Krmné komponenty mají na poměr kationtů a aniontů v močových cestách prasnic značný vliv. Možností, jak se vyhnout infekcím v močových cestách je snížení pH – ovlivněné právě změnou poměru kationtů a aniontů. To může být uskutečněno krmením specifickou dietou v době, kdy má prasnice selata.
Koncept tohoto krmného programu při využívání poměru kationtů a aniontů v krmné směsi (DCAD) je v současnosti diskutován pro následující využití. U skotu se manipulace s DCAD využívá pro dojnice během stání na sucho, aby se tak zabránilo poporodní hypocalcemii. Vědci zkoumají možnost úpravy DCAD i pro zlepšení reprodukce prasnic tak , aby se snížilo pH moči a redukovalo se nebezpečí infekcí močových cest (syndrom MMA a další). Zatímco o konceptu DCAD u dojnic se diskutuje víc než 20 let, použití DCAD u prasnic je celkem nové. Pro dojnice DCAD bylo definováno jako miliekvivalenty (Na + K-Cl-S) na kg sušiny. Manipulace s DCAD nedojících krav se ukázala být tak účinná jako terapie vitamínem D před otelením a v mnoha případech praktičtější než nízkovápenatá dieta. Vhodná manipulace s DCAD redukuje výskyt a trvání hypocalcemie spojené s porodem kvůli zvýšené absorpci intestinálního Ca a jeho mobilizaci z kostí.
Ačkoli je výpočet hodnoty DCAD dané krmné směsi založen na anorganických nemetabolizovatelných iontech Na, K, Cl a S, největší vliv na kyselinovou homeostázu zvířat a tedy pH moči mají metabolizovatelné organické ionty. Níže se hovoří i vlivu různých složek výživy na DCAD a vlivu různých alkalizačních a okyselovacích substancí v krmivu prasnic.
Synonyma pro DCAD
ACB Anion-cation Balance
SID Strong Ion Difference
DUA Dietary Undetermined Anions
dEB Dietary Elektrilyte Balance
Krmné složky ovlivňující DCAD při reprodukci prasnic
Některé složky krmiva výrazně ovlivňují DCAD krmiva a tudíž i pH moči. Množství oxidovaných metabolizovatelných organických anionů (anionových aminokyselin, karboxylátů atd.) určuje čistou produkci bicarbonátů (HCO 3-) , jinak řečeno čistou spotřebu protonů (H+). Naopak množství organických kationů (kationových aminokyselin, NH4+ a dalších) určuje čistou spotřebu bicarbonátů, což znamená čistou produkci protonů. Tedy organické kationy vedou k okyselujícímu prostředí v organismu. Vliv anorganických kationů a aniontů je odvozen z minerálních solí (nemetabolizovatelné jsou hlavně výsledkem různé efektivity intestinální absorpce kationů a anionů dané soli).
Nejdůležitější krmiva, které potenciálně ovlivňují DCAD prasnic, jsou komponenty obsahující síru a fosfor. Největší poměr vyměšovaných protonů je výsledkem krmení methioninem a cystinem. Skupina -S - H těchto aminokyselin, které není využita na syntézu proteinů je nakonec oxidována v metabolismu kyseliny sírové:
Met (Cys) → glukóza + močovina +SO4–2 + 2 H+
Glukoza může být nahrazena Triglycerinem nebo CO2. Vylučování H+ může být zvýšeno kvantitativně o dva moly H+ na jeden mol oxidovaného DL- methioninu. DCAD některých komponentů vypočítané dle obsahu Ca, Mg, Na, P, Meth+Cys a Cl je uvedeno v tab.1.
Krmiva jako je cukrová řepa, rybí moučka či sója, mají vysokou hodnotu DCAD, vyšší množství těchto komponentů způsobuje nevhodně vysoké hodnoty pH moči. Naopak nízké hodnoty DCAD mohou být dosaženy vysokými dávkami ječmene, triticale a kukuřice.
Nejnižší hodnoty DCAD mohou být dosaženy doplňovaným DL-methioninem (-12 800 meq/kg) a teoreticky i fosforečnou kyselinou (-18 700 meq/kg) kvůli jejich silným okyselovacím účinkům. Nejvyšší DCAD je reprezentováno vápencem (CaCO3). Proto by se krmivář měl vyhýbat zbytečnému zařazování tohoto komponentu do krmných směsí prasnic.
DCAD a pH moči
Jak bylo dříve zdůrazněno, cílem aplikace DCAD u prasnic je snížení pH moči. Manipulace množstvím okyselovacích a alkalizačních substancí v krmivu proto poskytuje účinný nástroj snižující nebezpečí infekce v močových cestách. Podle Jurgense (1991) snížení pH moči z obvyklé hodnoty okolo 7 na hodnoty pod 6,1 až 6,3 vyúsťuje ve zřetelné snížení počtu mikrobů v močových cestách zvířat. Počet mikrobů vyšší než 10 4 až 10 5 v moči prasnic se zdá být kritický. Výsledky pokusů dokazují, že počet mikrobů může být snížen pod kritickou hranici 104 až 105 snížením pH moči při krmením dodatečným množstvím DL-methioninu.
Mikrobiální počet byl určen 2 různými metodami: CLED (Cystein–Lactose–Elektrolyte-Deficient Agar = celkový počet mikroorganizmů) a Mac (MacConkey Agar = specifické gramnegativní bakterie).
Snížení podle CLED bylo od 10 6,2 do 10 5,1, podle MAC od 10 4,7 do 10 3,2.
Velmi slibnou a široce uznávanou formulaci krmné směsi uvedl Oblastní zemědělský institut v Bavorsku. Po dobu 8 až 10 dní před zabřeznutím doporučují kombinaci směsi KPK s 50 % ječmene. Normální DCAD směsi pro kojící prasnice je okolo +200 až +600 meq/kg, zatímco ječmen má DCAD -42 meq/kg.
Dodatečné doplnění methioninu (20g/kg KS) pomáhá poklesu hodnoty pH moči pod 6,3. V pokusných studiích při pH moči prasnic sníženém pod 6,3 a po 6 dnech krmení touto dietou vykazovalo pH hodnoty 5,8 až 6,3 ještě během dalších dnů. Přebytku Ca doplňovaného jako CaCO3 by se mělo zabránit, poměr Ca/P by měl být v rozmezí od 0,9 do 1,1. Taková dieta (49 % ječmene, 20g DL - methioninu/kg) by měla vést k DCAD průměrně -100 meq/kg, což může efektivně zabránit infekcím močových cest a syndromu MMA.
Dva dny po zabřeznutí je krmný režim opět změněn na běžnou krmnou směs. Tato krmná strategie se ukázala být účinným, jednoduchým a ekonomickým nástrojem zlepšujícím reprodukci prasnic. Strategie je v současnosti aplikována mnoha farmáři pro zlepšení zdravotního stavu zvířat.
Koncept dietetického rozdílu kationů a anionů je hodnotným nástrojem pro snížení rizika infekcí močových cest u prasnic. Pro formulaci krmné směsi bylo prokázáno, že zředěním krmiva ječmenem a přidáním 1 až 2 % methioninu je jak účinným, tak ekonomickým prostředkem pro snížení pH moči prasnic. Tímto speciálním okyseleným krmiv by prasnice měly být krmeny po dobu 8 až 10 dnů před zabřeznutím do 2 dnů po něm.
Dr. Dirk Höhler,
Dr. H. Lindemayer
Prof. S. Wolffram
Degussa-Hüls
Přeložila Alena Šrámková
