Metody asistované reprodukce a in vitro produkce embryí skotu prokázaly v posledních letech významný pokrok. Použití biotechnologií ve šlechtitelské praxi přináší nové možnosti, jak významně zintenzivnit selekční tlak a modifikovat populaci zvířat požadovaným směrem využitím geneticky cenných jedinců a účinnějších selekčních strategií na základě včasného hodnocení rodičů.
Z údajů Mezinárodní společnosti pro embryotechnologie (International Embryo Technology Society, IETS) vyplývá, že od roku 2016 je ve světě přenášeno více embryí vytvářených v podmínkách in vitro než vznikajících in vivo. V roce 2021 in vitro produkovaná embrya celosvětově tvořila již téměř 80 % přenesených embryí.
Produkce embryí in vivo a embryotransfer (ET)
V České republice jsou embrya skotu pro embryotransfer nebo kryokonzervaci získávána především v rámci programů MOET (Multiple Ovulation and Embryo Transfer). Technika MOET zahrnuje superovulaci, po které dojde k uvolnění většího počtu oocytů, následnou inseminaci a výplach embryí z obou děložních rohů dárkyně a přenesení embrya ve stadiu blastocysty do dělohy příjemkyně. Doba a počet inseminací superovulované dárkyně rozhoduje o počtu oplozených oocytů. Nástup říje i následná ovulace proběhne u hormonálně stimulované plemenice většinou dříve. Vzhledem k tomu, že dochází k vícečetné ovulaci vždy v průběhu delšího časového období, je třeba provádět opakovaně reinseminaci. Ovulace u těchto dárkyň trvá i 24 hodin, proto se plemenice inseminují 3-4x po 12 hodinách, poprvé 8-12 hodin po začátku říje. Současně je nutné synchronizovat pohlavní cyklus příjemkyně na vývojové stádium embrya, které se přenáší 7. den po inseminaci. Výsledky po superovulaci a efektivnost embryotransferu jsou však stále velmi variabilní. V ideálním případě lze od dárkyně získat 5-12 embryí, nicméně těchto výsledků dosahuje pouze jedna třetina dárkyň. U superovulovaných dárkyň se do stadia blastocysty vyvíjí až 80 % oocytů zrajících in vivo. Kritériem úspěšnosti ET je zabřezávání příjemkyň, které se pohybuje od 50 % do 70 % při prvním přenosu při použití čerstvých embryí. Při přenosu mražených embryí zabřezne obecně o 10 % méně příjemkyň. Jako příjemkyně embryí se využívají nejčastěji jalovice v období chovatelské dospělosti. Úspěšnost zabřezávání je u jalovic o více než 10% vyšší než u krav. Hlavní cílem embryotransferu je genetické zlepšení v chovech využitím dárkyň vysoké genetické hodnoty, vícenásobné využití nejlepších potenciálních matek plemenných býků, zkracování generačního intervalu, produkce telat požadovaného pohlaví (sexování embryí), export a import embryí, uchovávání embryí ohrožených plemen skotu v rámci genových rezerv a v neposlední řadě i ekonomický přínos pro chovatele.
Produkce embryí in vitro (IVEP)
Techniky produkce embryí in vitro (IVEP) zahrnují meiotické zrání oocytů in vitro (IVM), oplození in vitro (IVF) a kultivaci a vývoj časných embryí in vitro (IVC).
První tele vyprodukované ze systému IVM-IVF-IVC se narodilo v roce 1987. V současnosti má metoda IVEP velký význam v oblasti výzkumu, kde jsou jako zdroj oocytů využívány především vaječníky zvířat poražených na jatkách. V zahraničí je IVEP nedílnou součástí šlechtitelských programů v chovu skotu a je běžně využívána v komerční sféře společně s přenosem embryí. V podmínkách ČR se IVEP běžně v praxi neprovádí, jsou přednostně využívány oocyty odebírané od živých dárkyň. Hlavní nevýhodou technik IVEP je nezbytnost laboratorního vybavení a přítomnost zkušeného embryologa.
Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.,
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,
Ing. Lenka Hackerová,
Ing. Barbora Klusáčková,
Katedra veterinárních disciplín,
ČZU v Praze
Celý článek najdete v Našem chovu 9/2023.
