Ovce jsou trvalou součástí zemědělství.Jejich postavení a význam se vyvíjelo nerovnoměrně podle ekonomických podmínek- období rozkvětu bylo vystřídáno úpadkem. Na počátku nového tisíciletí stojí naše ovčáctví opět na křižovatce. Je nutno se rozhodnout pro další směr vývoje, který bude odpovídat celoevropskému trendu.
V rámci restrukturalizace marginálních oblastí je chov ovcí pro české zemědělství jednou z priorit z důvodu jejich udržování v kulturním stavu permanentním spásáním i z hlediska účelného využití potenciálu trvalých travních porostů pro produkci masa. Chov ovcí je v porovnání s ostatními druhy hospodářských zvířat nejméně investičně náročný, některá plemena je možné chovat celoročně bez ustájení, v zimním období se chová pouze základní stádo, tj. bahnice a berani, což představuje významnou úsporu krmení.
Ekonomický zisk a stabilizaci je nutno dosáhnout především zlepšením reprodukčních a produkčních ukazatelů. Proto se v současných podmínkách ekonomického prostředí produkční zaměření usměrňuje hlavně do systému zaměřeného na produkci masa (okrajově produkci mléka).Společným fenoménem pro oba produkční systémy je plodnost.
Vývoj početních stavů ovcí v jednotlivých letech dokumentuje tabulka č. 1
ZMĚNA VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ
Podmínky tržního hospodářství výrazně změnily systém výrobního zaměření v chovu ovcí. Prioritní vlnařská užitkovost byla u všech plemen nahrazena plodností, mléčností a hlavně masnou užitkovostí. Produkce vlny se stala druhořadou užitkovou vlastností. Tato zásadní a přitom poměrně náročná přestavba užitkového zaměření neproběhla hladce a bez ekonomických následků a ztrát (viz tabulka č. 1).Od roku 1990 se struktura chovaných plemen ovcí na celém území ČR zásadně změnila. Stáda vlnařských plemen byla v období restrukturalizace a privatizace zemědělských podniků neuváženě zlikvidována (negativní roli sehrála i nepříznivá veterinární situace), pouze malá část byla převedena na kombinované, případně masné užitkové typy.
REPRODUKCE OVCÍ
Reprodukce patří k nejdůležitějším užitkovým vlastnostem. Plodnost podmiňuje produkci masa, mléka, kůží i vlny. Tuto vlastnost ovlivňuje řada vnitřních (genetické) a vnějších faktorů (výživa, chovatelské a klimatické podmínky, zdravotní stav, intenzita reprodukce a věk).
Z praktického hlediska je rozhodujícím ukazatelem plodnosti počet odchovaných jehňat. Vysoká plodnost vždy svědčí o dobré chovatelské úrovni a dobrém zdravotním stavu, což se projevuje na kvalitním odchovu jehňat s maximálním úhynem do 5 %.Hodnocení plodnosti se provádí za delší časové období a vyjadřuje se indexem plodnosti ( např.5/5/9/8,což znamená, že ovce je pětiletá, pětkrát se obahnila, porodila celkem 9 jehňat a z toho bylo 8 odchováno. Celková plodnost je 180%, produktivita 160%, index plodnosti 2.25 a index odchovu 2).
Biologické základy reprodukce
Pohlavní zralost u beránků nastupuje ve věku 3 až 6 měsíců, u jehnic ve 4 až 7 měsících. Z toho vyplývá povinnost při společném chovu oddělit jehňata ve věku 4 až 5 měsíců.
Pohlavní dospělost nastupuje při dosažení 40 až 60% živé hmotnosti dospělých ovcí (tj.u jehnic asi 45 kg ž.h.). Jehnice mohou být zařazeny do plemenitby za předpokladu plnohodnotné výživy na dokončení růstu a vývinu. Berani by se měli zařazovat až po dosažení tělesné zralosti.
Z hlediska tělesné zralosti se raná plemena zařazují do plemenitby v 10 až 12 měsících, ostatní v 16 až 18 měsících.
