Klíčovým faktorem ovlivňujícím výrobní náklady a efektivitu chovu prasat je výživa. V průběhu březosti by měly prasnice postupně zlepšovat svou tělesnou kondici tak, aby se při laktaci jejich hmotnost nesnižovala. Při porodu mají prasnice dosáhnout bodového hodnocení tělesné kondice 3,5. Den až dva dny před porodem je důležité snížit příjem krmiva na dva kilogramy denně. Lze tak zabránit problémům s výskytem mastitid, metritid a agalakcie.
Senohrabský hotel Sen přivítal v listopadu chovatele prasat. Společnost Alltechnology C. Z. uspořádala v rámci nového cyklu přednášek Premier pig program první sérii zaměřenou na prasnice. Britský soukromý nezávislý poradce pro chov prasat William Close, PhD. velice srozumitelným způsobem seznámil přítomné, jak se vyrovnat s řadou problémů souvisejících s chovem prasnic. „Stále si klademe otázku, jak zvýšit užitkovost? To přece není ten problém. Otázkou je, jak snížit ztráty, protože chovatelé příliš mnoho ztrácí. Důležité je, definovat problém, vyčíslit, co nás tento problém stojí a co mohu udělat pro to, abych jej odstranil,“ vysvětluje v úvodu dr. Close.
Čeští chovatelé uvedli následující hlavní důvody limitující jejich rentabilitu: sezónní neplodnost, celkově špatné zabřezávání, embryonální mortalita, úhyn po odstavu, problémy končetin, kvalita produkce selat a výživa březích a kojících prasnic a další. Z obsáhlého tématického celku jsme vybrali část přednášky, která je věnována výživě prasnic:
Krmení březích prasnic
Pokud má chovatel vypracovat kvalitní krmnou strategii pro prasnice, měl by si určit hlavní cílové parametry, které bude sledovat. Podle dr. Close musí prasnice v průběhu prvních březostí prasnice postupně zlepšovat svou tělesnou kondici tak, aby se během laktace jejich hmotnost nesnižovala nebo snižovala jen minimálně.
Doporučená cílová hmotnost by měla být:
prasničky: 140 kg při zapuštění, 190 kg po porodu,175 kg při odstavu;
druhá březost: 175 kg při zapuštění, 215 kg po porodu,200 kg při odstavu;
třetí březost: 200 kg při zapuštění, 230 kg po porodu, 220 kg při odstavu.
Na třetí a čtvrté laktaci se hmotnosti stále mírně zvyšuje (po porodu 245 kg, repektive 255 kg) a tomu by měla odpovídat i tloušťka hřbetního špeku (v poporodním období kolem 24 mm).
Během odchovu se má krmná dávka mladých prasniček omezit na dva kilogramy denně. U starších prasnic lze podávat v počátku březosti více krmiva. Vyšší příjem krmiva však může být nezbytný v případě, že se v průběhu předchozí laktace kondice prasnic hodně zhoršila a že ztratily výrazně na hmotnosti (například v období vysokých teplot).
V období 28. až 84 den březosti by chovatel měl věnovat pozornost zejména tělesné hmotnosti a kondici. Cílem v tomto období je, aby při porodu dosáhly prasnice bodového hodnocení tělesné kondice 3,5 (bodové hodnocení kondice se prování podobně jako u skotu – 1 bod velmi hubená, 5 bodů velmi tučná). Pokud v tomto období bodové hodnocení tělesné kondice prasnice činí 3, je třeba zvýšit příjem krmiva zhruba o 7,5 %, což odpovídá zvýšení příjmu o 150 až 175 g/den.
Konec březosti
Od 84. dne do porodu je růst plodu a rozvoj mléčné žlázy prasnic na maximální úrovni a přísun krmiv je tedy třeba zintenzívnit zhruba o 0,5 kg denně. Dva týdny před porodem má již být příjem kontrolován.
Je prokázáno, že zvýšený příjem krmiva v pozdní březosti má jen nepatrný vliv na žravost prasnic během laktace. Důležité je snížit příjem krmiva na pouhé dva kilogramy denně v průběhu posledních 24 až 48 hodin před porodem. Lze tak zabránit problémům s výskytem mastitid, metritid a agalakcie.
Přestože se potřeba živin během březosti plynule zvyšuje, není vhodné jejich přísun soustavně a přesně zvyšovat v závislosti na potřebě, pokud není krmný systém řízen počítačem. V praxi to znamená, že prasnicím zcela stačí dvoufázové nebo třífázové krmení. Trojfázové krmení dr. Close doporučuje pro mladé prasničky (graf 1), dvojfázové je naopak vhodné pro starší prasnice (graf 2).
Další semináře na obzoru
„Pig program byl vyvinut, aby poskytl informace a podporu všem sektorům chovu prasat v České republice. Klíčovým faktorem ovlivňujícím výrobní náklady a efektivitu živočišné výroby je výživa, neboť náklady na krmiva tvoří 60 až 70 % celkových výrobních nákladů. Základním předpokladem rentability výroby je tedy poznání a pochopení nutričních nároků a potřeb prasat všech kategorií a ve všech stadiích vývoje,“ uvádí Dr. Ing. Jiří Krátký, jednatel Alltechnology, C. Z.
Součástí Alltech Pig programu je manuál, který shrnuje informace o výživě o ošetřování prasat, ale také chce seznámit s výrobními a chovatelskými cíli. Velký šanon obsahuje řadu tématických okruhů – věnuje se problematice živin v krmné dávce, plemenným prasnicím a kancům, odstávčatům, kvalitě masa, vlivu na životní prostředí, metody hodnocení podniku a srovnání jeho výsledků s ostatními podniky. Každém českému producentovi má umožnit, aby výsledky svého podniku porovnal s úrovní odvětví chovu prasat jak v tuzemsku, tak i v okolních zemích a ve světě. Každý účastník semináře tento manuál obdržel.
Premier pig program se skládá ze tří workshopů. Ten, který je zaměřen na prasnice, již proběhl, v blízké budoucnosti bude následovat seminář na odchov selat po odstavu, a zhruba po půl roce se bude věnovat výkrmu prasat.
