Mezi chovanou drůbež se v České republice začíná započítávat v posledních letech i trochu netradiční plemeno – pštros. Některé poznatky o jeho chovu, reprodukci a výživě jsme měli možnost vstřebat na semináři věnovaném chovu pštrosů v závěru března v Senohrabech u Prahy.
Italský veterinární lékař věnující se problematice zdravotního stavu pštrosů Pierfrancesco Bertoni se ve svém příspěvku věnoval jejich reprodukci. Zdůraznil, že po snesení se vejce musí ještě před uložením do líhně desinfikovat jemným oprášením bez použití agresivních čistících prostředků, které by narušily jeho povrch. Při manipulaci v líhni musí chovatel vždy dodržovat základní hygienická opatření. Zároveň je nezbytné vybavení líhně kvalitní klimatizací, která „dohlíží“ na požadovanou vlhkost (18 až 20 %).
Další nutností v systému líhnutí je vedení přesných záznamů o inkubaci, zadávanými daty jsou například hmotnost vejce, den násady, vlhkost a teplota v líhni atd. Vejce se do líhně ukládá nejčastěji v horizontální poloze, po týdnu se zkontroluje na plodnost prosvícením a umístí se ve svislé poloze, vzduchovou komorou směrem vzhůru. Další variantou je vejce prosvítit a uložit do vhodné polohy ihned po snesení. Při inkubaci doporučuje Dr. Bertoni vejce 14krát denně překlápět v rozsahu 45 stupňů. Doba líhnutí je silně ovlivněna teplotou, například při 36,4 º C se mláďata vyklubou za 39 až 41 dnů, zatímco při teplotě nižší o pouhé dvě desetiny stupně jim tento proces trvá o dva až tři dny déle.
Po vylíhnutí se pštrosáčata nechávají v prostředí líhně jeden až dva dny, následuje vakcinace proti nejčastějším chorobám. V této souvislosti dr. Bertoni chovatele důrazně upozornil, že injekce musí být aplikována do svalu v oblasti temene. Varoval před aplikací do stehna – pštrosům totiž část krve z končetin přechází ihned do ledvin, které by mohly být velkou koncentrací medikamentu vyřazeny z činnosti a došlo by k úhynu zvířete.
