Na mezinárodní konferenci Aktuální problémy šlechtění, chovu, zdraví a produkce drůbeže v Českých Budějovicích zazněl mimo jiné i referát MVDr. Karla Vondrky ze Státní veterinární správy. Byl věnován ptačí chřipce, která je neustále aktuální.
Ptačí chřipka (aviární infuenza), dříve též klasický mor drůbeže se řadí podle zákona o veterinární péči mezi nebezpečné nákazy a podléhá povinnému hlášení. Původce jsou virulentní chřipkové viry typu A z čeledi Orthomyxoviridae, zpravidla subtypu H5 a H7. Sem řadíme původce chřipkových onemocnění u zvířat i člověka.
Influenza typu A byla izolována u lidí, koní, prasat a u mnoha druhů domestikovaných i volně žijících ptáků. Tento typ je velmi nestabilní a neustále tvoří nové variace antigenů. Jestliže hostitelskou buňku infikují dva nebo více antigenně odlišných virů, můžou se v následujících generacích části genomu vzájemně vyměnit a vzniknou tak zcela nové viry, s novými antigeny.
Rezervoárem viru jsou volně žijící ptáci (vodní, okrasné a exotické ptactvo). Přenos se uskutečňuje sekrety a exkrety, krví a dalšími živými a neživými vektory.
Inkubační doba je tři dny až týden. Nápadný je pokles příjmu krmiva, zástava snášky a úhyny. Postižená drůbež je netečná, má otoky hlavy, zmodralé hřebínky a lalůčky, vodnatý nazelenalý průjem. Při pitvě se zjišťují krváceniny na serózách, srdečním svalu, žláznatém žaludku, vyskytuje se tekutina v dutině tělní, drobné nekrózy v játrech a slezině.
Ptačí chřipka ve světě
Onemocnění bylo v letech 1999 až 2000 diagnostikováno v Itálii, kde byly postiženy především chovy krůt a zájmové chovy vodní drůbeže. Známé jsou rovněž případy z Hong-Kongu z období let 1997 až 1998, kde bylo likvidováno mnoho miliónů kusů drůbeže.
Počátkem roku 2003 byl zjištěn výskyt aviární infuenzy u nosnic v Nizozemsku.
Onemocnění bylo potvrzeno také v Belgii a Německu. Především v Nizozemí způsobilo vysoké ztráty úhynem, ale i následnými opatřeními. Byla vyhlášena karanténa a zákaz přemisťování drůbeže. Postižen byl obchod s živou drůbeží, masem i vejci.
Aktuálně je podle Světové organizace pro zdraví zvířat aviární influenza hlášená z Kambodži, Vietnamu, Japonska, Laosu, Thajska a Pákistánu. Zajímavé je, že v zatímco v Pákistánu se vyskytuje subtyp H7, v ostatních asijských zemích je to subtyp H5.
Přenos na člověka
Přímý přenos viru na člověka je vzácný. Ptačí chřipka se musí bedlivě sledovat hlavně kvůli možnosti vzniku nových kmenů, které by se mohly u lidí podílet na epidemiích až pandemiích.
Onemocnění se projevuje jako zánět spojivek, dýchací potíže, bolesti hlavy, ale i zápal plic. Příznaky jsou typické pro chřipku. V průběhu roku 1997 došlo na území Hong Kongu k několika závažným respiračním onemocněním vyvolaných viry subtypu H5N1.
V osmnácti případech byla prokázána infekce ptačím virem. Tříletý chlapec zemřel na tzv. Reyův syndrom a akutní respirační onemocnění vzniklé po virové pneumonii. Na infekci v roce 1997 zemřelo celkem šest lidí. Zjistilo se, že téměř všichni nemocní měli několik dní před projevem onemocnění kontakt s živými kuřaty. Honkongské úřady tehdy nařídili utratit více než 1,5 milionu kuřat.
Veterinář, který se podílel na likvidaci drůbeže v souvislosti s aviární influenzou v Nizozemsku, zemřel roku 2003 na selhání ledvin. Po smrti byl u něho prokázán virus aviární infuenzy.
V říjnu 2003 byla potvrzena infekce virem H5N1 ve Vietnamu. Z osmi potvrzených případů bylo šest smrtelných. Asi poslední fatální případ se vyskytl 23. ledna 2004 v Thajsku.
Veterinární předpisy
Naše veterinární předpisy obsahují veškerá opatření EU, související s aviární influenzou. Léčba se neprovádí a preventivní vakcinace je v Unii zakázána. Diagnózu je nutno podpořit laboratorním průkazem viru a jeho typizací. Opatření spočívá v karanténování nebo izolaci dovezených zvířat včetně okrasných ptáků, určených do zájmových chovů. Další opatření v zemích Evropské unie se řídí Směrnicí Rady č. 92/40/EHS zavádějící Společenství pro tlumení influenzy ptáků.
Protilátky se v ČR nevyskytují
Autor referátu také prezentoval výsledky laboratorních testů prováděných v České republice. V roce 2003 proběhlo v ČR plošné šetření u porážené drůbeže se zaměřením na zjištění případných protilátek (především typů H5 a H7), které by signalizovaly výskyt choroby. Bylo vyšetřeno 435 vzorků séra brojlerů, nosných a masných slepic, krůt a kachen ze všech regionů naší republiky. Ve všech případech byl výsledek negativní.
V České republice nebyla aviární influenza zatím nikdy diagnostikována, přesto zavlečení nákazy do našich chovů s rozšiřujícím se zahraničním obchodem s drůbeží stále hrozí.