Po dosažení pohlavní zralosti začíná fungovat složitý neurohumorální mechanismus na základě vnějších (klimatické podmínky, délka a intenzita světla, geografická poloha, roční období, fáze měsíce, domestikace, výživa, zrakové, čichové a sluchové vjemy) a vnitřních podnětů (hormony, individualita, zdravotní stav). Plemena ovcí chovaná u nás vykazují zvýšenou pohlavní aktivitu zpravidla na podzim. Nejdelším plodným obdobím u nás chovaných ovcí se pyšní plemeno bergschaf (250 dní), následuje merinolandschaf a merino (200 dnů),a texel (130 dnů). Přibližně 10% ovcí vykazuje celoroční pohlavní aktivitu, zejména tehdy, pokud jsou chovány společně s berany. U bahnic se dostavuje pohlavní aktivita po zkrácení světelného dne, tj.4 až 6 týdnů po nejdelším dnu – 21.červnu. Berani jsou plodní celý rok, množství a kvalita semene se však v průběhu roku mění.
Pohlavní cyklus je u ovce polyestrický s délkou 17 až 18 dnů. Má čtyři fáze: předříjová, říje, poříjová a meziříjová. Březost trvá v průměru 143 až 156 dnů s poměrně významnými meziplemennými rozdíly.
Způsoby reprodukce
Podle způsobu zapouštění ovcí se rozlišuje plemenitba přirozená a umělá (inseminace). Inseminace se u ovcí provádí zejména zmrazeným semenem, z biotechnologických metod se dále používá synchronizace říje, superovulace, embryotransfer (ET), diagnostika gravidity, indukce porodu a další.
Způsoby připouštění u přirozené reprodukce jsou: volné „na divoko“ ( neznámý původ jehňat, nutná výměna beranů), skupinové (částečné uplatnění selekce při rozdělení stáda na skupiny), harémové (každý beran má skupinu,náročné na ošetřování, známý původ jehňat), individuální „z ruky“(nejvhodnější ).
Ve stádech s kontrolou užitkovosti se nejvíce uplatňuje individuální zapouštění „ z ruky“. Říjící se ovce jsou vyhledávány prubíři, což jsou mladí aktivní berani nebo kozli se zástěrkou nebo deviací penisu. Prubíř se pouští do stáda na 1 hod (ráno i večer) při maximálním vytížení 100 ovcí. Před připouštěcím obdobím se ovce ostříhají v okolí vnějších pohlavních orgánů, rovněž berani mají být 1 měsíc před připouštěním ostříháni.Velkou pozornost je třeba věnovat ošetření paznehtů. Mladý beran může krýt denně 2 až 4 ovce, dospělý 5 až 6. Délka připouštěcího období by neměla při klasickém způsobu chovu být delší než 4 až 6 týdnů, tedy dva pohlavní cykly.
Intenzifikace reprodukce a možnosti zvýšení plodnosti
Tohoto cíle se nejčastěji dosahuje chovatelskými postupy- plnohodnotnou výživou, dobře určeným termínem zapouštění i dobou zařazení jehnic do plemenitby, délkou mezidobí (od bahnění do bahnění) a snížením úhynu jehňat. V České republice se používají následující termíny bahnění : zimní bahnění (prosinec – únor), zejména u jemnovlnných ovcí s ohledem na produkci velikonočních jehňat, jarní bahnění (březen – květen), které se uplatňuje zejména při oplůtkové pastvě s prodloužením pastevního období a při němž se dosahují nejlepší reprodukční ukazatele, neboť ovce se zapouštějí v nejlepším výživném stavu, letní bahnění(červen – červenec) a podzimní bahnění (srpen – říjen). V posledních letech se pro účely zvýšení plodnosti zavádí častější bahnění (3 krát za 2 roky), což je podmíněno časným odstavem jehňat (35 až 60 dnů), časnějším zařazením jehnic do plemenitby a omezením úhynu jehňat. V tomto případě se osvědčilo následující reprodukční schéma :
1 – zapouštění VII – VIII, bahnění XII – I, odstav II
2 – zapouštění III – IV, bahnění XIII – IX,odstav X
3 – zapouštění XI – XII, bahnění IV – V, odstav VI
Šlechtitelské postupy používané v chovu ovcí zahrnují zejména: introdukci vysoce plodných plemen (romanovská ovce, finská ovce), selekci uvnitř plemen (na velikost vrhu, bahnění v mimoplodném období nebo na vlastnosti, které se selekcí korelují) nebo inkorporaci genů velkého účinku.
