Efektivní krmení směsnou dávkou je spojeno s četností zakrmování, respektive přihrnování krmiva. Při použití traktorové radlice pro manuální přihrnování musí mít chovatel potřebnou mechanizaci a pracovní sílu.
Alternativu ručního přihrnování nabízí automatizovaný stroj značky Buttler, který na český trh dodává firma Agromont Vimperk. Tento přihrnovač byl k vidění také na českobudějovické výstavě Země živitelka, kde získal ocenění Zlatý klas.
Pravidelně a dobře
První funkční přihrnovač je v provozu v Praze, v experimentálním chovu Netluky, který patří pod Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi. Podle doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc., má četnější přihrnování krmiva příznivý vliv na spotřebu sušiny, krmiva, užitkovost, živou hmotnost, životní projevy zvířat (chování), ekonomiku chovu, respektive na produkci.
Hlavním úkolem chovatele je zajistit snadný přístup zvířat ke krmivu přizpůsobením výškové úrovně dlažby žlabu a pojízdné plochy stolu, které by měly být totožné (i minimální zapuštění dna žlabového prostoru proti úrovni stolu je nežádoucí a komplikuje přihrnování krmiva i jeho čistění). Dále musí přizpůsobit výšku požlabnice tak, aby nedocházelo ke „škrcení“ zvířat při příjmu krmiva, protože příliš vysoká požlabnice znamená vyhazování krmiva do hnojné chodby, příliš nízká pak snížení objemu krmné dávky, přepad krmiva do krmiště.
Chovatel nesmí zapomenout na úpravu výšky dna stolu proti úrovni předních končetin, která má být nejméně 70 mm. Podstatné jsou také rozměry kohoutkové zábrany. Tento technologický prvek se vertikálně i horizontálně posunuje podle proměnného tělesného rámce zvířat: 110 cm u krav do 650 kg ž. hm.; 115 cm u krav nad 650 kg ž. hm., flexibilního předsazení této zábrany o 15 až 25 cm mimo a před osu požlabnice. To je další výhoda umožňující lepší využívání krmiva a minimalizaci otlaků v kohoutkové krajině, přičemž jiné typy žlabových zábran mají obdobné požadavky.
V netlucké stáji
Pokus prováděný pracovníky VÚŽV pod vedením doc. Doležala probíhal v produkční stáji pro 56 dojnic na účelovém hospodářství v Netlukách. Volná boxová stáj s podestýlaným ložem vznikla přestavbou původní míchárny krmiv. Boxy jsou uspořádány ve třech řadách se dvěma stranovými a středovým průchodem s napajedly. Poměr počtu zvířat k počtu míst u žlabu je 1,5 : 1. Do experimentu byly zařazeny dojnice plemen české strakaté (zhruba jedna třetina) a holštýn (asi dvě třetiny) na první až třetí laktaci (v období prvních 120 dnů).
Efektivnost četnějšího přihrnování prováděného automaticky vyplývá z porovnání nákladové složky a maxima přínosových efektů. Mezi nákladové položky se započítaly roční odpisy investic (včetně montáže), energie a opravy a údržba, jako přínosový efekt se dá uvést vyšší užitkovost, vyšší živá hmotnost, úspora pracovního času a pohonných hmot.
Vzhledem k optimálním podmínkám experimentu se při ekonomickém hodnocení snížily přínosové efekty nádoje na třetinu pozorovaných nádojů a efekt zvýšeného tempa přírůstků hmotnosti se záměrně pominul.
Výsledné ekonomické hodnocení naznačuje, že četnější přihrnování krmiva je velice efektivní. Na 1 Kč nákladů se vyprodukuje 2,68 (50 ks), respektive 3,99 (200 ks) nebo 3,79 Kč (300 ks) přínosu za rok. Orientační návratnost vložené investice potom udávají hodnoty 0,37 (50), či 0,29 (200), respektive 0,25 (300) roku. Podle závěru autorů pokusu je tedy pořízení této investice velmi výhodné.
