V tomto článku bych čtenáře rád seznámil s mým pohledem zootechnika na reprodukci v chovu skotu, zvláště pak s praktickými zkušenostmi v tomto, podle mého názoru spolu s výživou nejdůležitějším článkem v chovu vysokoužitkových dojnic. Vyřešení problémů v reprodukci znamená zároveň významné zefektivnění výroby mléka i masa.
Zkušenosti jak s inseminací dojnic, tak s vedením chovu skotu, jsou určitě zcela ideálním spojením pro solidní výsledky v reprodukci. O tom, že úspěchy v této oblasti nejsou náhodné a jsou podloženy výsledky v našem vlastním chovu dokazuje tabulka l, ve které je uveden vývoj dojivosti a zároveň mezidobí v chovu Agris Jedovnice za posledních pět kontrolních roků. Chováme 100 krav českého strakatého plemene, v loňském roce byl náš chov uznán jako šlechtitelský.
Za nejdůležitější faktor považuji bezpodmínečně dobře vybilancovanou krmnou dávku, jak z hlediska energie, tak dusíkatých látek. V krmné dávce je třeba věnovat řádnou pozornost „dopování " vitamíny, makro- a mikroelementy. Perfektně zvládnuté období stání na sucho je podmínkou pro následující vysokou a plochou laktační křivku a minimální problémy po porodu. Zcela jednoznačně doporučuji oddělit dojnice stojící na sucho od produkčních a věnovat zvláštní pozornost jejich krmné dávce. Po převodu do produkční skupiny asi 14 dní před očekávaným otelením aplikuji dojnicím injekčně vitamíny. Zároveň nasazuji 1,6 kg produkční směsi pro dojnice vlastní výroby. Po otelení pak pravidelně zvyšuji přibližně každé 3 dny dávku o toto množství tak, abych asi za tři týdny byl na zvolené cílové úrovni. Tímto se snažím alespoň částečně vyrovnávat energetický deficit, kterým se později u dojnic projevuje. Důležité je sledování výtoků po porodu, které mají trvat maximálně asi 14 dní. Pak se již věnuji zaevidování první říje, případně objevení se první krve po říji. Z těchto údajů vycházím při hlídání další říje, která je již většinou plnohodnotná a dojnice? pokud nemá problémy s výtoky a involucí dělohy, v ní celkem úspěšně zabřezává. Následující třetí říje je v úspěšnosti zabřezávání již o něco horší.Většinou to pak napravujeme na čtvrté říji, která se dostaví asi 80. až 90. den po otelení, kdy se podle mého názoru daří vyrovnat energetická bilance u dojnice.
Vyhledávání říje
Říji vyhledávám s pomocí ošetřovatelů (u kterých je pomoc při vyhledávání říjí jedním z kritérií pro výplatu zavedených ročních prémií). Při rozhodování o době inseminace používám dvě pracovní pomůcky. První pomůckou je přístroj ESTRAL. Jde o starší typ, kde je možno pozorovat klesání či stoupání elektrické vodivosti v poševní sliznici podle ručičkové měřicí stupnice.Tak mohu při více měřeních posuzovat, zda říje teprve přichází, nebo již končí. Další důležitou pomůckou je vlastní levá ruka, pomocí které vyhodnocuji kontrakci dělohy a stav vaječníků s dominantním folikulem. Podle tohoto vyšetření také zapouštíme. Reinseminujeme výjimečně, po předchozím zjištění přetrvávání folikulu i druhý den po inseminaci. Chci na tomto místě upozornit, že samotnou inseminaci v naprosté většině provádí inseminační technik PLEMA, a. s., Brno, střediska Boskovice. Patrně jsme měli štěstí na zodpovědného pracovníka, který však již odešel na zasloužený odpočinek. Díky výborným vzájemným vztahům s vedením střediska jsme se dohodli na nástupci, který podle mého názoru splňuje rovněž veškeré požadavky na dobrého inseminačního technika. První výsledky to již jasně naznačují.
Musím v tuto chvíli apelovat na osoby zodpovědné za reprodukci v chovech, aby si všímaly činnosti inseminačních techniků a trvaly na správném a řádném provedení inseminačního úkonu se vším, co k tomu patří, zvláště pak ve vztahu ke zkontrolování říjící se plemenice. V případě nedostatku na ně upozornit samotného technika a pokud ten neprovede nápravu, informovat o nedostatcích jeho nadřízené. Za peníze, které platíme, musíme vždy vyžadovat řádné provedení úkonů.
Vyšetřování březosti
Za neméně důležité pak považuji rané vyšetření březosti, které si sám provádím od 35. dne po poslední inseminaci. U jalových plemenic se zaměřuji na vyšetření vaječníků a dělohy a podle tohoto vyšetření pak postupuji dále. Buď čekáme na nejbližší říji (možné je ji i uspíšit) nebo v případě problému (například cysty) pak provádíme cílené ošetření.V současné době je zabřezávání po první inseminaci u krav na úrovni více než 60 %. U jalovic provádíme výhradně embryotransfer a zabřezávání je také minimálně na této úrovni. Servis perioda se pohybuje kolem 85 dní a inseminační index u krav l,5 až l,6.
Závěrem bych rád zaujal stanovisko k názoru, že vysoká dojivost s sebou přináší problémy v reprodukci. Jistě je to částečně pravda, ale při zvládnutí doby stání „na sucho" a kvalitní poporodní péči se problémy minimalizují. Vždyť vysoká užitkovost je znamením, že výživa a krmiva je v pořádku. Záleží na nás, abychom ještě zvládli připojit ke sledování výživy i sledování reprodukce v chovu. Zcela jistě se nám to vyplatí, neboť čísla ukazující na ztráty zaviněné prodloužením servis periody si uvědomíme při pohledu na tabulku. 2 .Nikdo z nás nemá přece peníze na rozhazování. Ušetřené peníze můžeme do chovu skotu reinvestovat. I v zemědělství platí, že vhodně umístěné peníze přinášejí opět peníze. Je otázkou, zda všechny oprávněné organizace se o naplnění tohoto rčení řádně starají a peníze chovatelů tak nekončí místo v šlechtitelském programu v kapsách někoho jiného.
Ing. Miroslav Doležel,
Agris Jedovnice spol. s r.o.
