Hlavním cílem všech chovatelů prasat je dosahovat odpovídající zisk, který zajišťuje rozvoj podniku a umožňuje udržet se na trhu s vepřovým masem. K tomuto cíli vede cesta přes neustálé zlepšování všech parametrů užitkovosti. Lze konstatovat, že v posledním období došlo k výraznému zlepšení v oblasti jatečné hodnoty, a proto se dostává do popředí zájmu chovatelů problematika reprodukce. Je známou skutečností, že úroveň reprodukce se výrazně (prakticky z jedné třetiny) podílí na celkových nákladech při výrobě jatečného prasete, a proto každé zlepšení užitkovosti se poměrně výrazně promítá do celkové rentability chovu.
Hodnocení reprodukční výkonnosti prasnice se souhrnně vyjadřuje počtem dochovaných selat na prasnici a rok. Chovatelé prasat vědí, že pokud chtějí dosahovat konkurenceschopnosti při výrobě selat, musí odchovat minimálně dvacet a více selat na prasnici za rok. Ve vyspělých chovatelských státech světa je snaha dosáhnout 25 odchovaných selat a objevují se cíle hovořící o odchovu až 30selat na prasnici za rok. Je důležité říci, že potenciální plodnost chovaných plemen umožňuje dosáhnout i takto vysoké cíle.
Jaká je situace v České republice? Charakteristickým jevem v našich chovech je značná variabilita v dosahované úrovni reprodukce. V ČR bylo v roce 1999 dochováno 17,6 selat a 17,8 v roce 2000. Tato čísla nejsou příliš radostná a je zřejmé, že na poli reprodukce čeká naše chovatele mnoho práce. Je však důležité, že je celá řada zemědělců, kteří dosahují 22 a více odchovaných selat a mohou tedy konkurovat i předním chovům v zahraničí. Tato skutečnost nás vede k optimismu a zároveň ukazuje cestu pro chovatele, kteří mají v oblasti reprodukce problémy.
Které faktory ovlivňují výsledky reprodukce?
Obecně je můžeme rozdělit na faktory dědičné a nedědičné. Patří sem celá řada faktorů a vlivů, jež mají více či méně vliv na dosažené výsledky v reprodukci.
Dědičné vlivy
Jedná se o komplex znaků s aditivním působením genů o heritabilitě 0,07 – 0,38. Mezi jednotlivými znaky lze vysledovat značné rozdíly, přesto platí velká podmíněnost manifestace těchto znaků na vnějším prostředí. Tato skutečnost je důležitým signálem pro chovatele. Musí se rozhodnout, jak velkou pozornost bude věnovat vnějším vlivům, aby mohl dosáhnout uspokojivých výsledků.
V posledních letech se setkáváme při studiu dědičných vlivů s molekulární genetikou. Základním programem molekulární genetiky je zmapování genomu prasete. Jedním z cílů je odhalit lokusy ( geny) podílející se na projevu užitkových vlastností a tedy i na reprodukci. Celkový počet genů v genomu prasete se do nedávné doby odhadoval v počtu od 80 – 100 tisíc. Nové poznatky, související s určováním lidského genomu, však tento počet zcela vyvracejí a uvádějí necelých 40 tisíc, přičemž z toho se na reprodukci podílí přibližně 20 – 50 genů. Mezi nejvýznamnější markery patří:
RYR gen - gen ryadinového receptoru, má vliv na reprodukční užitkovost a kvalitu masa,
ESR gen – gen estrogenového receptoru, má vztah k počtu narozených selat na jeden vrh,
PBP4 gen – retinol vážící protein, má aditivní vliv na počet selat,
OBS gen – gen pro obezitu,
K88 resp. F18 gen – geny mající vztah k citlivosti zvířat ke coli infekcím,
SOD2 gen – je markerem pro QTL plodnost a celá řada dalších.
Zjištěné markery umožňují výrazné zvýšení efektivnosti selekce. Úspěšnost selekce se bude zvyšovat s počtem dostupných genetických markerů a vazbových map.
Vliv užitkového typu
Cílené šlechtění prasat na dosažení maximální užitkovosti u všech užitkových vlastností a zároveň existence záporného vztahu mezi znaky reprodukce a jatečné hodnoty, vedlo chovatele k rozdělení chovaných plemen na mateřská a otcovská s cílenou selekcí na vybrané užitkové vlastnosti. Tuto skutečnost plně odráží i typologie jednotlivých chovaných plemen prasat. Kombinovaný a bekonový typ se vyznačuje vynikající plodností (20 a více odchovaných selat za rok), výbornou růstovou schopností (1000g denní přírůstek v testu) při odpovídajícím zastoupení libového masa (53 – 54%), důraz je kladen i na výbornou kvalitu masa. Hovoříme zde o mateřských plemenech. Naproti tomu masný typ je charakterizován střední až nízkou plodností při průměrné růstové schopnosti (800 –900g v testu) a vynikajícím zastoupení masa v těle (58-63%). Řadíme sem všechna otcovská plemena.
