Zemědělská a. s. Opava – Kylešovice je známým zemědělským podnikem na opavském okrese. Za poslední léta došlo v uvedené akciové společnosti k celé řadě změn v pohledu na chov mléčného skotu a jak se dalo očekávat, výsledky se začínají rychle projevovat.
Zemědělská a. s. Opava – Kylešovice obhospodařuje v současné době celkem 3160 ha zemědělské půdy, na které pěstuje především obiloviny a cukrovku. Společně s výrobou píce to znamená pro podnik vlastní soběstačnost v objemových krmivech. Specialitou zdejší akciové společnosti je pěstování námelu pro použití ve farmaceutickém průmyslu.
Celkem zde chovají přes 1100 kusů mléčného skotu (z toho přes 500 dojnic) a téměř 2600 prasat (z toho více než 210 prasnic) na pěti střediscích přímo v Kylešovicích a jejich okolí. Doplňkem živočišné výroby je výkrm brojlerů pro drobný prodej.
Od roku 1997 došlo postupně k řadě investic do živočišné výroby a ke zlepšení podmínek pro chov skotu a výrobu mléka. Přechod od vazného k volnému ustájení (1997), rekonstrukce VKK (1998), nákup a instalace rybinové dojírny 2 x 12 stání (1999). V roce 1993 přešli v Kylešovicích od střídavého křížení ke křížení převodnému na holštýny. V současné době je stádo z 80 % holštýnské. V roce 1999 došlo k celkovému ozdravení stáda – pozitivní brakace. Stádo je organizované podle užitkovosti do sedmi skupin – rozdoj, 35 litrů, 30 litrů, 25 litrů, 20 litrů, 15 litrů a stojící na sucho. Technika krmení je používána směsná krmná dávka. Zajímavostí je zde úspěšné používání automatických krmítek – lízátek pro aplikaci melasy v rozdoji.
Smyslem řady změn a úprav krmných postupů a častokrát i změn personálu bylo docílit základního principu ve výživě zvířat: „Co se vypočítá, musí zvířata využít“. Zde platí pravidlo šesti bodů, kterými krmná dávka prochází: vypočítaná – namíchaná – nabídnutá – zkrmená – strávená – využitá (viz obrázek). „Důležité je, aby obsluha byla natolik proškolená a technologie krmení byla tak zorganizovaná, aby se minimalizovaly chyby způsobené lidským faktorem,“ sdělil nám Ing. Slavík, hlavní zootechnik podniku.
Vlastní paznehtář, čedičová podlaha (zabroušená do všech stran) v čekárně před dojírnou a pravidelné používání chemických prostředků (mero Hufsan) pro péči o paznehty dosahují mimořádně dobrého zdravotního stavu končetin dojnic.
Zásluhou trvale měnících se stravovacích návyků obyvatel a tím změně trhu s hovězím masem se vedení společnosti rozhodlo s výhledem do pěti let neprodukovat býky a nabídnout mladé býčky (do věku jednoho měsíce) na prodej.
Pane předsedo, na co kladete ve vašem podniku nejvyšší důraz při chovu mléčného skotu? „Základním stavebním kamenem celé mozaiky péče o dojnice je kvalitní krmivo, stálost krmné dávky, zdravotní stav zvířat a prostředí, ve kterém zvířata přebývá. Výživa a zdravotní stav zvířat jdou spolu ruku v ruce a bez kvalitní a správné výživy by nebylo možné dosáhnout dobrého zdravotního stavu. Oba činitele ovlivňuje lidský faktor. Proto klademe i vysoký důraz na systém práce a způsob odměňování personálu.“
Když se podíváme na vývoj mléčné užitkovosti, začíná prudší narůst od roku 1997. Co jste proto museli udělat? „Ke zlepšení mléčné užitkovosti a k jejímu rostoucímu trendu, který chceme nadále udržet, přispělo několik důležitých rozhodnutí. Změna ustájení, ozdravení stáda a zahájení spolupráce se společností v oblasti výživy. Se společností České Sano jsem spolupracovali od roku 1995 v oblasti výživy prasat. Protože se ukázaly dobré výsledky, rozhodli jsme se využívat poradenství a výrobků Českého Sana i pro skot. Dnes krmíme ve spolupráci se Sanem všechny kategorie prasat a skotu.“
Ing. Žádník odborný poradce společnosti České Sano pro oblast severní Morava doplňuje předsedu společnosti: „Základním principem výživy dojnic podle Sano konceptu je zásada, že dojnice dostává vždy všechny komponenty v krmné dávce každý den. Není rozdíl mezi krmnou dávkou pro krávy stojící na sucho, po otelení nebo při produkci mléka. Potřeba živin se reguluje přimícháváním slámy. Bachor si tak neodvyká na nepřítomnost některé z komponent krmné dávky. I seno se nekrmí zvlášť, ale přimíchává se do krmné dávky stále. Výživa podle Sano konceptu výživy společně s výjimečnými premixy a mléčnými krmnými směsi je předpokladem pro kvalitní telata, jalovice a v neposlední řadě i pro dojnice s vysokou užitkovostí.“
Martin Kaas, České Sano
