Při péči o vzhled krajiny dobrý hospodář nemůže mít na mysli jen okamžitý ekonomický efekt, ale dlouhodobý užitek, včetně estetického a relaxačního působení krajiny na člověka. Nutnost péče o krajinu potvrzuje Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky, přijatý vládou ČR 17.6.1998. Ke stejnému účelu slouží i programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, které jsou každoročně stanovovány ve formě nařízení vlády. V nich jsou vždy pro příslušný rok m.j. uváděny podmínky pro poskytnutí dotací na údržbu travních porostů a pastevní chov hospodářských zvířat.
Tvářnost mnoha našich území se uchovala do dneška právě díky dlouhodobé tradici pastvy. Na špatně přístupných místech to byla hlavně pastva koz a ovcí. Paradoxem je, že snahy o její obnovení se dosud velmi často setkávají s nepochopením a odmítáním. Z dosavadních zkušeností však víme, že zanechání zemědělské činnosti vede k zarůstání volných ploch křovinami a postupnému návratu k lesu, který je původním stavem vegetace na většině území ČR. Ukázalo se, že je prakticky neúnosné tato území udržovat pouze sečením bylin a vyřezáváním dřevin. Na chráněných územích ČR se začala v posledních letech zavádět pastva ovcí za účelem obnovy kvetoucích horských luk na území KRNAP a dále pastva ovcí a koz pro záchranu teplomilných společenstev skalních stepí a sutí, která jsou v naší zeměpisné šířce raritou. Zkušenosti a poznatky vyplývající z tohoto výzkumu by mohly sloužit nejen k účelům ochranářským, ale i při širším uplatnění pastvy malých přežvýkavců obecně.
Řízenou pastvu ovcí a koz na chráněných územích Prahy realizuje od r. 2000 s podporou Magistrátu hl. města Prahy organizace Českého svazu ochránců přírody se sídlem v Říčanech u Prahy. Stádo 25 ovcí a 15 koz (v r.2001 již dvě stáda) působilo celkem na 15 chráněných územích. Na pokusných plochách 7 vybraných území jsme nalezli 106 druhů rostlin v r.2000 a 125 druhů v r.2001. Rozborem fytocenologických snímků pokusných ploch na 5 územích bylo již po 1. roce pastvy zjištěno, že druhová rozmanitost se na většině hodnocených lokalit zvýšila a obměnila se 1/3 až 1/4 druhů (tabulka 1). Zjištěné změny ale nelze přičítat jen opasení nadzemní biomasy, selektivnosti okusu druhů, sešlapu a hnojivému účinku exkrementů. Projevila se i přirozená obměna jednoletých a dvouletých druhů, ačkoliv převahu ve stepních společenstvech mají druhy vytrvalé. V tabulce 2 jsou uvedeny informace o pěti hodnocených územích a výšce porostu před a po pastvě. Přítomnost vyšších dřevin a vysokých bylin a trav (PP Baba a PR Divoká Šárka) se projevila i po pastvě, neboť zvířata do určité míry okusem „kopírovala terén“. Téměř všechny zjištěné druhy ovce a kozy v různé míře opásaly. Preference ve výběru druhů závisela kromě smyslových vlastností (chuť, vůně, vzhled, křehkost) i na jejich umístění v terénu, konkrétním zastoupení druhů, fázi jejich růstu a vývinu, pokryvnosti jednotlivých druhů v porostu a jeho hustotě. Proto některé druhy, dobře spásané na jednom území, byly na jiném přehlíženy. Nebyly paseny druhy buď tuhé a ostnité nebo velmi nízkého vzrůstu. Opomíjena však nebyla kopřiva dvoudomá. Vždy byly dobře paseny trávy a to i krátkostébelné. Zvláště důležité bylo dobré vypásání ovsíku a trnek, případně růží, které svojí vysokou konkurenční schopností potlačují původní společenstva skalních stepí a sutí.
Z dosavadních poznatků tedy vyplývá, že řízená pastva ovcí a koz je jednou z cest (mnohdy nenahraditelnou), jak odborně a při tom přirozeným způsobem zabezpečit údržbu a obnovu porostů v chráněných, obtížně přístupných, nebo pro současné produkční zemědělství nepříznivých územích. V poslední době se ukazuje, že pastva ovcí a koz nalézá uplatnění i při údržbě netradičních ploch a k sociálně - humanitárním a pedagogickým účelům.
Výsledky uvedené v tomto článku byly získány v průběhu řešení institucionálního záměru MZe – M02 – 99 – 03.
