Kus ovčího vaječníku i s folikuly a vajíčky zmrazil tým francouzských vědců vedený Brunem Sallem a Jacquelinou Lornageovou z Nemocnice Edouarda Herriota v Lyonu. Vaječníky šesti ovcí strávily jeden až tři měsíce v tekutém dusíku a následně byly rozmraženy a krátkou dobu kultivovány v laboratoři, aby se „vzpamatovaly“. Následně byly vaječníky transplantovány ovcím, jimž byly původně odebrány. Následná sledování odhalila, že tyto kusy vaječníků, tzv. ovariální štěpy“ obnovily v těle příjemkyně plně svou funkci. Rostly na nich folikuly, dozrávala a ovulovala vajíčka.
V létě roku 2000 čtyři ze šesti ovcí zabřezly. Narodila se čtyři živá mláďata, z nichž ale jedno uhynulo krátce po narození. Čtvrtá ovce předčasně porodila mrtvá dvojčata. Úspěšnost tedy nebyla nijak závratná a „masakr“ mezi jehňaty také vyvolává mírnou nedůvěru. Francouzští vědci ale zdůrazňují, že zbývající jehňata jsou zcela normální a že úhyn zjevně nemá žádnou spojitost s tím, že by jehňata vzešla z vajíček ze zamražené ovariální tkáně.
Je to poprvé, co se podobný postup podařilo dotáhnout do úspěšného konce u velkých zvířat. Prozatím se dařilo vracet do těla mrazené vaječníky jen myším.
Tento postup by měl najít praktické uplatnění především v humánní medicíně. Ženy, které se mají podrobit drastickým léčbám rakoviny (ozařování, chemoterapie), mají poničena vajíčka a nemohou pak mít vlastní děti. Jako jedna z možností se proto nabízí odebrání vaječníků před léčbou, jejich zamražení a uchování v tekutém dusíku. Vaječník nebo jeho část by pak byla vrácena žena až po úspěšném absolvování náročné léčby nádorového onemocnění.
Než budou ale moci lékaři zopakovat tento postup na lidských pacientech, bude ještě nutné prověřit, jak dlouho si udrží „navrácený“ ovčí vaječník své funkce. Výsledky těchto pokusů ale budou zcela jistě bedlivě sledovat i chovatele a šlechtitele hospodářských zvířat, kteří by v některých případech tuto techniku jistě také rádi odzkoušeli.