Poměrně snadno a rychle lze zvýšit plodnost ovcí na optimální hladinu pro daný produkční systém křížením finských a romanovských ovcí pomocí převodného křížení, stabilních systémů hybridizace a tvorby syntetických linií. Selekce na plodnost je dlouhodobá záležitost, protože koeficient dědivosti je velmi nízký. Proto je snaha najít pomocná selekční hlediska s vyšší dědivostí(např. počet ovulovaných vajíček, který determinuje velikost vrhu). Další možností pro zvyšování četnosti vrhu je inkorporace genů velkého účinku do genetické výbavy dané populace ovcí. Předností těchto genů(majorgeny) je to, že je lze opakovaným zpětným křížením a v budoucnosti i genetickým inženýrstvím introdukovat do různých plemen. Nejznámějším genem odpovídajícím za plodnost je gen F ovcí Booroola (identifikovaný v roce 1982 v Austrálii).
Možnosti celoročního bahnění ovcí
Překonání sezónního období neplodnosti a zvýšení četnosti bahnění je možné docílit těmito metodami:
a)zlepšením výživy (flushing) – provádí se 4 až 8 týdnů před začátkem připouštěcího období, kdy se předkládá dostatek kvalitní a dostupné pastvy.Ve vyjímečném případě lze použít přídavek jadrného krmiva v krmné dávce.
b)s pomocí využití efektu zařazení berana do stáda 3 týdny před začátkem připouštěcího období. Toto opatření stimuluje a do jisté míry i synchronizuje výskyt říje.
c)regulací světelného dne.Tento postup se používá zejména v systému trojího bahnění za dva roky, kdy pouze druhé připouštění připadá na mimoplodné období březen – duben. Podstata systému spočívá v přeorientaci ovcí po obahnění v lednu na dlouhý světelný den (16 hod.) do konce února, v dalším období do konce dubna je potřebné zkrátit délku světelného dne na 8 hodin. Do stáda se pouští berani dráždiči začátkem března a do 40 dnů po změně světelného režimu nastupuje plodná říje. Pro účely regulace délky světelného dne musí být ovčín vybaven účinným zatemněním, je nutný rovněž dostatečný světelný zdroj
d)hormonální cestou neboli použitím preparátů, které jsou analogy hormonu žlutého tělíska a tlumí pohlavní cyklus. Tyto tampony se zavádí na dobu 12 až 14 dnů do pochvy bahnice a po jejich odstranění dochází k hromadným projevům říje, která může být zesílena aplikací sérových gonadotropinů.
Závěry
Na základě uvedených poznatků lze vyšší plodnost dosáhnout pomocí daného schématu :
A.Zvýšením procenta obahněných ovcí resp.snížením jalovosti
B.Zvýšením počtu jehňat ve vrhu
C.Zkrácením mezidobí připouštění na 8 měsíců
Doplňujícím a efektivním faktorem všech stimulačních metod je metoda beraního efektu
Šlechtění hospodářských zvířat je dynamický systém, který se neustále vyvíjí. Nesmíme zapomínat na fakt, že geneticky daná potenciální schopnost je předpokladem dosahování vysoké plodnosti, ale ta při své plné manifestaci vyžaduje naplnění všech požadavků na kvalitu výživy, technologii ustájení a ošetřovatelské péče. Stále platí, že největší měrou na celkové proměnlivosti užitkovostí mezi zvířaty se podílí faktor chovatele (z 60 a více %), faktor náhodného působení prostředí z 30 % a genetické založení zvířete přibližně z 10 %.
Ing.Vladimír Bařina,Ph.D.
šlechtitel SCHOK v ČR