Metoda plemenitby
Významným faktorem při šlechtění čistých populací i tvorbě finálních hybridů je zvolená metoda plemenitby, čímž lze výrazně ovlivnit dosažený výsledek reprodukce. Při využívání čistokrevné plemenitby dochází k nepatrnému zlepšování parametrů reprodukce a k pomalému genetickému posunu. U příbuzenské plemenitby zaznamenáváme dokonce nepříznivé ovlivnění, tedy zhoršení. Naopak při použití křížení vlivem heterozního efektu dochází ke zvýšení reprodukce. Heteroze u znaků reprodukce dosahuje 10-20%. Této skutečnosti plně využívají firemní hybridizační programy uplatňované v České republice.
Věk a hmotnost při dosažení puberty
Důležitým faktorem ovlivňujícím celoživotní plodnost je správné zařazení prasniček do plemenitby a včasné zapuštění. Na nástup puberty má vliv především genotyp zvířete, výživa, celkový zdravotní stav, technika a technologii ustájení a krmení a také zacházení se zvířaty. Odborné zdroje uvádějí, že pouze nepatrný počet prasniček dosahuje puberty před dosažením 90 kg živé hmotnosti (Čeřovský,2001). Prasničky by měly být zařazovány do chovu ve věku 7,5 až 8,5 měsíců o živé hmotnosti 130 – 140 kg. Velmi důležité je naplnění vzájemné závislosti mezi věkem a dosaženou hmotností. První zapuštění je vhodné provést při třetí říji. Velkým problémem u dnešních genotypů prasat však zůstává vyhledání především první říje, a tím i správné zapuštění.
Nedědičné vlivy
Výživa
Obecně lze říci, že nežádoucí je jak příliš intenzivní, tak i nedostatečná výživa. Kvalitní, odpovídající výživa má zajistit dosažení pohlavní dospělosti, plnohodnotnou činnost rozmnožovacích orgánů a bezproblémový vývoj zárodků. V zemědělských podnicích zaznamenáváme tendenci prasnice v reprodukci překrmovat. Překrmování však není efektivní ani ekonomické. Dochází pouze ke zvýšení hmotnosti prasnic, zvyšují se náklady na odchované sele a následně může docházet k poruchám plodnosti a k problémům při porodu, popřípadě i po porodu. K efektivnímu využití prasnic v reprodukci je nutné dávkovat krmivo podle jejich kondice s přihlédnutím k reprodukčnímu cyklu a podmínkám ve stáji. Velmi důležitý je přístup k dostatečnému množství kvalitní a zdravotně nezávadné pitné vody.
Pořadí vrhu
První vrhy lze charakterizovat jako méně početné o nižší celkové hmotnosti. Označujeme je společně s druhými vrhy jako rizikové. Podle prvního vrhu nelze usuzovat na další plodnost a proto ani predikovat následnou užitkovost. Vrchol plodnosti u našich plemen prasat je na 4. a 5. vrhu, následně dochází k poklesu. Prasnice na 7 a dalších vrzích již nejsou vhodné matky. Dochází u nich k snížení hmotnosti selat při narození a také k vyššímu zastoupení mrtvě narozených a zalehnutých selat. Naproti tomu dosahují velmi dobrých výsledků v nástupu říje po odstavu selat a v délce mezidobí. Tato skutečnost má výrazný vliv na celkovou obrátkovost stáda a tím i ekonomiku produkce. Pro chovatele z toho plyne nutnost docílit alespoň 50% prasnic na 2 až 6 vrhu.
Technické a technologické faktory:
Dodržení vhodných podmínek při ustájení prasnic umožňuje dosažení odpovídající užitkovosti a zdravotního stavu. Velký důraz je v posledních letech kladen na welfare, tedy na komplex podmínek, které zajišťují spokojenou existenci zvířat, zejména pak jejich zdravotní stav a životní pohodu. Pro vytvoření vhodných podmínek při ustájení je nezbytné využívat poznatky z oboru etologie. Požadavky na ustájení rodících a kojících prasnic lze shrnout následovně:
- turnusový chov,
- snadná obsluha,
- bezezbytkové vyprazdňování koryta,
- minimální riziko poranění prasnic a selat,
- ochranná zařízení proti zalehnutí selat v porodních boxech,
- materiál podlahy dobře vedoucí teplo pod prasnicí,
- materiál podlahy udržující teplo mimo plochy pro prasnici,
- vybudování doupat pro selata s regulovatelnou teplotou,
- porodní kotce musí umožňovat pohyb při oprasení a pro pomocné práce při oprasení,
- možnost nastavení délky a šířky boxu,
- řízená klimatizace v porodně.
