Efektivní reprodukce a využití biotechnologií může chovatelům skotu napomoci k výraznému snížení produkce metanu.
Na skot už se dneska část veřejnosti nedívá jako na zdroj kvalitní živočišné bílkoviny v mase a mléce, ale jako na zdroj metanu – plynu se silným skleníkovým efektem. Na internetu lze nalézt alarmující údaje, zvláště pokud je člověk chce nacházet a je rozhodnutý ignorovat informace, které do jeho obrazu světa nezapadají. Seriózní prameny však nepřipisují chovu skotu více než 4,5 až 5 % metanu produkovaného současným lidstvem.
Odborníci nejsou v hodnocení dopadů chovu skotu na globální oteplení zajedno. Není pochyb o tom, že metan je podstatně silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Zároveň jsou však molekuly metanu mnohem labilnější – poločas jejich rozpadu je zhruba 10 let. Metan tedy z atmosféry poměrně rychle mizí a mění se na oxid uhličitý s podstatně slabším skleníkovým efektem. Do koncentrací metanu v atmosféře se tak s nevelkým zpožděním promítne každá stabilizace či snížení jeho produkce. To se o oxidu uhličitém říci nedá. Ten se drží na stabilní úrovni po dlouhá staletí. Na výslednou tepelnou bilanci při různých scénářích redukce skleníkových plynů v živočišné výrobě proto nelze v průběhu času usuzovat tak přímočaře, jak by se mohlo na první pohled zdát.
V odborné literatuře najdeme studie, jejichž autoři došli k závěru, že americký chov mléčného skotu dosáhne v několika příštích dekádách klimatické neutrality redukcí emisí na farmách o 23 %. Jiné studie dokládají, že celkový americký chov skotu přispíval ke globálnímu oteplení naposledy v roce 1986 a od té doby už je klimaticky neutrální. Podobné argumenty zaznívají i z Austrálie jen s tím rozdílem, že tam se týkají chovu ovcí. Na druhé straně ale najdeme i v nedávné době publikované studie, která tato tvrzení zpochybňují.
Efektivní reprodukce je jednou z cest jak účinně snížit ekologické dopady chovu skotu. Kalkulace z podmínek chovu masného skotu ve Spojených státech ukázaly, že když se zvýší průměrný počet telat na krávu a rok z 0,5 na 1,0, nese to s sebou snížení spotřeby vody o třetinu, snížení potřebné plochy zemědělské půdy o 44 % a redukci v emisích skleníkových plynů přepočítaných na oxid uhličitý o 39 %. Obrovské rezervy mají v tomto ohledu země třetího světa. Názorně to dokládá příklad z Brazílie, kde zavedení umělé inseminace snížilo věk krav při prvním otelení ze 48 měsíců na 24 měsíců. Potřeba pastvin se snížila bezmála o 40 % a množství emisí v přepočtu na jedno odchované tele kleslo o 85 %.
Ing. Kristýna Hošková, Ph.D.,
Ing. Tomáš Kott, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
Kontakt: petr.jaroslav@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 2/2024.*
