Akciová společnost Selekta Pacov se jako první v republice vydala cestou robotizovaného dojení. Po několika týdnech zkušebního provozu došlo 16. prosince loňského roku k slavnostnímu předání prvních dvou dojicích robotů Lely Astronaut.
Výhradním zástupcem a dodavatelem technologie nizozemského výrobce Lely Industries je v České republice společnost AGRO–partner, s. r. o., Soběslav, které se podařilo najít cestu k prvnímu českému zákazníkovi. Na slavnostní předávání do Pacova pozvala nejen vrcholový management firmy Lely a vedení Selekty, ale také zástupce banky GE Capital Bank, která projekt finančně zajišťuje, firmy podílející se na výstavbě stáje a dalšího zařízení, představitele akademické obce z ČZU, nechyběl ani týdeník Zemědělec.
Představitelé Lely Industries nezapomněli zdůraznit pionýrskou práci, kterou udělal AGRO-partner na poli dojicích technologií v Česku, zároveň všichni přítomní ocenili, že díky akciové společnosti Selekta má český farmář tuto technologii k dispozici a může ji na vlastní oči posoudit.
Zvířata si rychle zvykla
První mléko začalo protékat mléčným potrubím robotů již od poloviny listopadu. Dojnice holštýnského plemene byly převedeny z vazného ustájení přímo na volno k robotům. Byl to i podle ředitele Selekty Pacov Ing. Josefa Diviše husarský kousek, ale vyplatil se a nezaznamenali při převodu větších problémů. Z celkového počtu 260 dojnic na farmě vybrali 108 kusů, ze kterých se vyselektovalo 80 nejvhodnějších kandidátek pro automatické dojení. Ty byly vybírány tak, aby obstály v novém prostředí volného ustájení (dobrý pohybový aparát), protože z hlediska proporcí vemene a nasaditelnosti všechna zvířata parametrům robota vyhověla. Malé nepříjemnosti v počátku zapříčinilo ochlupení mléčných žláz, na něž reagoval laser vyhledávající struky. S tím už ale měl zkušenosti holandský servisní technik, který v Pacově týden pomáhal vyškolenému českému servisnímu mechanikovi pro dojicí roboty Václavu Vítkovi. Po speciální depilaci vemen studeným plamenem bylo vše v pořádku.
Krávy se chodí podojit v průměru 2,5krát denně, ale některé navštěvují robota až čtyřikrát denně. Jestliže přijdou popáté, robot je již nepodojí ani nepřidělí odměnu v podobě koncentrovaného krmiva, pouze otevře výstupní dvířka.
Na žlab kravám podávají úplnou směsnou krmnou dávku (TMR), přičemž se teprve začne s odlišením přídělu koncentrátu podle užitkovosti. Zatím robot při dojení dávkuje minimální množství.
Podle ošetřovatelů po pěti týdnech provozu se najde pouze pět krav denně, které je třeba ke vstupu do Astronauta povzbudit. Zootechnici se snaží převádět na roboty dojnice těsně po otelení, protože krávy ke konci laktace se těžko a pomalu vrací po tomto stresu na původní hladinu užitkovosti.
První plusy
Ředitel Diviš považuje za nejvýznamnější výhodu oproti běžnému dojení, že se mléko získává z každé čtvrti vemene samostatně. Po vydojení čtvrti se zařízení automaticky odpojí od jednotlivých struků a ty nejsou zatěžovány déle, než je nutné. Nedochází tak k porušení parenchymu mléčné žlázy, jakožto prvopočátku zánětu vemene. Před zavedením robota separovali ke zkrmení asi 10 % mléka a za tři týdny po rozjetí zkušebního provozu se podle Diviše snížil počet somatických buněk v mléce z 250 000 (po separaci) na 150 až 180 tisíc a není zkrmován ani litr. Nárůst užitkovosti se, které přináší častější dojení se zatím nedá racionálně stanovit, ale podle předběžných odhadů to je 2 až 3 litry na dojnici.
Vyplatí se to?
Investovat do technologie umožnily společnosti Selekta hlavně výborné výsledky ve šlechtění brambor a úspěch na českém trhu. S „bramborovým“ kapitálem se mohl podnik pustit také do revitalizace chovu skotu. Investice do robotů včetně dalších provozních úprav činila něco přes 9 miliónů Kč.
Už po prvních pěti týdnech provozu ředitel Diviš věří, že i dojený skot si na sebe vydělá. Podle jeho desetiletého propočtu je třeba pro dosažení rentability zvýšit produkci denně o 311 litrů mléka. Instalovaný Lely Astronaut E je navíc nejnovější model, který se svou spotřebou energie dostává pod spotřebu moderních dojíren (0,25 kWh na jedno dojení). Kalkulace ze zahraničí zatím podle ing. Havlíka nejsou k dispozici, protože se model vyrábí velice krátkou dobu. Firma Lely ale poskytuje na jednotlivé komponenty až pětileté záruky. Hodně se očekává od zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy a snížení veterinárních nákladů. Servis robotů poskytuje AGRO-partner, hradí jej zákazník.
Pacovští předpokládají, že tyto dva roboti nejsou poslední a po dostavbě druhého křídla stáje budou instalovat další dva stroje.
Nový management farem
Aart van´t Land, představitel vrcholového řízení firmy Lely Industries, hovořil o budoucnosti automatického dojení. Společnost dosud vyvinula kolem 2000 robotů, které našly uplatnění v jednadvaceti zemích světa. Podle něho není robotizované dojení jen novým způsobem dojení, ale spíše novým způsobem řízení farmy, kterému se farmáři musí naučit. Výhodou robotů je obrovské množství výstupních dat, na jejichž základě je možné přijímat komplexní řešení pro stádo. Robotizace navíc umožňuje individuální přístup k jednotlivým dojnicím. Pro automatizované dojení svědčí fakt, že průměrný věk farmářů se zvyšuje, klesá počet pracovníků v zemědělství a cena pracovní síly stále roste. Náklady na litr mléka při klasickém dojení rostou úměrně se zvýšením produkce. Naproti tomu automatické dojení vyžaduje pouze větší investici na počátku a náklady se navyšováním produkce snižují.
Na otázku budoucnosti Aart van´t Land odpověděl, že robotizované dojení a s tím spojený management mléčné farmy bude jediná cesta, jak přežít, stejně jako pro velké, tak i pro malé mléčné provozy.
K tvrzení, které je mnohdy ještě slyšet, že roboty bude využívat pouze několik málo farmářů, stačí připomenout: Sám Bill Gates v roce 1995 mluvil o internetu pouze jako o módní záležitosti.
