo odebráno od nadějných hřebců a zamraženo ještě před kastrací. Pro početí potomstva by bylo vybíráno na základě následné výkonnosti valacha. Špičkovým klisnám by byla odebrána vajíčka a ta by byla použita pro oplození mimo tělo, tedy tzv. „in vitro“ (doslova česky „ve skle“, i když místo skleněných zkumavek se dnes využívají misky ze speciálních plastů).
U řady hospodářských zvířat probíhá oplození „in vitro“ tak, že jsou zralá a k oplození připravená vajíčka samice smíchána se spermiemi samce. Ve speciálním živném roztoku stráví spermie s vajíčky „svatební noc“ a do druhého dne jsou už vajíčka oplozena.
Injekce spermií
U koní ale nedokážeme v laboratořích vytvořit podmínky, za kterých by spermie dokázaly proniknout do nitra vajíčka. Naštěstí je ale známo náhradní řešení. Přičinila se o něj humánní medicína. Lékaři se střetávají s poruchami plodnosti u mužů, při kterých spermie ztrácejí schopnost oplodnit vajíčko. Nápravu zjednají tím, že nasají jednu spermii do tenké skleněné kapiláry a s její pomocí „vpíchnou“ spermii do vajíčka jako injekcí. Tím je vajíčko oplozeno a dále se vyvíjí v plně životaschopný zárodek.
U koní je pro oplození využívána stejná technika. Spermie je vstříknuta do vajíčka klisny pomocí tenké skleněné kapiláry. Není to jednoduchá procedura. Vyžaduje zkušenou ruku operatéra a navíc i velmi solidní vybavení - dobrý mikroskop a mikromanipulátory a mikroinjektory. Mikromanipulátor je jakýsi „převodník“, kterým jsou přenášeny jemné pohyby lidské ruky na ještě jemnější pohyby skleněných kapilár. Mikroinjektor zase umožňuje vytlačit z kapiláry neuvěřitelně malé množství injekčního roztoku s jedinou spermií (řádově jde o miliardtiny mililitru).
Zdaleka ne všechny takto oplozené zárodky se úspěšně vyvíjejí. Američané i Australané ale obvykle spěchali s přenosem vajíčka po mikroinjekci spermie tak, že nemohli posoudit, nakolik byla celá operace úspěšná. Tým profesora Allena dokázal koňské zárodky vzniklé mikroinjekcí spermie kultivovat celý týden v živných roztocích v laboratorních podmínkách. Pro přenos náhradní matce mohli vědci z Equine Fertility Unit vybrat jen ta nejlepší embrya, která se zdárně vyvíjela. Z nich se počátkem dubna 2001 narodila první dvě evropská hříbata z oplození in vitro pojmenovaná Quickzee a Eazee. Jejich narození slibuje do budoucna podstatně vyšší úspěšnost produkce hříbat „ze zkumavky“.
Koně budoucnosti
Podle Twinka Allena se tak otevřela cesta k získán podstatně výkonnějších koní nejen zintenzivněním selekce. Tým z Equine Fertility Unit má ještě vyšší ambice. Netají se záměrem získat koně, kteří by měli do dědičné informace vneseny cizí geny.
„Naším cílem je získat koně, kteří by vítězili na dostihové dráze, při skokových soutěžích či při jakýchkoli jiných měřeních sil,“ prohlásil profesor Allen. „A pokud bychom dokázali získat výkonnější zvířata tím, že bychom do nich vložili správný gen, tak proč to neudělat?“
Otevřenou otázkou zůstává, nakolik budou Allenovo nadšení pro nejmodernější biotechnologie sdílet chovatelé koní. Představa, že slavné anglické derby běží geneticky modifikovaní koně, pro ně bude asi hodně silná káva. V Austrálii se nechali chovatelé v reakci na první hříbata „ze zkumavky“ slyšet, že tito koně nikdy dostih nepoběží. A to šlo „jen“ o oplození in vitro a o přenosu genů nepadlo ani slovo.
