Rezistence patogenních organismů vůči antibiotikům se za několik desítek let rozrostla v globální problém a podle jednoho z výzkumů došlo od roku 2000 ke ztrojnásobení rezistentních organismů u hospodářských zvířat. Dokument vědců z ETH Zurich, Princeton Environmental Institute (PEI) a Free University of Brussels byl vytvořen na základě výsledků první studie, jež sledovala v globálním měřítku výskyt antibiotické rezistence u hospodářských zvířat. Podle spoluautora studie Ramanana Laxmirarayana z PEI zjistili, že rezistence patogenů vůči antibiotikům od počátku 21. století dramaticky stoupla.
Od roku 2000 narostla produkce masa o více než 60 % v Africe a Asii a o 40 % v Jižní Americe, jak lidé na těchto kontinentech změnili styl stravování a jejich jídelníčky s nízkým obsahem živočišných bílkovin začaly být stále bohatší na maso. Více než polovina světového stavu kuřat a prasat se nachází v Asii. Mezi roky 2000 a 2018 se podíl antibiotik vykazujících míru rezistence vyšší než 50 % zvýšil v rozvojových zemích u chovaných kuřat z 0,15 na 0,41 a u prasat z 0,13 na 0,34. To znamená, že antibiotika, která byla použita pro léčbu, selhala ve více než polovině případů u 40 % kuřat a u jedné třetiny prasat, jež byla chována pro produkci potravin. Ze záznamů vědci zjistili, že antibiotická rezistence byla u hospodářských zvířat mnohem rozšířenější v Číně, Indii a nová ohniska se objevila v Brazílii a Keni. Vědci upozorňují na to, že by tato změna výživy neměla probíhat za cenu ztráty účinnosti antibiotik a ohrožení zdraví lidí na celém světě. Vědci navrhují, že by rozvojové země měly podniknout kroky k restrikci použití antibiotik u hospodářských zvířat a ty bohaté státy by je měly podpořit v přechodu k udržitelnému hospodaření. Podle vědců z Británie zvyšují vysoké koncentrace zvířat, nízká genetická diverzita způsobená intenzivními chovatelskými technikami a nadužívání antibiotik pravděpodobnost, že se patogeny stanou stále větší hrozbou pro zdraví zvířat i člověka.
Každým rokem se desítky tisíc Američanů potýkají s nemocemi, které získají od zvířat. Přitom analýzy genomové migrace vědcům ukázaly, že antibiotická rezistence se často přesunuje z člověka na zvířata, a to jak hospodářská, tak i domácí a divoká. Podle Richardse lidé získali geny antibiotické rezistence nejpravděpodobněji v důsledku nadužívání či zneužívání antibiotik a spekuloval o jejich přenosu prostřednictvím přímého kontaktu při zacházení se zvířaty či při odtoku kontaminovaných odpadních vod.
Geny přizpůsobené na určitou populaci se mohou relativně snadno přenášet do populace jiné, a tak se určité geny pro antibiotickou rezistenci, jež se vyselektovaly v lidské populaci, přenáší mezi zvířata. Je toho ještě spousta k prozkoumání a vědci i díky moderním technikám mají šanci odhalovat stále častěji příčiny i možná řešení, které mají přinést lepší život lidem i zvířatům.*
S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2021.