Do budoucna se připravuje na základě směrnice rady EU řada nařízení a pravidel pro zajištění minimální normy pro ochranu prasnic:
- celková volná plocha, kterou má mít k dispozici mladá prasnice po připuštění a každá prasnice při chovu ve skupině, musí činit minimálně 1,64m2 , resp. 2,25 m2 . Jestliže jsou zvířata chována ve skupinách s méně jak 6 jedinci, musí být podlahová plocha rozšířena o 10 %. Pokud jsou chována ve skupinách o 40 a více jedincích, může být plocha snížena o 10 %,
- u mladých zapuštěných prasnic a u prasnic musí být u roštových podlah použitých v kotcích maximální šířka otvorů 20 mm a šířka pevné části roštu 80 mm,
- od 1.1.2006 bude zakázáno používat vazných prostředků u prasnic,
- prasnice a mladé prasnice musí být chovány v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným porodem ve skupinách. Kotce, v nichž je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Pokud je ve skupině chováno méně jak 6 jedinců, musí mít kotec strany delší než 2,4 metru,
- prasnice a mladé prasnice musí mít trvalý přístup k manipulovatelnému materiálu,
- krmný systém musí umožňovat, aby každé zvíře dostalo dostatečné množství krmiva i přes přítomnost konkurentů na příjem krmiva,
- prasnicím a mladým prasnicím musí být poskytováno dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny.
K dosažení požadované užitkovosti je nezbytně nutné vytvořit vhodné mikroklimatické podmínky. Vhodné stájové prostředí, odpovídající svými parametry nárokům ustájených zvířat je jedním z hlavní faktorů rozhodujícím o dosažené užitkovosti. Mezi hlavní složky ovlivňující stájové prostředí řadíme teplotní stav prostředí, čistotu stájového vzduchu z hlediska obsahu mechanických, mikrobiologických a plynných nečistot.
Pokud se jedná o teplotu u kategorie prasnic, jako optimální se uvádí pro březí prasnice 16 až 22 oC, pro kojící prasnice v 18 až 22 oC a pro selata v 1 týdnu = 30 –až 32oC,
2 týdnu = 28 až 30oC,
3 až 4 týdnu = 26 až 28oC,
5 až 8 týdnu = 22 až 26oC.
Prasata mají špatnou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Negativní vliv na reprodukci u prasnic a kvalitu spermatu u kanců mají teploty nad 25oC. V posledním období se při úpravě teploty v letních měsících v rámci technologického řešení dobře osvědčuje sprchování zvířat nebo zavádění chlazení do stájí. Tato opatření mohou výrazně zlepšit užitkovost v tomto období.
Osvětlení prasnic se selaty musí dosahovat 80 – 100 lx a u prasnic jalových a březích nesmí být bezokenní ustájení. Nedostatek denního světla působí negativně na embryonální vývoj a zvyšuje se embryonální úmrtnost. Při prodlouženém osvětlení před a během březosti může dojít ke zvýšení ovulace a tím i velikosti vrhu.
Značný vliv na užitkovost má i kvalita stájového vzduchu. Maximální koncentrace plynů by měla dosahovat u CO2 do 0,30 objemových procent, NH3 do 0,0025 objemových procent a H2S do 0,001 objemových procent.
Interakce ošetřovatel a prase:
Lze říci, že jakýkoliv podnět a činnost ošetřovatele chápe zvíře jako hrozbu, tedy stresový podnět. Bázlivé prasnice vykazují vyšší hladinu kortikosteroidů,které negativně ovlivňují četnost vrhů. Hrubé zacházení s prasničkami v ranném věku velmi špatně působí na dosažení normální puberty a na normální zabřezávání (snížené zabřezávání až o 50 %). Dochází i následně k snížení četnosti vrhů. U zvířat s klidnou reakcí na ošetřovatele četnost selat ve vrhu stoupá. Na základě těchto poznatků je nezbytně nutné vlídné a klidné zacházení se zvířaty a to již od narození.
Závěrem je nutno říci, že reprodukce je velmi složitý komplex biologických pochodů, na které působí velké množství vnitřních a vnějších faktorů. Pouze chovatel, který bude danou problematiku řešit komplexně s velkým důrazem na zootechnicko – veterinární opatření, může dosahovat výborných výsledků.
Ing. Roman Stupka, Ing. Michal Šprysl
ČZU v Praze
